Danger Close: The Battle of Long Tan

Podobně jako u jiných ne až tak známých zfilmovaných válečných střetů doporučuji si něco nastudovat i tady. Usnadní to orientaci, ačkoliv je fakt, že tady se to tvůrcům podařilo podat poměrně přehledně. Celkově se film soustředí především na samotný boj mezi ANZAC a Vietkongem, takže trochu rezignuje na postavy, ale i to krátké seznámení stačí k tomu, aby si k nim divák pocítil sympatie, což je i zásluha herců. Samotný Fimmel si ponechal něco z Ragnara, což je v tomto případě na místě, takže palec nahoru i za to. Samotná bitva zabírá většinu stopáže, což má za následek skutečnost, že místy působí staticky. Na druhou stranu z pohledu Australanů a Zélanďanů se jednalo spíš o poziční boj a snaha o autenticitu se cení. Navíc se mi strašně líbil prostor, jaký dostalo dělostřelectvo i komunikace mezi ním a bojujícími jednotkami. Od Australanů se jedná o slušnou práci, která dává vzpomenout na "vietnamské" klasiky. 80% (25.11.2019)

Enem kvůli Travisovi (hlavní viking) sem se mrknul na tenhle kousek, jo a taky kvůli tomu, že je to o Vietnamu, což až zas tolik filmů není... Tenhle nepřináší vůbec nic novýho, nic novýho sem se nedozvěděl, všecko už sem viděl nebo věděl :o). Prostě průměrnej válečnej film, kterej není ani kdoví jak dějově vymazlenej a taky není kdoví jak perfektně udělanej co se týče vizuálku. Přestřelky sou většinou nepřehledný a nedokáže to vzít za srdce. Asi jediný, co si budu pamatovat, tak práce dělostřelců, kluci do půl těla jen nabíjej pěkně z povzdálí děla a samotnej boj se jich moc netýká, i když sou vlastně ohromně důležití pro přežití. Fimmel - ještě nevím, esi je dobrej nebo špatnej herec, dejme mu ještě čas :o) (16.11.2019)

Xtá variance na válku ve Vietnamu, tentokrát z pohledu australské armády, se zapojením australských tvůrců a herců. Vizuál OK, ale o žádném průkopnickém stylu natáčení nemůže být řeč. Krásně zde vynikne preciznost a režijní virtuozita Mendese (1917), oproti rutinní střihové skladbě a limitovaným rozpočtem Danger Close. Fandové válečných filmů se na to podívají a to je tak všechno. (25.03.2020)

Australáci, vy moji oblíbení kucí protinožský, zase jste mi udělali nesmírnou radost. Tohle bylo naprosté žrádlo ! Teď všem tříhvězdičkovým hodnotitelům vyrazím dech a směle to nazvu australskou Četou. Bylo tam všechno. Boje v džungli, Hueye, Phantomy, artina, kavalérie v podobě M113 atd... Ale na rozdíl od americké klasiky tohle bylo částečně okořeněno britskou výstrojí včetně armádních Land Roverů - Defíků. Hlavně mi ale sedly samotné postavy. Co kus to originál. Ať už šlo o kiwie nebo o zalomený klobouky. Austráláci i Novozélanďáci se uměli bít vždycky. Prokázali to jak za první války, tak za druhé. A pomáhaly i v americkém průseru zvaném Válka ve Vietnamu. Já si zkrátka a dobře pošmákl. je náhoda, že zrovna hraju na PC hru Vietnam radio commander, takže jsem si všechny ty příkazy do vysílačky ať už pro Dustoff, volání Air supportu nebo krycí palby artilerie fakt užíval. Muselo to tam bejt šílený. Ona už jen ta džungle s brutální vlhkostí a hmyzem pijavicemi počínaje a všemi možnými kousacími broky a pavouky konče... A do toho kucí v černech pyžamech... EvilPhoEniX má pravdu v jednom, mohlo to být více gore. Ne nejsem úchyl, ale vím co umí dělostřelecká palba. Ta nedělá, že congové skáčí a dělají kotrmelce... Ta dělá kotrlece s jejich rozcupovanými zbytky a to včetně stromů. Tady to všechno práskalo mezi kmeny, ani listí nepadalo... To samé APC, když to horní padesátky začly kropit, bylo to jak cirkulárka... Co stálo v proudu střel, jen tak obyčejně nepadalo k zemi. Ale to je to jediné co bych vytkl. Já si to moc a moc užil a měl-li film být poctou té hrstce statečných, pak jím bezpochyby byl. A ještě na závěr, fakt jsem se divil jak moc podobné obličeje vybrali tvůrci ke skutečným historickýcm předlohám. Prostě super práce! Dávám za 5 červených smoke granátů ! * * * * * (15.12.2019)

Je trochu škoda, že si Australani neskočili na kus řeči s technickými poradci seriálu Btatrstvo neohrožených, ti by jim vysvětlili, jak to vypadá při dělostřelecké nebo kulometné palbě, hlavně zpomalené záběry plachtících členů Vietkongu a severovietnamské armády byly dost o ničem. Jinak si ale stěžovat nebudu, téměř dvě hodiny utekly jako voda, šlo se z akce do akce a proběhlo jen jedno loučení s Boromirem, takže na patos téměř ani nedošlo. (04.01.2020)