Bratia

Líbí se mi Sheridanův režijní rukopis a dostatek syrovosti, jímž oplývají některé šikovně stříhané scény. Některé prvky jsou stokrát viděné, některé zajímavé. Určitě nestandartní pohled na válečný syndrom a depku, kterou spousta lidí má. Bez zbytečného moralizování a přehnaných mouder. Dobré herecké výkony a film, který něco řekne. (25.04.2010)

Jim Sheridan na to šel chytře. Chladnou atmosféru původního filmu nemění na citový vydírák, ale přesto nechce diváka namočit ve stejné špíně jako postavy. Nechá přiměřený odstup pomocí nápaditě poskládaného soundtracku a hřejivé kamery a díky tomu překvapivě vyhrává boj proti srovnání s originálem. Původní Bratři a jejich celostopážní deprese bez výdechu v jistých chvílích ztráceli na síle, tady je nenávratná ztráta idyly díky jejímu upřímnějšímu zobrazení o to fatálnější. 85% (09.02.2010)

Předem by se nejspíš slušelo říci, že dánský originál jsem neviděl. Nebudu tak srovnávat ani polemizovat o zbabraném či povedeném remaku. Bratři se mi na chvíli pod kůži dostali a můžou za to hlavně tři hlavní představitelé - Jake Gyllenhaal jako největší pohodář a ta správná osoba pro utěšování právě ovdovělé matky dvou dětí, Tobey Maguire jako syn kráčející v otcových, v armádě vyšlapaných šlépějích a Natalie Portman, jako ideální matka a ideální manželka. Jim Sheridan skvěle stupňuje napětí jednotlivých scén (scéna u večeře s nafukovacím balonkem), výborná je hudba Thomase Newmana a za nic se nemusí stydět ani kameraman Frederick Elmes. Tvůrci původního snímku můžou být podle mě nadmíru spokojeni, že si skrze povedenou Hollywoodskou předělávku diváci najdou cestu i k dánské předloze, alespoň já tak učiním. (22.03.2010)

Chybí patřičná hloubka a Sheridan až příliš spoléhá na vyvolávání emocí skrze trochu kýčovitou kameru a líbivý soundtrack, nicméně parádní herecká sestava odvádí maximum (i děti) a jak vyústění v Afghánistánu, tak závěr na americkém předměstí vtahují do plátna a zároveň zarážejí do sedačky s mrazivostí chladících boxů od Algidy. 7/10 P.S.: Gyllenhaal potvrdil, že dokáže hravě přepínat mezi drsňákem a romantikem. Tedy že zvládá vše potřebné pro perské princátko. (07.02.2010)

Scénář: David Benioff .. Americký rodinný syndromek (tentokrát) z Afghánské války. Uplácaný co nejpřijatelněji pro celou rodinu, až se divím, že takhle v ničem výrazně nevyčnívající snímek distribuuje zrovna ostrá stáj Lionsgate, který se, jako jedna z mála, nebojí jít za hranice všednosti. Předlohu jsem neviděl, takže nevím, s jakými výrazovými prostředky pracují tam, ale zde se zaryjí do paměti jen Tobey Maguire a také píseň od U2 (Sheridan je s Bonem kamoš snad odjakživa..). První půle je dost nevýrazná a celkem povrchní, zejména na rozehrání větších dramatických chvil bratrského souznění, které by měli diváka v půli druhé zasáhnout. Chyba bude možná právě už v předloze, protože Susanne Bier na papíře zas tak výrazný tvůrce není. Padík. (30.12.2009)