Sólista

Joe Wright vyměnil Keiru za Downeyho Jr. a matičku Anglii za slunný Hollywood. Přeměna jde znát na výsledku, odlehečná evropská scéna je znát, ale americké dravé prvky tvoří kontrast a proto to dopadlo tak trochu neslanně a nemastně. Nedokončeně. Dvouhodinový příběh je silný v momentech, ale v celku působí obyčejně. Říkám působí, protože doopravdy tomu tak není, když se člověk zamyslí, je to citový trhák, ale nezaujatý divák musí vynaložit hodně námahy, aby to objevil. Výborní herci, Robert ať se objeví kdekoliv, vždycky září na míle daleko a Jamie Foxx (asi) díky Stanislavskeho metodě se stal Natem Ayersem. (31.07.2009)

Zatim bez debat nejslabsi film Joe Wrighta, ktery ma ale stale pomerne dost co nabidnout. Primarne hledani hudebniho genia v labyrintu schizofrenni mysli a v prostredi LA ghetta. Herecky me to nevzalo, protoze Downeyho i Foxxe nezeru, co ale rozhodne zeru je Ludwig Van v podani Daria Marianelliho, na ktereho se muzete kdykoliv spolehnout, coz Joe Wright moc dobre vi, zatim kvality kazdeho Wrightova filmu tvorila z vice, nez 50% hudba a doufam, ze to bude pokracovat. 5/10 (06.07.2011)

Poněkud nemastná, neslaná exkurze do života jednoho duševně nemocného hudebního génia, která se jaksi zapomněla v půli cesty mezi emocionálním dramatem a životní biografií. Ve výsledku však opravdu dobře neslouží ani jako jedno, Wrightovo výprávění zaměřující se předevšim na emocionální prožitek a vypíchnutí jen toho "působivého" podráží nohy komplexnosti, přičemž onen cit a katarze vyzí veskrze průměrně a šablonovitě. Aspoň postava Nathaniela zůstává zajímavá, ať už díky přesvědčivému výkonu J. Foxxe, nebo větám, které vypouští z úst. 6/10 (20.07.2009)

Příběh z takového okraje L.A., až mi to připadalo jako peklo na Zemi. Vše bylo špinavé, záměrně nehezké, kamera chaotická. Příběh bez naděje, i když tam byla snaha nějakou násilně naroubovat. A už vůbec nesouhlasím s tím, že psychicky nemocní by se měli nechat bez léčení, protože jim stejně nepomůže. (08.04.2018)

Scénář: Susannah Grant .. Scénář z druhého šuplíku. Joe Wright po dvou výtečných filmech zamířil pod křídla vypočítavých producentů slunného Hollywoodu, kterým na přání natočil více méně tuctovou příhodu jednoho novináře a jeho konfrontaci s neobyčejným, ale nestabilním hudebním talentem, kde důraz na city a emoce převláda. Ale celkově nefungují, jen občas se zadaří. Což je trochu málo na tak zvučnou sestavu. Navíc se vše dost tááhne. Naštěstí jsem si alespoň částečně spravil chuť díky výborným hercům, lahodné vážné hudbě, režii a kameře. Seamus McGarvey toho s Wrightem po Los Angeles evidentně hodně naběhali a nalítali. Snad jim k tomu bude příště dirigováno shůry něco poutavějšího a uvolněnějšího. (04.08.2009)