Invictus

Ohromný film, který lze bez jakýchkoliv rozpaků označit za bezchybný. Eastwoodova staroškolská režie (ragby natočil úplně jinak než jak Oliver Stone ve Vítězích a poražených pojal americký fotbal, ale dechberoucí je naprosto stejně), perfektní Freeman, Damon (říkejte si, co chcete) i ostatní, jemný a pro režiséra typický humor (obstarává ho Mandelova černobílá ochranka), a s přibližujícím se koncem více a více dokonalých momentek (Pienaar v Mandelově cele, letadlo, hrající si bodyguardi, sledování nebo poslouchání přenosu zápasu, kde a s kým se dá...), které dohromady tvoří skvělé poselství o odpuštění, míru, přátelství... A dalších věcech. Pět. (21.10.2011)

Eastwood je skvělý herec a ještě lepší režisér, ale trochu v tomto případě selhal ve výběru a záživnosti tématu. V korektním souladu se současným geopolitickým světonázorem celou první půli úžasle sledujeme, jaký že je ten jihoafrický Havel skvělý vůdce, filantrop, prefíkaný stratég a mesiáš. Ještěže v druhé půli vidíme trochu toho OBJEKTIVNÍHO, dobře natočeného reálného rugby.... Morgan Freeman ovšem ty černochy fakt zahrát umí a oskar za hauptku ho zřejmě nemine!! (11.01.2010)

I'm the Master of my Fate. I'm the Captain of my Soul. Předně chci všechny varovat. Ano, je to film Clinta Eastwooda, ano, hraje tam Morgan Freeman, ale nečekejte žádné drama ve stylu Million Dolar Baby, Výměna nebo Gran Torino. Bylo by rozhodně nefér hodnotit Neporaženého nízko jen proto, že s Vámi nezamává tak, jako právě výše zmiňovaní. _______ Co mě dost překvapilo, byl směr, kterým se Clint vydal. O Mandelovi samotném se toho moc nedozvíme, snad jen základní fakta (vězení) spíše se zaměřuje na jeho činnost potom, co se stane prezidentem JAR. Na rozpolcený národ, na vysoká očekávání, která jsou na Mandelu kladena… A právě v té chvíli se rozjede ragby linie. A ta se naprosto skvěle a nenásilně prolíná s prezidentskou. K tomu si připočtěte skvělou hudbu, vynikající kameru a hlavně herecké výkony. Freeman měl tak dokonalý akcent, že později jsem ani nevnímal, že to je on. Damon mi zase předvedl, že umí více, než běhat se zbraní. Opravdu jsem se u filmu nenudil. Přiznávám, výše zmiňované snímky mají kvality někde jinde, ale i tak musím dát plný počet. Protože takhle příjemný film jsem už hodně dlouho neviděl. Je mi jasné, že tohle někomu nebude stačit, ale asi mám nízké nároky. Jsem zvědavý, s čím nás Clint překvapí příště. (02.01.2010)

Čekáte zamyšlenější Any Given Sunday a dostanete bravurně zahraného Mandelu a pár rugby sestříhů s dost divně obsazeným Damonem. Nepopírám, že Eastwood je opět starosvětsky roztomilý morous, tentokrát pouze za kamerou a režijní opratě vede velmi pevně, skoro až sevřeně. Příběh dvou hlavních postav je dobře nalinkovaný a není protkaný zbytečnými linkami, jen je poměrně nezáživný. Politicko-sociální podtext je jasně viditelný a zřejmě společně s Freemanem to nejpůsobivější. Škoda, že je to ke konci plné patosu a tak nějak vyčpí do ztracena. Přitom x postav je zajímavých s dobrým potenciálem, který je využit pramálo. Například bodyguardi, rodiny, soupeří z jiných týmů, apod. Ne úplně špatné, jen Clint nezvolil dobrou tématiku. (10.08.2017)

Ani ve snu by mě nenapadlo, že Nelson Mandela se snažil podnítit svůj národ právě sportem a sportem zrovna ne ledajakým. Clint Eastwood opět natočil úžasný film s úžasným příběhem, tentokrát podle skutečný události. Legrace je, že na jednu stranu v jednom roce natočí film o pravověrným rasistickým Američanovi a hned na to natočí film o Jížní Africe a o tom, jak se to tam v devadesátých letech formovalo. Každopádně ale na film samotný se nechá koukat, a ačkoliv je především o sportu, objeví se tam i jiné stránky tehdejší doby. A to je jen a jen dobře. Clint Eastwood ví co točit a nebojí se zasáhnout svými filmy jakýkoliv kraj. Takže mistrně odvedená práce tam určitě bude. Příběh je ale už rutina, na pomezí zajímavého vzniku nového státu. (04.07.2010)