Smrť čaká všade

Hurt Locker nemá nosný děj, ale spíš než zápletka s válkou na pozadí na mě uhodilo tohle "věcné" pojetí. Kathryn si moc považuju a když začne někdo blábolit o ženách na režisérské stoličce a vůbec dělit filmy na ženské a ty ostatní, vždy mi poslouží jako příklad, že tohle členění je nesmysl. Válka podle Bigelow je toho dokladem. 4,5*. (27.11.2009)

Full Metal Jacket nového tisíciletí – militantního, cynického a dravého. Kulervoucím způsobem natočené dokudrama o lidech závislých na válce, o přerostlých klucích, pro které je normální život až příliš normální. Bigelow naložila vozík plný naturalismu, žhavé irácké atmosféry a brilantních hereckých výkonů. Takhle dynamicky natočené váleční drama tu chybělo od dob, kdy Scott střílel na jestřáby. Podobně jako on i Bigelow nechává stranou morální hodnocení konfliktu, ale jde hloub do psychiky postav a neodpouští si i solidní porci ironie (něco, co mi u Černého jestřába přeci jen chybělo). Dvě hodiny skvěle porcují syrové bojové scény a zapocené dialogy veskrze průměrných vojclů. The Hurt Locker se nesnaží dobrat podstaty irácké války, ale jen vystihnout podivnou duši válečníka. A v tomhle ohledu odvedla Kathryn Bigelow lepší a vnímavější práci než její mužští kolegové. Krom koulí má totiž i zatracenou empatii... The Hurt Locker je pro mě jedním z amerických vrcholů roku 2009. Ne-li číslem 1. (08.02.2010)

Hurt Locker je materiál, na který se dlouho nezapomene a může zaujmout hned v několika provedeních, třeba hlavně tím, že ho točila režisérka, režisérka opravdu zkušená, která přesně ví, co chlap chce, a tak mu naservírovala ne příběh, ale scénky při kterých tuhne krev v žilách, ale popravdě jsou naprosto dokonale natočené a kouká se na ně jedna báseň. Nestalo se mi dlouho, abych byl tak překvapený. Film se nesnaží zaujmout krví, nebo zlým negativním prostředím, o to mu vůbec nejde, jen ukazuje scénky ze života pyrotechnika v Iráku, jak to funguje, co si za pár týdnů jsou schopni prožít nebo jak to tam vypadá a udělat si obrázek. Ve filmu je plno pravd, které jsou kruté, leč pravdivé, a s tím se prostě musí žít. The Hurt Locker nešokuje nijak závratně, prostě jen syrově ukazuje pravdu, krutou pravdu, která je trošku o něčem jiném, než v plno válečných filmech. Vím, nedokážu si představit, jaká válka je, ale řekl bych, že díky filmům jako je například tento, se k tomu lehce přiblížím, a při sledování si uvědomuju, že když se mi dělá nevolno ze scének v tomto filmu, tak je to stále tak 5 procent z celé války, respektive uvědomění si, že něco takového vůbec existuje a na světě se děje, no a pak je ta reality, kdy voják stojí přímo předtím, a má ten pocit bezmoci, kdy nemůže udělat naprosto nic. Tyto a plno dalších myšlenek mi po filmu rotovalo hlavou, hlavní je ale stejně fakt, že tohle prostě musí každýho chlapa bavit, škoda jen toho, že u nás se tento film do distribuce zatím nedostal, dostane? (04.06.2009)

Scénář: Mark Boal .. Kathryn Bigelow má v hlavě více testosteronu než kdejaký chlap - našemu světu rozumí a opět vytvořila drsnou podívanou. Válka je droga. Hurt Locker je jeden z prvních pořádných pohledů na Irácký konflikt. Neřeší politiku, jen pocity na bojišti. 85%. (08.02.2009)

70%. Do bodky sa stotožňujem s Pomovým komentárom. Ten film má skvelú atmosféru, niekoľko strhujúcich momentov - osobne ma zasiahla scéna s načasovanou bombou na tele človeka - autentické vyobrazenie vojny, na ktorú sa nedívame ako na niečo, čo je mimo našu realitu, ale prežívame ju priamo telom aj dušou vďaka vojakom, ktorých veľakrát k bezohľadnosti prinútia okolnosti. Táto snímka nemá dramatické vyvrcholenie ani dej, ide čoby o dokumentárne zábery zachytávajúce celé to vojnové šialenstvo. Chvíľami som bola ohromená, chvíľami ma svet pyrotechnikov nudil k smrti, hoci je to realita, ktorá sa odohráva aj počas písania tohto komentára. Kathryn Bigelow dokázala najmä mužskému publiku, že na režisérskej stoličke dokáže sedieť aj žena a nie vždy je to len muž, čo dokáže vniesť do scenára vojnových filmov klasické "fuck, fuck, fuck". Okrem toho, v kútiku duše mu zazlievam, že vyfúkol Oscarov môjmu jasnému favoritovi, Cameronovmu Avatarovi. (20.05.2010)