Bojovník: Brat proti bratovi

Takovouhle zápletku by za tři rumy vymyslel i Franta Vodtáhlo. Rodina, bráškové, otec, ach bože ani ryba se nechytí na prut bez návnady. Film má jediný štěstí že má dobře udělaný souboje a vydařený herecký výkony i když na pochopení Tommyho pohnutek bych musel asi na Mars, když holky maj k chápání Venuši. (14.12.2014)

Ode dneška trénuju zásadně za zvuků Beethovenovy Ódy na radost. A víte, že ve Státech existuje nový druh trestu smrti?? Nazývá se Oktogon a spočívá v tom, že Vás vhodí do zápasnické klece spolu s Tomem Hardym... Asi bych měl poděkovat za to, že jsem 67% melancholik, přívalové emoční vlny se tak dají vnímat intenzivněji a že jich tady byl rozbouřený oceán. Herecké výkony, které zde byly k vidění, se sejdou možná jednou dvakrát do roka, souboje v kleci působí dobře, pořád jsou sice ještě kousek jinde než skutečnost, ale už to není alespoň tak okatě nahrané jako před dvaceti lety v Rockym. Dost řečí, nemá smysl říkat víc, důležitější je stejně to, co zůstane v každém po skončení filmu, takže si to všichni užijte, protože něco podobného se asi nebude opakovat dost dlouho. Pětihvězdičkové dvouhodinové vytržení z reality. (04.12.2011)

Ze všech boxerských a zápasnických filmů, jaké jsem zatím viděla, na mě od dob Rockyho žádný nezapůsobil tolik, jako právě Warrior. Dalo by se říct, že schéma Válečníka je založeno na klasickém Hollywoodském postupu "rodinného dramatu," v němž léta nevyslovené křivdy a narušené rodinné vazby jsou základním stavebním prvkem. V průběhu filmu se začnou divákovi utajované pravdy a vztahy mezi členy rodiny postupně ukrývat, emoce nabývají na síle a celý film graduje ve strhujícím a emotivním závěru. Toto je případ právě i Válečníka. Jenže celé toto velké klišé je velmi vkusně a nenásilně převálcováno parádním scénářem, z něhož jsem snad ani na okamžik nepocítila křečovitost, jen tu krutou realitu, i hlavním obsazením, kterému kralují pánové Hardy (luxusně nabušený:), Edgerton a Nolte. Zejména pouto i konflikt mezi oběma bratry je vystavěn mistrovsky. Závěrečný souboj mě dostal a vehnal mi slzy do očí. Jakmile začala hrát píseň About Today, bylo mi jasné, že tohle skončí slzami:) To, co mi chybělo ve Wrestlerovi i Těžké váze, mi Warrior bohatě vynahradil po všech směrech. (12.10.2013)

Vezmu to odzadu, neboť závěr je na filmu to nejdůležitější, nejsilnější a také nejkrásnější - bratři v ringu zúročují svůj hněv na těžký život, nepříznivý osud i špatného otce, dávají do souboje vše... Na konci svých sil však nalézají smíření, odpuštění a lásku, je to nefalšovaně krásné, ale má to své velké ALE... Celý film je vykonstruovaný, aby k této silně předvídatelné katarzi vedl, životní útrapy obou bratrů jsou nám vyměřeně a ne zcela přirozeně předkládány, s emocemi je manipulováno, divák je zasypávan kilami klišé a patosu. Což o to, stále se na to dívá dobře, film balancuje na hranici, kdy váš mozek cítí ošálení, ale díky slušné filmařině a perfektně charismatickému Hardymu se tomu dobrovolně poddáváte. Řekl bych, že je jen na vás, zda v tom spatříte Rockyho s Fighterem dohromady, nebo jen uslzenější Mortal Kombat... 8/10 (05.12.2011)

Jeden bráška má trauma z Iráku, druhý z Hypoteční banky a z toho, že musí učit negry fyziku. Tatínek je navíc notář a udržet si v obýváku tu katalogovou bloncku, to chce pořádně dlouhý charm nebo macaté konto. Ideální podmínky pro to, vypustit tu zkurvenou mizérii z klece, vběhnout do klece, a rozkopat si držky v nějakém něžném, ultimativním turnaji. Dva hloubaví, sympatičtí intelektuálové proti bandě tupých hovad s ovarovými krky. No, dokonalá mýdlová opera pro holky s pytlíkem, u které vás však ani na chvíli nenapadne žehlit a jen dvě hodiny s otevřenou hubou zíráte jako pubertální mažoretka na Rockyho! Mistrovské!! Tomáš Tvrdýy je navíc žhavý kandidát na Zlatého, bezpohlavního naháče a jeho charisma je tak nakažlivé, že jsem měl po závěrečných titulcích neodolatelnou chuť jít ven a dát někomu strašlivě na tlamu! (05.12.2011)