Vicky Cristina Barcelona

Žijící klasik si vyjel ohřát kosti pod katalánské slunko a splnil si přitom svůj stařecký mokrý sen. A jelikož není labuť, tak se o Scarlettiny bradavky přes celé plátno (*glurp*), Penelopin zadeček přes celé plátno (mlask!), Rebečina stehýnka či Bardemovo strniště přes celé plátno (ehm, ehm) nadšeně dělí i s publikem... Ba ne, dělí se jen o ty stehna a strniště, škrt jeden neurotická. Ale i tak je to místy tak žhavé, že byť nám začíná sychravý podzim, tak doporučuji na projekci vyrazit v letním úboru. Platí především pro ty, kteří se mohou pyšnit chromozomem Y ve své genetické výbavě. Navíc jak si Bardem uspořádá domácnost, to nemá chybu. Ale nebyl by to Woody posledních let, kdyby tu nebylo aspoň jedno "velké ale". Tady je jím fádní úvod. Je letně ospalý možná až moc. Vše tak musí zachránit vtrhnutí Marie Elen do děje. Osobně mě také mrzelo, že dvě nejlepší postavy (Juanův otec a právě Marie Elena) jsou trestuhodně upozaděny. Celkově to není žádný zázrak, který by se zapsal zlatým písmem do mistrovy filmografie, ale odpočinková letní zábava je to výtečná. (22.10.2008)

Hmm, nechal sem se pěkně nachytat, prej že to má bejt komedie, hmm, buď má Woody Allen skrytej humor a musí se to někde zapnout jak skrytý titulky, nicméně hledal sem marně a nebo to je prostě jen další Allenova vztahová dramatická ukecaná vyprávěčka o ničem. Musí se ale Allenovi nechat, že vztahy umí nastínit fakt dobře, ale mě to prostě nic neřikalo, bylo to takový nijaký, bez jiskry a bez pořádnýho nápadu a já to jen sledoval aniž by mě to nudilo a nebo bavilo (15.01.2009)

Allen se ani tentokrát nevyhnul morálním dilematům a řešením vztahům, jen vše tentokrát pojal trochu volněji a výsledek tak působí o mnoho svěžeji než většina jeho počinů z posledních let. Zpočátku otravný hlas vypravěče zajišťuje, že nemusíme na nic čekat a jsou nám předkládány jen důležité momenty (i když by mi nevadilo strávit u filmu více času a některé zmíněné myšlenkové pochody dvou hlavních postav si raději zažít), ale nejdůležitější je, že se celým filmem táhne pohodová atmosféra Barcelony, výborné herecké výkony a Allen bezchybně přepíná z humorného módu do dramatičtějšího. Po Bokovce druhý film, který mi přivodil chuť po víně a navodil mi tu správnou letní atmosféru i na podzim. (07.11.2008)

Woody Allen ve své nové mozaice vypráví opět příběh o vztazích vystavěných z dobrých úmyslů ale držících pohromadě strachem ze samoty a stojících na základech tvořených ze lží. Jako již ve svých předešlých filmech se Allen snaží bourat stereotypní iluzi života cihlu po cihle a nutno podotknout, že opět na výbornou nebo alespoň na chvalitebnou. Každá z postav střídavě bojuje s rozumem a city. Napětím s nímž se tak těžce bojuje a poddání se vlastní touze nepřipadá v úvahu. Vicky Cristina Barcelona jakoby v hrubých obrysech parafrázovala Allenův předešlý snímek Match Point z nějž si vzal ty nejlepší ingredience a natočil tuhle zvláštně komedii s nádechem dramatu. Načrtnutý trojúhelník se střídavě proměňuje ve čtyřúhelník a naopak. Některé hrany se otupí zatímco jiné zůstanou. Pokud má být Vicky Cristina Barcelona tečkou za Allenovou tvorbou v Evropě je jí bezesporu velmi důstojnou. 8/10 (16.03.2009)

Co se vztahů týče, nikdy nebudete mít všechno, co si přejete. To ovšem neznamená, že se o to nemáte pokoušet, nebo o tom snažení nemůžete natáčet celý život filmy. Vicky Cristina Barcelona je Allen zpátky ve výtečné formě a jeden z jeho nejvášnivějších filmů. Může za to jednak Španělsko, jednak skvělá čtyřka Bardem, Johansson, Hall a Cruz (obzvlášť Penélope byla k sežrání, ač jsem jinak členem fanklubu sličné Scarlett) a jednak náhled starého muže, který ví, jak to na světě chodí, a má pořád chuť zajímavě vyprávět. Udělals mi velkou radost, Woody. P.S. Dva vzkazy: Brandone, nechlastej před kinem. KarleR: věř, že takové ženy, jakou hraje Penélope Cruz, opravdu existují. :) (26.10.2008)