Ein Freund von mir
A Friend of Mine
Obsahy(1)
Letargie čerstvě dostudovaného matematika Karla (Daniel Brühl) je hlavním důvodem, proč ho jeho zaměstnavatel přesune z pohodlné kanceláře do hlučné garáže. Jak dlouho vydrží mladík mlčky a za minimální mzdu převážet luxusní automobily? Impulsem k nějaké aktivitě by pro něj mohlo být setkání s Hansem (Jürgen Vogel), spontánním požitkářem, věčným optimistou. Vzdor diametrálně odlišným povahám se z nich stanou kámoši. Jejich nezávazné blbnutí a odvážné jízdy spícím Berlínem začnou ztrácet své kouzlo, když se mezi ně vklíní Hansova dívka Stella (Sabine Timoteo). (Matty)
(viac)Videá (1)
Recenzie (34)
Daniel Brühl a Jürgen Vogel v příjemném filmečku o jednom přátelství. Daniel je tady fešák a jeho postava Karla je klidná a introvertní. Jürgen coby ztřeštěný a impulsivní Hans oproti němu působí jako hurikán. Při jízdě tunelem, to vypadalo, že režisér řekl: "Hoši, teď se pořádně vyblbněte.":) Někdy si člověk prostě musí zakřičet. A to ku*va pořádně nahlas!:) Jedna scéna vypadala i na "trojku", ale nakonec zůstalo ze strany Hanse jen u popichování. A Daniel zde mluví i španělsky:) Kámošovi nelze nic vytknout. Je ze života, nesnaží se ničím ohromit, spíše jako by se schovával a dokáže navodit příjemnou náladu, stejně jako lehkou melancholii z pomíjivosti všeho krásného a vzácného. Víc takových filmů. ()
80%?? Za čo? (18. 4. 2009) Neškodný indie film, kde sú 2 úplne odlišní ľudia, jeden chudobný, druhý bohatý, s rôznym spoločenským statusom. Namiesto riešenia reálnych problémov, sa preháňajú v autách po uliciach a riešia otázku, čo je priateľstvo? Na 80% film to je málo rozpracované a hlavne nemá to v sebe hĺbku. Je to jednohubka - chuťovka, čo zabudnete za mesiac. Vysielal kanál CINEMAX. To, čo na tomto kanále oceňujem, sú európske filmy, ktoré, na rozdiel od HBO, vysiela. Len tie filmy sú si tak podobné. Sú odtrhnuté od reality, nevyburcujú, ale naplnia krátkodobým potešením, ktoré po vyprchaní nezanechá žiadnu stopu. A to je škoda. ()
"Co ode mě vlastně chceš?" Také jsem si chvíli tuhle otázku kladla, která tam zazněla až téměř v závěru. Nikdo mě tady nevydíral silnými emotivními scénami, celé to působilo opravdově a nenásilně a evokovalo to pocity, mnohým tak známé. Uletět ze stereotypu všedních dnů ne nějakým bombastickým způsobem, ale například jako Hans s Karlem, jen menšími extravagancemi v autě, jejich jízdou, běháním vedle auta a nebo u Hanse doma se španělštinou a Stellou. Takové ty maličkosti, které se možná někomu už staly a nebo má nějaké podobné chuť uskutečnit. Karel na mě působil trochu chudokrevně a proto mu velmi vhodně vybrali jako "kámoše" Jurgena Vogela v roli Hanse, který byl malinko živější a trochu toho svého já přenesl obrazně na Karla a o tom to celé ve výsledku je. O pochopení a empatii ke svému příteli, protože to může být pro mnohé někdy velmi obtížná záležitost. Stella si mě získala hned na začátku, protože i ona má "svůj" hrníček, tak jako já. Nenápadný, ale o to víc lidský snímek. Kdo vlastně jsi, Sebastiane Schippere? ()
Působilo to na mě velice zvláštně. Vlastně skoro celý film. Jako směs více žánrů, ale hlavně, jako směs, nebo lépe řečeno nápady z více filmů, ale to byl asi jenom můj subjektivní pocit. Ten mě po 84 minutách opustil a zbyla už jen vzpomínka, která se mi ještě dlouho do noci honila hlavou. Taková nenápadná, ale o to intenzivnější. Daniel, naprosto perfektní a konec ještě lepší, na ten nazapomenu nikdy. ()
Kámoš je pohodový německý snímek na pomezí komedie a dramatu. Věci komplikované jako přátelství a láska dále nekomplikuje, nehraje si na nic, čím by být nezvládnul. I když minimálně jednou scénou odkazuje ke Godardově Bandě pro sebe („pojďme minutu mlčet“) a někomu může asociovat také Klub rváčů, je ve svém sdělení mnohem umírněnější. Neprovokuje, nevyzývá k anarchii, díru do světa neudělá, ale dokáže navodit melancholický pocit kapky stékající po okně – a ten je k nezaplacení. 70% ()
Reklama