Bratia

Komorní drama asi není nutné příliš dlouze představovat. Sam a Tommy jsou dva bratři, respektující se, milující, ale zároveň i dosti odlišní. Ambiciózní Sam měl vždycky navrch. Vzdělání, kariéru, rodinné zázemí i stabilní povolání v armádě, kde kus života strávil i jeho otec. Naopak Tommy vždycky spíš platil za černou ovci rodiny a za barového rváče bez budoucnosti. Vojenská mise v Afgánistánu udělá nicméně celé rodině tragickou čáru přes rozpočet. Sam je prohlášený za mrtvého, jeho bratr nečekaně brzy zaujme jeho místo.. zbytek znáte. ODVAHA. To je to, co tu chybí. Uznávaný režisér Jim Sheridan se pustil do hodně předvídatelných vod v typicky uhlazeném, zaoceánském podání. Přesto dokáže udržet diváka v napětí a očekávání. Vadily mi přesto dvě věci. Chybí mi hlubší prokreslení „pouta“ mezi oběma bratry a mrzí i samotná délka filmu. Po delší době jsem si přál být s hlavními hrdiny o pár desítek minut víc. Klidně i za cenu emočního drásání. Režisér totiž chvátá kupředu, trestuhodně klouže pouze po povrchu a jen v několika scénách se dostává hrdinům skutečně pod kůži. A to navíc až v samotném závěru (oslava narozenin, výbuch v kuchyni), kdy divák skutečně ani nedutá. Což je škoda, protože tahle příliš americká a doslovná story měla na víc (doporučuji se mrknout třeba za dva roky na postdogmatický originál Susanne Bier). Naštěstí její atraktivitu posouvají nahoru samá zvučná jména. Tobey Maguire, Jake Gyllenhaal, Sam Shepard i Natalie Portman jsou jednoduše výborní, přičemž nejsilnější part asi odehrál první jmenovaný, podrážděný a paranoidní cizinec, u kterého už asi nic nebude jako dřív. Brothers jsou sázkou na jistotu, která se bojí víc tlačit na pilu!! Škoda.. Poctivé psychologické drama dnes v Hollywoodu umí málokdo. Sheridan to předvedl tak napůl.. (15.11.2010)

Dánský originál a americký stejnojmenný remake mohou sloužit jako vynikající srovnání evropské a americké (míněno studiovou tvorbu, které přezdíváme Hollywood) kinematografie. Ta evropská bývá syrovější, nevyhýbá se kontroverzním tématům a je schopna je taky kontroverzním způsobem natočit. Ta americká totéž natáčí líbivěji a ulamuje hroty. Oba dva filmy jsou o vyrovnávání se s postválečným traumatem, ale zatímco ta dánská verze je ke svému hrdinovi nemilosrdná a ten nešťastník postupně ztrácí úplně všechno včetně naděje, americká verze je, jak já říkám, připosraná a nemá odvahu své postavy vmanévrovat do nesmiřitelného konfliktu. Rodinná krize je vyvolaná vlastně nedorozuměním a řešena chápavým způsobem směřujícím k odpuštění. Přesto bych tu Sheridanovu verzi nezatracoval, protože Dány sráží jejich lpění na Dogmatu 95. Jako každé dogma i tohle omezuje, zplošťuje a otravuje. Americká verze je prostě filmovější, barvitější a obsazená mezinárodně uznávanými hvězdami. Jakkoliv i tady i mám výtku, protože Tobey Maguire i Natalie Portman jsou tady příliš, jak to jen říct, sladcí a mladí na postavy, které mají hrát. Jako by chtěl producent tohle vážné téma prodat i americkým teenagerům. Natalie tady vypadá, že své děti měla ještě na střední, a Tobeymu, který má hrát staršího vyzrálejšího z obou bratrů, by slušela spíš role mladšího nezralého grázlíka. A ještě poslední věc, to, co Sheridanově filmu vyčítám v tomhle případě je možná způsobeno špatnou prací překladatele, ale jakkoliv dokážou být malé děti ve své lásce sobecké, to, čím eskalovaly rodinný konflikt, by v reálném světě nejspíš s největší pravděpodobností z úst nevypustily a ve svém věku určitě takhle neuvažovaly. Celkový dojem: 60 %. (31.08.2014)

Ta Portmanka si umí vybrat ale depresivní filmy .. ve vedlejší roli mi tolik nevadila, na Gyllenhaala se dobře koukalo, ale kdo podal naprosto brilantní výkon, tak je Maguire. Svoji rolu zahrál naprosto skvěle a natolik přesvědčivě, až mi z něj šel mráz po zádech..Co bych možná vytkla, tak jsou emoce v momentě, kdy se Sam vrací domů a všichni se chovají, jakoby se právě vrátil ze služební cesty. Jakoby nešlo o nic neobvyklého. A dcerka, která při oslavě dělá nashvály mi taky lezla na nervy. Jinak se mi líbily scény z Afgánistánu, zaujalo mě i obsazení Patricka Flugera (Shawn ze 4400!) a hudba. Děj točící se kolem Tommyho a Grace v době, kdy považují Sama za mrtvého, je malinko nudný, ale dá se to přežít. Dost silný film, který mě rozplakal. Až na pár maličkostí není co vytknout, takže bezpochyby 4 hodně dobré hvězdičky :)) (03.10.2011)

Mám rád filmy s kvalitním příběhem, "Bratři" mi ho nabídli. Nejedná se ani tak o originální příběh, který vyrazí dech. Milostné trojúhelníky nejsou nic zvláštního, tento se milostným ani nazvat nemůže. Je ale tak dobře natočený, že nedostatek originality neřeším. Režisér netlačil na pilu, celý děj se proto nese v poklidném a téměř pohodovém tempu, které na pár minut roztrhne až zajetí v Afghánistánu a závěrečných patnáct minut. Gyllenhaal má charisma a v tomto filmu mě bavil hlavně on. Maguire se snažil, občas mi přišel nepřesvědčivý a nehodící se do role mariňáka, o chvilku déle se mi líbil, každopádně slušný výkon podpořený totální ztrátou tělesné hmotnosti. Portman hrála svojí klasiku. Zajímavé rozhodně je, že ať se zde objeví jakákoliv herečka (i v té nejmenší roličce), je velmi pohledná, což se zase tak často nevidí. Pro ty, kdo viděli dánské bratry, byla tohle převařená omáčka hozená do jiného sáčku, ale s mnohem větším ziskem. Já je neviděl a proto nemohu posoudit, který z těchto dvou udělal stejnou věc lépe. Každopádně, Brothers se zařadil mezi to nejlepší, co jsem letos zatím viděl. 90% 30.01. 2010 (30.01.2010)

Dlouho jsem otálel, než jsem si to pustil a přtiom je to perfektní film. Herci jsou přirození a mě to hrozně emocionálně dostalo právě díky nim. Síla toho filmu nespočívá v nečekaných zvratech. Tak nějak tušíte, jak se bude děj vyvíjet, ale když na to přijde stejně budete napjatě hltat. Rovněž byly skvělé obě dvě malé holčičky. Vůbec nebyly otravné. (10.09.2010)