Réžia:
Kathryn BigelowScenár:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHrajú:
Jeremy Renner, Anthony Mackie, Brian Geraghty, Guy Pearce, Ralph Fiennes, David Morse, Evangeline Lilly, Christian Camargo, Sam Spruell, Kate Mines (viac)Obsahy(1)
Ak je vojna peklo, prečo sa toľko mužov hlási do armády? V čase, keď armády netvoria regrúti ale dobrovoľníci a muži sa hlásia do vojenskej služby dobrovoľne, je adrenalínové prostredie bojiska silným a neodolateľným lákadlom, často priamo závislosťou. Napínavý príbeh elitných vojakov, ktorí majú jedno z najnebezpečnejších povolaní na svete - uprostred bojov deaktivujú bomby. Keď sa velenia špičkového pyrotechnického tímu ujme nový seržant James (Jeremy Renner), prekvapí svojich dvoch podriadených, Sanborna (Anthony Mackie) a Eldridgea (Brian Geraghty), a priamo uprostred bojov v uliciach mesta ich vtiahne do smrteľnej hry. James sa chová tak, akoby si neuvedomoval, že môže zomrieť. Kým sa obaja muži snažia svojho nového veliteľa udržať pod kontrolou, v meste okolo nich sa rozpúta absolútny zmätok a Jamesova skutočná povaha sa ukáže spôsobom, ktorý všetkých z nich navždy poznamená. (TV JOJ)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 435)
Já nevím, ale ten film mi přijde o ničem. Minimálně o ničem novém. Ničem, co by nebylo řečeno v desítkách dalších válečných filmů. A takový Mariňák byl alespoň vizuálně zajímavý. Dokumentární roztřesená kamera už je dnes využívána moc často na to, aby mě ohromila. Herci v pořádku, ale nikdo nevyčnívá z řady. Děj jsem neobjevil. 50% ()
Je to podpriemerný americký film z vojenského prostredia. Má iba priemerný príbeh o vojenskej jednotke pyrotechnikov pôsobiacich v súčasnom Iraku. Potenciál príbehu nie je najhorší, ale už samotný scenár je na tom veľmi zle. Celý film nemá v podstate žiadny dej, teda ani žiadnu gradáciu, celý čas sa nestane nič, čo by mohlo nejak prekvapiť, takže sa doń vôbec nedá vžiť. Je to prakticky iba súbor po sebe idúcich lepších alebo horších scén, ktoré sa snažia zobraziť vojakov v prostredí, kde na nic zovšadial číha nebezpečenstvo, či už z nastražených bômb alebo od teroristov. Ale film podľa mńa zostal len pri snahe, lebo mu nič nevyšlo. Atmosféra všadeprítomnej smrti je tu veľmi slabá, o žiadnu postavu sa nedá ani trochu obávať a zneškodńovanie bômb je zase absolútne bez napätia alebo aspoń nejakého zaujímavého nápadu. Ale niekedy sa udeje aj niečo zaujímavé ako napríklad súboj odstreľovačov alebo snaha pomôcť civilistovi s bombou. Najväčším záporom tohto filmu je až príliš veľké množstvo silných nelogičností, ktoré by ma prekvapili aj v najväčšom braku a nie ešte v slávnom a cenenom filme a sprevádzajú film od začiatku až do konca. Takže aj týmto akýkoľvek pocit reálnosti neprichádza do úvahy. Postavy sú tu úplne nezaujímavé, bez akejkoľvek charizmy alebo lepšieho herectva a nikomu sa postava vojaka nedá veriť hlavne kvôli tým nelogičnostiam v ich chovaní. S technickou stránkou filmu a s réžiou tiež nie som spokojný, pôsobí na mńa až príliš amatérsky. Uvedomujem si, že sa jedná o pomerne lacný film, ale aj s prihliadnutím na tento fakt ma vôbec nezaujal. Veľký úspech tohto filmu je pre mńa veľkou záhadou. Ak už niečo takéto dokáže vyhrať oscara v najhlavnejších kategóriách, tak to už môže vyhrať akýkoľvek film. Objektívna kvalita filmu- 48%, film sa páči mne na 45%. ()
Full Metal Jacket nového tisíciletí – militantního, cynického a dravého. Kulervoucím způsobem natočené dokudrama o lidech závislých na válce, o přerostlých klucích, pro které je normální život až příliš normální. Bigelow naložila vozík plný naturalismu, žhavé irácké atmosféry a brilantních hereckých výkonů. Takhle dynamicky natočené váleční drama tu chybělo od dob, kdy Scott střílel na jestřáby. Podobně jako on i Bigelow nechává stranou morální hodnocení konfliktu, ale jde hloub do psychiky postav a neodpouští si i solidní porci ironie (něco, co mi u Černého jestřába přeci jen chybělo). Dvě hodiny skvěle porcují syrové bojové scény a zapocené dialogy veskrze průměrných vojclů. The Hurt Locker se nesnaží dobrat podstaty irácké války, ale jen vystihnout podivnou duši válečníka. A v tomhle ohledu odvedla Kathryn Bigelow lepší a vnímavější práci než její mužští kolegové. Krom koulí má totiž i zatracenou empatii... The Hurt Locker je pro mě jedním z amerických vrcholů roku 2009. Ne-li číslem 1. ()
Jednu hvězdu uděluji za vyšperkované scény, při kterým moje oči plesaly (příklad první výbuch nebo padající kulka) Druhá hvězda za scénu s cereáliemi..vtipně podaná neschopnost v obyčejném vybrání vloček.. Sice dokáže čelit smrti, ale nakupovat je pro něj tabu :o) no ale co si budeme povídat, já sama se seznamem v ruce stojím u košíků a bádám, kde ten mámou napsaný produkt mám asi hledat :o) Třetí hvězda za naběhlé žíly na rukou Jeremyho Rennera, vrrr…Čtvrtá hvězda za .. ehm..hups.. za co by měla být? Tím to pro mě asi končí… Na jednu stranu si vážím, že paní režisérka ve filmu nemoralizuje, nesnaží se ukazovat přílišnou krutost válek, ale na druhou stranu si říkám: „Je to opravdu to, co chci vidět?“ Film ve mně vyvolal mnoho otazníků.. Příkladem může být třeba počáteční scéna, kdy si specialista navleče do toho slušivého obleku a vy doufáte v to, že ho má ochránit. Jenže evidentně slouží jen k tomu, aby při výbuchu americký voják svou krví a vnitřnostmi nezašpinil ulice Bagdádu. To jsem zase ale netušila, že se podobná scéna bude opakovat a v tom okamžiku obleček svou práci plní.. Tak jak se v tom pak má hloupá a nevzdělaná holka jako já vyznat? :-( Raději se nebudu dále rozepisovat, protože bych byla schopná rozebrat kompletně celý film. Podle mého skromného názoru, má tenhle film své kvality, ale bohužel i hodně nedostatků,.. které mě donutili k rozhodnutí, že si znovu z The Hurt Locker pustím maximálně pár scén :o) Vysvětlení pro neznalé, tedy pro mě: Ochraný pyrotechnický oblek chrání hlavně proti střepinám...Největší nebezpěčí při výbuchu je ale vzniklý podtlak, který roztrhá plíce (nebo alespoň poškodí, takže se zaplaví krví a člověk se de facto utopí). Pokud je ten výbuch velký a pyrotechnik je moc blízko, pak mu oblek nijak nepomůže... :o) ()
Jakožto upomínka na Mariňáka naprosto spolehlivé. Škoda, že jakmile Bigelow začne komentovat svoje vlastní sdělení, tak film ztrácí rychlostí světla na jakékoliv autenticitě. Zato dusná atmosféra Iráku (přestože se jedná o Jordánské lokace) hraje první housle, a to naprosto strhujícím způsobem. Jo a to, jak režisérka nakládá s aspoň trošku známými herci, je k nepřežití inovativní. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (46)
- James Cameron řekl o filmu své bývalé manželky Kathryn Bigelow, že by to mohla být Četa (1986) irácké války. Byl to právě on, kdo ji nakonec přesvědčil, aby se do filmu pustila. (Kreeki)
- Na Oscaroch v roku 2010 boli dvomi najväčšími favoritmi v kategórii Najlepší film Avatar (2009) a Smrť čaká všade. Režisérmi týchto dvoch filmov sú bývalí manželia James Cameron a Kathryn Bigelow, ktorí v tom istom roku proti sebe súťažili aj v kategórii Najlepší réžia. V oboch prípadoch vyhrala Bigelow. (Astonko)
- První válečný film od Anglického pacienta (1996), který získal Oscara v kategorii Nejlepší film, a také první válečný film úspěšný v kategorii Nejlepší režie od roku 2002, kdy cenu vyhrál Roman Polanski za Pianistu (2002). (SydneyB)
Reklama