Seraphine

Tak obrovská byla a tak křehká ve svých náladách; kdy propadala smutku, že její zvěčněné květiny jsou pouhým výplodem primitiva, který mimoděk vyměnil hadr za štětec. Že není jen loutkou, která jakousi náhodou byla objevena v zatuchlých zdech francouzské honorace. Tam to začalo a tam to mělo končit. Yolande je úžasná, taková zkroušená bludička, která nemluví - spíš se vyjadřuje skrz plátno. Usíná s představami, že se zavděčí andělům, aniž by si všimla, že jí všechno utíká skrz prsty, že se jí urousané, zpité vlasy až příliš často vpíjejí do maleb. Přál bych si, aby film byl jen o ní. Detailně s ní šel přímo do nitra hlavy, kde by vyplula na povrch minulost, která ji nutila měnit obvodové zdi v umění. Andělé byli, myslím, zástěrkou. 70% (17.11.2012)

Niekde na STV 2 som zachytil, že tento francúzky film, ktorý sa onedlho chystajú odvysielať, získal doma niekoľko ocenení a tak sa moja zvedavosť zväčšila. Príbeh o naivnej, divnej, čudnej maliarke sľuboval okrem zaujímavého príbehu i herecký koncert, čo sa viac menej splnilo. Filmu veľmi pomohla vedľajšia postava nemeckého maliara a kritika, ktorý Seraphine vlastne objavil a podporoval. Bez neho by nebol film ani zďaleka taký pozerateľný, pretože cestu k Seraphine si divák hľadá len veľmi ťažko, ak ju vôbec nájde. Možno je to vina režiséra, možno to bude jej komplikovanou povahou, ale na mňa pôsobila dosť chladne. Okrem lásky k prírode som na nej nenašiel nič, čo by mi bolo blízke alebo sympatické. Stačilo ju len trochu viac "poľudštiť"a výsledok by bol určite lepší. A jej obrazy? Ok, ale, ...Kvety, kvety, kvety. Namaľovala aj niečo iné? Slabé štyri hviezdy. 70%. (24.03.2015)

chudák Seraphine, skoro to vypadá že nemá, čím by běžného diváka zaujala. Není mladá ani krásná, nesžírají ji vnitřní běsové ani vášnivá láska, nepodlehne ani náklonnosti k drogám, ani ji nepřeválcuje sláva a uznání velkého světa, tak jak jsme zvyklí z životopisných filmů slavných osobností. Tady sledujeme úplně jiný příběh - starou, nevzdělanou a velmi chudou ženu, která celý život slouží jiným, o kterou se nikdo nezajímá a která přes to všechno má svůj bohatý vnitřní svět. Stačí se jen dívat a poslouchat. (28.06.2011)

Nutno si připomenout, že malířství začínalo jako záležitost magická a náboženská, uměním v nynějším slova smyslu se stalo až s počátkem renesance, kdy začal být jmenován i tvůrce (samozřejmě tomu tak bylo i v epoše antiky, ale ta upadla v zapomnění). V případě Seraphinině však malířství zůstalo magickým a náboženským stále, ona sama své osobnosti důležitost nepřipisuje, důležité je dílo, k jehož tvorbě ji vyzvali andělé. Jistě takových tvůrců bylo v minulosti více, ale teprve v době Freudově a Jungově je jim věnována pozornost. Yolande Moreau svou hrdinku zahrála skvěle a dojemně. (14.03.2015)

----- "Zdrávas Královno, Matko milosrdenství, ty jsi naděje naše ... " ----- Snímek, který je zrcadlem prosté, upřímné duše Séraphine Louis - nemajetné, nenápadné, soucitné ženy, pro kterou bylo malování podobně jako souznění s přírodou útěchou i vyjádřením víry ... drobnou, čistou radostí na strastiplné cestě ke spáse. Dost možná se pro ni nikdy nemělo stát velkým posláním, protože velká poslání mnohdy stravují - bez ohledu na všechny možné (a nikoli vždy a každému dostupné) výhody se stávají břemenem, které vyčerpává ... berou si víc, než můžou dát. (13.12.2014)