Člen klanu

Prachbídný paskvil, který svým vznikem urazil zájemce o dané téma a nehorázným způsobem zprznil žánry, pod kterými je uveden. Potenciál v podobě znamenitého obsazení úspěšně pohřben nevídanou stupiditou scénáře. Přestože se vraždí a znásilňuje, tak to v nikom nezanechává patřičné zhnusení a touhu pátrat po pachatelích, takže Klansman totálně absentuje i z hlediska emocí a věrohodnosti. Technická stránka filmu je na zeblití, nechybí několik nelogických scén a značně selhává i hudební stránka filmu, jak z pohledu výběru hudby, tak timingu. Mississippi Burning o 1000 levelů výše. Tento "film" je zkrátka kripl. (14.03.2021)

Ehh, z těch hvězd kolem a ovací na film se mi až zatočila hlava. A taky to byl důvod, proč jsem si jej na Hlavním nádraží koupil ve výprodeji za 5 Kč. Já tedy ale tak štědrý s hodnocením nebudu. I když lecos o rasismu v USA vím, připadalo mi to celé málo uvěřitelné. Tehdá v půlce osmdesátek to možná mělo s přihlédnutím k rasové problematice možná nějakou váhu, ale dnes film působí spíše úsměvně a opravdu ,,sedmdesátkovsky''. Já prostě tomu Marvinově ,,Tuctu ku klux buranů'' nevěřil. Že ještě zmlátí nějakého černocha, dokonce zabijí atd.. to bych v kontextu doby chápal. Ale že půjdou klucí v kápích někoho upálit či vystřílet barák bílejch sympatizantů s černým obyvatelstvem? A co ta bílá znásilněná vyhnaná z kostela? Tvůrci si asi neuvědomili, že se film neodehrává za občanské války nebo ve dvacátých létech dvacátého století.... Více než Marvim s rádoby charakterní rolí mně potěšil zestárlý Burton. Závěrečná kapslíková přestřelka byla srandovní stejně tak výbuchy aut při náhodné nehodě na pohřbu. Za mně je to tedy jen za tři hořící kříže. * * * (17.04.2015)

Společnost amerického jihu je pěkně prohnilá a Terence Young to věděl a neváhal o tom natočit film. Ale ne ledajaký. Zapomeňte na hromadné "schůze" zakuklenců, tuny hořících křížů a podobné věci, ale připravte se na téměř dvouhodinovou psychologickou válku mezi rasistickými venkovskými burany a Burtonem, snažícím se životní úděl černochů alespoň trochu zlepšit. A to se samozřejmě nemůže zamlouvat tamnímu Ku-Klux-Klanu. Lee Marvin v roli šerifa, který se do poslední chvíle nemůže rozhodnout, na kterou stranu se přidat. Film, který velice povedeně nastíňuje poměry na americkém konfederačním venkově. A další skvělý film Terence Younga. (27.02.2009)

Nemůžu si pomoct, ale v mém případě se dostavilo spíše zklamání. Čekal jsem silný snímek o tom, co je to také rasismus, jak vypadá v podání KKK, ale tohle je jen příběh, který naznačuje, že by to mohlo být hodně intenzívní. Není. Od Terence Younga s Leem Marvinem a Richardem Burtonem jsem čekal o dost víc. (31.12.2016)

SPOILERY. Jó, sweet home, Alabama. Nad očekávání dobrý snímek, syrově zachycující dobové poměry v jednom z jižanských okresů. Film se úspěšně vyhýbá černobílému vidění problematiky rasismu (byť některé postavy - např. Simpsonův mstitel - revolucionář působí dost schématicky) a daří se mu dané téma ukázat z různých zorných úhlů. (Skvěle se třeba podařilo zobrazit svatouškovské pokrytectví místních rádobykřesťanů). Vedle výborného Richarda Burtona, jehož postava skončí tak, jak zákonitě skončit musela, si absolutorium zaslouží Lee Marvin v roli šerifa, v jádru slušného chlapíka, který se úporně snaží (i za cenu hodně alibistických rozhodnutí) zachovat si neutralitu mezi znesvářenými stranami, ale nakonec je nucen jasně si zvolit, za koho bude v blížícím se konfliktu bojovat. "Člen klanu" nekončí žádným happyendem, ale to jenom přispívá k přesvědčivosti jeho vyznění. (01.06.2009)