Poslednij pojezd
The Last Train
Obsahy(1)
Zima 1944. Starší vojenský chirurg Fischbach dojel do cílové stanice v Rusku. S těžkými kufry zdolává koleje, pak ho šofér veze proti proudu ustupující armády do provizorního lazaretu, který se právě evakuuje. Fronta se zhroutila. Ráno se lékaři se zbylými pacienty a vojáky vydají na pochod... V lesní boudě se skrývá zbloudilá ruská herecká skupina. Rusové a Němci, teď už jen chirurg a vojenský poštmistr, se ocitli v zóně nikoho. Sužuje je krutý mráz, hlad, kašel a strach z nejistoty. Vzpomínají, zpovídají se ze svých životů. Souputníkem jejich bloudění je mrazivá mlha. Lesem projde partyzánský oddíl a masakruje všechny bez rozdílu. Tragika válečného prožitku protagonisty z „druhé strany“ je budována detailními, hyperrealistickými popisy situací a stavů lidí odsouzených k záhubě, výrazem jejich „předurčenosti“ v krajině sevřené lhostejným sněhem a mrazem. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (31)
Ruský válečný film s dosti stupidním scénářem. Vojákům pravidelně upadávají v bitce (ne bitvě) s nepříteli pistole, střelou zasažení vojáci se mnohdy bez krve choulí k zemi amatérským způsobem, ruští občané dle potřeby režiséra přebíhají k nepříteli, sovětští vojáci až na bývalého generála jsou pobíjeni profesionálními německými záškodníky jako komáři... Připomnělo mi to nekvalitou mnohé pitomé sovětské válečné snímky, které jsem povinně shlédl ještě během školní docházky. Jediným plusem je dostatek akčních scén, ovšem právě ty působí zrežírovány dost bezradně. A tak nejlépe a nejrealističtěji vypadají dvě paralelní milostné romance a vzpomínky hlavního hrdiny. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=sfIw2AHIr3E ()
Válečné filmy nejsou má kategorie, ale na film jsem se díval se sestrou a ta je válečná fanatička. Takže film sledovala pozorně a já jedním očkem. Jakmile ale byla nějaká dobrá scéna, upozornila mne. Nejvíc se ji prý líbila scéna, kdy vybuchl granát a jednomu vojákovi to roztrhlo břicho, vylezly střeva a opodál stojícímu vojákovi tyto vnitřnosti prskly na ksicht! Přikázala mi, že filmu musím dát 5* a já tak tedy činím! Já jen dodám, že film měl krásné barvy - radost pohledět :-) ()
Jednotky rude armady se dostanou kdesi v Rusku do naprosteho nemeckeho obkliceni. Jedina cesta z obkliceny vede na obrnenem vlaku. Zacatek filmu kdy se jedna "ruda" jednotka chce pridat na stranu nemcu v boji proti bolsevikum a zidum a vzapeti je rozstrilena,nekym ze zalohy mi prisla svym zpusobem vystizna pro cely film,jelikoz o prebihani k nemcum se hovori v podstate stale. Pribeh mi prisel dost zmateny.Jedna bojova scena strida druhou, trochu oziveni prichazi ve chvili kdy na scenu dorazi Drevorubec a jeho souputnici,kamaradi .V uplnem konci filmu mi chybi vysvetleni jakpak nakonec zkoncil nemecky dustojnik,jeden z hladnich postav tohoto filmu.Zajimavy je osud Drevorubce ,ktery mel dojit az do Prahy kde ma byt take pochovan. ()
Drevorubač-Ruský vojnový hrdina...Po Bezejmennej kóte ďalší vojnový film od ruských bratov.No ani tentoraz, podobne ako pri spomínanom filme som nedostal to, čo som očakával. Obidva filmy majú toho spoločného viac. Vznikli tesne po sebe, niektorí herci hrali v obidvoch filmoch, miestami nereálna akcia, mnoho postáv a to najhlavnejšie, obidva filmy celé hodiny sľubujú veľké bitvy a dostanete trápne,nevierohodné ani nie minútové pozliepance. Obidva filmy sú kvalitatívne približne na rovnakej úrovni, aj keď každý je o inom, no na viac ako jedno pozretie nedokážu zaujať. Ruský film Hviezda, tak tieto dva vojnové filmy kvalitatívne neprekonali. Film 60%. ()
Žánr válečných filmů a obzvlášť Velká vlastenecká válka je v Rusku stále oblibě. Tenhle film patří k těm válečným filmům, který je sice natočen akčním způsobem, myslím si, že nepřevyšuje ani průměr svého žánrů a nedosahuje úrovně starších válečných ruských filmů. Film svým provedením neurazí, ale ani nepřekvapí. Za zvláštní pozornost stojí skutečnost, že obrněné vlaky Ruské ministerstvo obrany třeba ještě nedávno v minulém čase využívalo v podmínkách válečných konfliktů. ()
Galéria (3)
Fotka © PIEF Film Studio
Reklama