Bratia

"Nevím, kdo řekl, že jen mrtví uvidí konec války. Já viděl konec války. Otázkou je - dovedu se vrátit do života?" Válečné psychologické drama, které nabízí několik výborných hereckých výkonů, skvělou hudbu, pár silných scén v podobě vyřčených vět, psychiku vojáků navrátivších se z války a tíživost svědomí. Já se do sledování Bratrů dokázal ponořit a snímek se mi celkem odměnil - zapůsobil na mě. (21.11.2010)

Jim Sheridan netočí špatné dramatické filmy, tudíž jsou jeho Bratří spíše sázkou na jistotu než-li krokem do neznáma s nejistým výsledkem. Možná jsou až neprávem opomíjeným snímkem, který má tu smůlu, že se jedná o remake s evropskými kořeny. Pravdou je, že až příliš často sklouzávají k líbivosti s pomocí místy ne úplně vhodného soundtracku. Ale díky sympatiím k hereckému obsazení jsem si ve výsledku nemohl pomoci. Uvažoval jsem o řadě hereckých kombinací, které se zřejmě nikdy nestanou skutečností, ale někdy se přeci jen poštěstí a vidět na plátně vedle sebe Tobeyho, Natalii a Jakea je nejenom smrtící kombinace, ale i zatraceně těžký a neprůstřelný kalibr. Navíc Tobey už opravdu není tím Spidermanem a je jen dobře, že se hnul z místa a pomalu komiksový kabát věší na hřebík. Bratři tak za sebou zanechávají líbivá rádoby dojemná dramata Johna Lee Hancocka a Nicka Cassavetese. Sheridan dobře udržel otěže až do mrazivého konce, kde čekají jen ti opatrně optimističtí U2. PS: Poster alá 3-Iron si ale mohli v propagaci odpustit :) (08.02.2010)

Někdy se ptám, proč Američané vlastně takovéhle remaky natáčí, když k výslednému dílu nepřidají žádnou přidanou hodnotu a v podstatě jen zkopírují jiný, obvykle neanglicky mluvený film. Tady je mimo jazykové roviny rozdíl jediný, a to 5 let, které dělí oba filmy od dob jejich vzniku. Bratři, tedy remake stejnojmenného dánského filmu, by se tak mohl proměňovat s vývojem politické situace v Afganistánu. Ten je ale celkem konstantní, takže proč vlastně? Snad jen fakt, že film s hollywoodskými hvězdami Maguireem, Gyllenhaalem a Portmanovou uvidí několikanásobně více diváků po celém světě, než by kdy vidělo dánský originál, a tak se divácké ocenění dostane bezesporu originální a zajímavé látce. Američtí tvůrci také z filmu vypreparovali dánský naturalismus ovlivněný normotvorným manifestem Dogma 95 (především kameru snímající z ruky) a soustředili se jen na výstavbu klasického melodramatu, takže výsledný film je přeci jen trochu jiný. Tomu je podřízeno vše včetně hereckých výkonů a filmové hudby. Americká verze Bratrů tak nabízí především novou skladbu U2, nespornou řemeslnou kvalitu a ústřední herecké trio...a taky trochu toho plagiátorství... (07.11.2011)

Dlouho jsem otálel, než jsem si to pustil a přtiom je to perfektní film. Herci jsou přirození a mě to hrozně emocionálně dostalo právě díky nim. Síla toho filmu nespočívá v nečekaných zvratech. Tak nějak tušíte, jak se bude děj vyvíjet, ale když na to přijde stejně budete napjatě hltat. Rovněž byly skvělé obě dvě malé holčičky. Vůbec nebyly otravné. (10.09.2010)

Za posledné obdobie sa to hemží vojnovými drámami - Hurt Locker, Triage, Brothers, našťastie každá ponúka niečo iné. Titul Bratia síce stojí na dosť predvídateľnom príbehu, no jeho najväčším tromfom sú výborne prepracované charaktery ústredného tria a ich pozície v rodinných vzťahoch. Je tu viacero línií (mix krehkosti a sily Grace ako manželky, aj ženy, Samova rodinná idylka, obľúbený strýček Tommy, náhľad do detského sveta očami Samových dcér), film ako celok vypĺňa množstvo emotívnych momentov, dramatické miesta úderne hrajú na citlivú strunu, trochu veľa amerických vlajok na môj vkus, čo sa dá odpustiť, pretože výsledný dojem je jednoznačne nadpriemerný. (09.04.2010)