Kliatba Mesačného údolia

Natočený v krásné krajině, Maďarsko je dost podobný České Republice v typu krajiny. Takže aspon něco se mi v tomhle filmu líbilo, ikdyž ten tryskovej kuchař a koncová scéna s koňma vybíhajícíma z moře byla fajn :-). EDIT: Když o tom tak premšlím, tak jsem se u toho docela bavila, takže měním hodnocení na tři, byl to pro mně docela průměr. (05.07.2010)

Vlastne prečo nie, na víkendové dopoludnie pred telkou to nie je vôbec zlé. Pri varení, alebo upratovaní to ubehne rýchlo a bezbolestne. Lenže po Terabithii som od Csupa čakal aj nejaké tie pridané hodnoty, nie iba hollywoodsky prefabrikát pre deti. Preto aj to nízke hodnotenie. Poobede si už z filmu nič nepamätáte. Napriek tomu taký brutálny komerčný prepad si film nezaslúžil. Určite nie je horší ako Narnie. (28.11.2012)

Hex, Helsing a Ja sme netrpezlivo čakali kto kam pôjde. Báli sme sa len jedného. Na koho padne Mesačné údolie. Po akčnosti bažiacich ľudí to bola nudou obrastená nezáživná vec, plní sterility a absencie deja. Pripadla mne. Lúčil som sa slovami, že nič to, aspoň sa stretnem s Hornblowerom. To bola len jediná náplasť na mizerný príbeh, s mizernými hercami ale hlavne prevedením. Von Trierov Mesiac nezničil údolie, lebo som sa aj s perlami hodil do vody, no morské panny ma vytiahli. Nezabudli na moju agitáciu v Zátoke panien. Ráno makovník s mliekom a Grankom, potom tajomný kuchár, otravná pani. Beh lesom bol ničotný, v bukovom som nemohol nájsť ani ten dubák. Pani spisovateľka sa priživila na všetkom inom a Maďar, či čo to je za „režiséra“, predstavil kŕčovité chvíle bez akejkoľvek atmosféry, ktoré najviac charakterizuje padajúca hlava dozadu alebo dopredu, podľa toho ako zaspíte... (videné 01.01.2015, STV1 archív) (02.01.2015)

Vydávám se na cestu nesnadnou, za záchranu dětského filmu před rozmáhajícím se cynismem. Ano, ani já jsem se při sledování v kině občas nevyvaroval vtípků (např. při závěrečné scéně shledání mi to nedalo abych necitoval Scénu z Limonádového Joea - zeti, synu, tcháne, otče...), jenže je to takové dělání si legrace z někoho (něčeho), koho vlastně máte rádi. Je to sice krajně naivní a místy trochu infantilní, ale proč by to mělo vadit, když ten film je přece evidentně určenej dětem. Nechápu, proč tuhle evidentní samozřejmost spousta lidí opovržlivě komentuje slovy "vhodné pro děti do 12 let" a podobně. Já osobně bych na to svoje děti vzal úplně klidně místo nablblejch nechutnejch Transformerů nebo opakujících se animáků. V rámci žánru je to určitě lepší než Narnie a z poslední doby patří spolu s Městem Ember rozhodně mezi ty lepší zahraniční filmy pro děti (celkově nejlepší bylo Kdopak by se vlka bál). P. S. Nápad dát dohromady Nataschu McElhone a Ioana Hornblowera Gruffudda se mi zalíbil a možná by nebylo od věci vidět je v něčem odvážnějším :)) (06.07.2009)

Velmi jsem tento film chtěla vidět, již z toho důvodu, že mě Dakota Blue Richards zaujala ve Zlatém Kompasu. Tady je to už velká slečna, která částečně zachraňuje film, na kterém jsem konečně pochopila, co to znamená "odfláknutý". Tak trestuhodné nevyužití herců jako (včetně Dakoty samozřejmě) Tim Curry či Juliet Stevenson, neskutečně špatné dialogy a celkově děj snímku, no hrůůůůza! A to ještě, když si to dělá takové ambice velkofilmu. Nelogičnosti, které film neposouvají ani dopředu, ani dozadu a které, jakmile vás ohromí, tak vám dojde, že vlastně k ničemu nejsou, viz trpaslík v kuchyni či pokojíček ve věži. Co dodat? Není nad české pohádky a jak prohlásila moje mamka: "Všechny filmy už od dob Letopisů Narnie a ještě dál jsou pořád na jedno brdo stejně (špatné) divné. A já dodávám: Až na výjimky, kterou toto rozhodně není. (30.10.2010)