Pod paľbou

Není to "hrdinský" a tím pádem naivní ... je to politický, špionážní, korupční ... realistický. Ukazuje to válku v Íráku bez nadsázky a s naprostým chladem, kde žádná strana není ta čistá, všichni jsou to jen banda šmejdů jdoucí si za osobním prospěchem (moc, prachy, vliv, atd. ...). "Vojáček" Matt Damon mezi tím musí chudák pobíhat a zjišťovat, že jak už řekl jeden starý čínský filosof: "Všechno je jinak ...". Don´t be naive ... Jak padne věta ve filmu. Navíc to ubíhá rychlým tempem, pořád se něco děje ... Je to zajímavej, hlavně politickej film, spíše drama, ... s akčními snímky to nemá moc společného. Jeden z těch lepších "válečných" ... (14.12.2010)

Velmi dobře natočené, ale dějově naprosto o ničem. O Zbraních hromadného ničení si každý už dávno myslíme své a tenhle film nic jiného nenabízí. Chvílemi to vážně silně nudí. Navíc přepínání mezi krimi a válkou nefunguje na 100%. Doufal jsem, že tomu budu moct dát lepší hodnocení než Hurt Lockeru. Nakonec to zůstane na stejných třech hvězdách. (05.06.2010)

Pokud má někdo za to, že opětovné spojení Paula Greengrasse s Mattem Damonem (za přispění přepečlivě snímek rytmizující hudby Johna Powella) je pouze opakováním postupů známých již z posledních dvou bourneovských dobrodružství a opožděným příspěvkem k otázce války v Iráku, tak se nemůže víc mýlit._____ Samozřejmě že výchozí konstrukce v podobě výrazně individualistické a profesiální postavy po právu nedůvěřující autoritám a užití šouflkamery zůstává, ale jinak se vyprávění a dílčí stylistické postupy výrazně liší. Na místo téměř neustálé dvousekundové délky záběrů snímaných převážně v polodetailech či detailech, kdy každý další přináší narativně důležitou informaci, se pohybujeme někde kolem pěti vteřin ve velkých celcích či amerických plánech s mizanscénou přeplněnou dílčími podněty, které odvádějí divákovu pozornost od narativně podstatných prvků. (S přibývajícími minutami se mizanscéna vyprazdňuje, což má svůj význam.) Neliší se ale pouze způsob, jakým jsou dávkovány informace, nýbrž i jejich samotná povaha, kdy se nejde za jednou jasně vymezenou a spolehlivou stopou, protože ty se několikrát během filmu ukážou jako nestálé (identita zdroje, zprostředkovatel informací od zdroje, zdroj samotný...). Přehled tak máme jenom díky diegetickému zvuku, jako tomu bylo v bourneovkách, což ale neplatí do úplného konce, kdy je vysílačka rozbita a my se tak ztrácíme v nočních scénách, které nejsou uměle dosvěcovány, což spolu s ruční kamerou s výrazným zrnem přináší zdání realističnosti. (A opětovně: svícení zde má svůj význam, viz začátek a konec.)_____ Tato odlišná práce s informacemi, jejich dávkováním a spolehlivostí vede k tomu, že v závěru hlavní hrdina motivovaný touhou přijít na to, jak se to se ZHN má, vyjádří jasný názor, že nejenom důvod, proč došlo k válce, ale i samotná válka je pouhou vějičkou. (K čemu, vyjádří předtitulkový záběr.) Přesto si film zachovává určitou mnohost pohledů, což je geniálním způsobem vyjádřeno v závěrečném válečném střetu, kdy odlišná motivace postav odpovídá i jejich (směru) pohybu v prostoru. (30.05.2010)

Greengrass již delší dobu točí filmy na žhavá témata naší krásné "mírumilovné" společnosti. Možná si říkáte, že po 7 letech je všechno už dávná historie, ale já jsem naopak rád, že něco takového vůbec vzniklo, byť až teď. Green Zone je sice klasický akční blockbuster, zároveň však hýří dravostí a politickou provokací, která se nechává inspirovat událostmi invaze v Iráku. Matt Damon je tu tentokrát v roli vojenského pěšáka marně hledajícího WMD. O tom, jestli je najde nebo ne, ví většina lidí už své. GZ pojednává spíše o tom, proč se nikdo neobtěžoval, respektive nechtěl obtěžovat s ověřením těchto informací. Toť jest jednoduchá zápletka celého filmu, která se postupně komplikuje. Na řadu přichází CIA, intriky vládních hlavounů, přátelští i nepřátelští Američané/Iráčané a v neposlední řadě akce (na skoro 2h stopáž jí však není zrovna mnoho), která obsahuje klasický arzenál od látajících kulek až po padající vrtulníky. Kdo viděl Bourny, jistě ho nepřekvapí poskakovací kamera, která opět dokáže notně potěšit či naštvat, každý si vybere dle svého gusta. Parádnější akce se dočkáme vlastně až ke konci filmu v podobě delší honičky několika hlavních aktérů, která je zasazena do nočního hávu s atmosférou smrti na každém kroku, je zároveň i vizuálně působivá. Všem akčním scénám vévodí přesně taková hudba (opět John Powell), kterou si v takových situacích lze jen přát. Jelikož si z Bournů neuch***** jako většina diváků, s klidem v duši mohu říct, že se mi film líbil jen o něco málo méně než ''Greengrassova trilogie''. GZ snese jistě srovnání třeba s takovým Body of Lies, kde je ale lepší DiCaprio nebo dnes již totálně profláknutým The Hurt Lockerem, který je sice zajímavější, ale je zas o něčem jiném. (7/10) (21.05.2010)

Když to srovnám s American Sniperem a Lone Survivorem, tak Green zone výjde celkem mdle. Matta mám rád, ale zde .v mých očích film nedokázal zachránit. Akce je poměrně málo a je nezajímavá, finále odehrávající se ve tmě mne spíše naštvalo a celkově se spíše řeší politické a pro mne nezajímavé věci. Bohužel příliš jsem se nebavil, ale technická stránka obstojná. 60% (17.06.2015)