Bez výčitiek

Kedysi som pri pive rozprával kamošovi, že James Bond nemôže byť čierny, pretože sa vo väčšine príbehov zameriaval hlavne na neustály konflikt medzi Ruskom a celým svetom. A keby náhodou černoch ( ešte k tomu agent) prišiel do Ruska, odhalili by ho hneď. Tím za týmto počinom si to ale očividne nemyslí. Ale to je už len také moje osobné šťuchnutie. Každopádne je Sollima jeden z mála tvorcov, čo dokázali ten prechod z domovskej krajiny do Hollywoodu ustáť s osobitosťou a rukopisom. Jeho Sicario mám rád. Without Remorse je ďalšia Clancyovka. So všetkými limitmi aj pozitívami čo také označenie môže priniesť. V zásade som bol spokojný. Po pol hodine sa to rozbehne a nebyť posledných desať minút( ktoré mám pocit, že sú v tomto prípade nutné zlo) bol by som náramne spokojný. Micheala B. Jordana ako herca moc nemusím, ale tu mi až tak nevadil. Zvyšok jeho tímu v pohode, hlavne Jamie Bell potešil. Neviem do akej miery to obstojí pri druhom pozretí, ale je to poctivá robota. Za akčnými scénami je obrovská premyslenosť a jediné čo tomu skutočne môže podkopať nohy je fakt, že aj keď sa to hrá na aktuálnosť je to v zásade sto krát obohratý námet. Ak by bolo pokračovanie, určite by som si ho pozrel. Čo považujem za pozitívum. (30.04.2021)

[65%] Určitě, co se týče nějaké té technické stránky, přestřelek a soubojů – tak k tomu asi nemám moc co vytknout. Krásně se na to dívalo. I Michael B. Jordan to zahrál celkem přesvědčivě. Občas tu měl pár zbytečně přehrávacích, emocionálních výpadů, ale co už … Hůř jsem ale vnímal film jako celek. Asi tak ta první půlka byla hodně dobrá, jenže pak nastávaly usekané scény a já nevěděl co od filmu očekávat, včetně divného konce, který mě už nebavil, ALE … měl logický konec. Prostě jako celek mě to až tak nenadchlo. Kvalita zde ale je, zejména v akci – o tom žádná. Třeba to jak M. Jordan bojoval jak o život ve svém domě nebo s těmi vojáky – to nemělo chybu. Ale po akční stránce, jinak těch obětí bylo zbytečně moc, ale o tom se nechci rozepisovat. Guy Pearce má své charisma, ale mě zde vůbec nebavil. Docela bych byl zvědavý na další díl, šanci bych tomu dal, ale asi s jiným režisérem a odlišnějším stylem. (14.05.2021)

Překvapivě nesourodý akčňák. Místy velmi ambiciózně koncipované akční scény se skvělými triky a kaskadéry sráži do kolen ukrutně klišovitý scénář, který by měl tvořit reálné postavy a jejich motivace v reálném světe, avšak namísto toho vypráví báchorku o pseudo-špiónech a nevěrohodných záporacích. Takže ačkoliv to na konci všechno jakž takž dává smysl, těžko někdo bude mít chuť vidět tenhle až na skvělé momentky veskrze stísněný, potemnělý a příliš přímočarý akčňák, kde velitel komanda musí být černé pleti a žena, aby to bylo všechno korektní, vícekrát něž jednou. (19.05.2021)

Michael B. Jordan do toho jako obvykle dává všechno, ale… moc toho chudák nezmůže, když mu všichni kolem podrážejí nohy. Bez výčitek očividně měla být docela ambiciózní akční jízda, výsledek ale zaostává v obou důležitých směrech. Na jedné straně tu je řemeslně jistá a přehledná akce, která však nikdy pořádně nestrhne a nenabídne žádný památný moment. Na druhé pak scénář zoufale přebíhající mezi revenge dramatem a politickým thrillerem, aniž by dokázal pořádně rozfungovat alespoň jednu rovinu. Kde je zajímavější zápletka? Kde je alespoň špetka humoru? A hlavně… kde je pořádná záporácká výzva pro hlavního hrdinu? Jako malá žánrová jednohubka Bez výčitek relativně funguje. Na něco víc ale filmu chybí spousta věcí a za potitulkovou scénu, v níž se tvůrci v podstatě plácají po zádech, jak stvořili totálního borce a budují celý clancyovský vesmír, bych někomu uštědřil menší pohlavek. (03.05.2021)

BEZ VÝČITEK (Without Remorse, 2021) je podivně nesourodý a vykořeněný film, a to svým fikčním světem, svým vyprávěním, svým hrdinou, svým koncem, svým stylem i svými těžko uchopitelnými snahami napojit se na reálný svět. Na film, který byl původně natočený pro kino, má překvapivě "stístněný" fikční svět. Svět, v němž jsme uzavřeni v pokojích, chodbách, budovách a halách - a ven se podíváme zpravidla v noci. Nevím, zda jste z něj měli či budete mít podobný pocit, ale osobně jsem cítil velký problém vnímat BEZ VÝČITEK právě jako svět, v němž za zobrazenými prostorovými rámci pokračují nějaké nezobrazené - a v němž skupinka postav reprezentujících politiku, armádu, tajné služby či věznici představuje jen jedny z mnoha dalších politiků, vojáků, agentů a vězeňského systému. Jak píšu rozsáhleji na blogu, je to asi dáno tím, jak málo se propojuje jeho prostor a čas, jak skokově se střídají žánrové rámce, jak mechanický je vlastně postup hlavního hrdiny odvíjený od nahrazujících se cílů - a kupodivu i volbou jinak pozoruhodného stylu, který tyto aspekty stístěnosti a uzavřenosti světa vlastně jen podporuje. Je to škoda, těšil jsem se, ale výsledek působí (nejen kvůli poslední scéně) spíše jako pilot televizního seriálu z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Bez výčitek vás směřuji spíše k NIKOMU, který překonává tento podivný origin úplně ve všem - překvapivě i včetně efektu napojení se na problémy skutečného světa. (01.05.2021)