James Bond: Skyfall

Všichni stárneme a nostalgicky se ohlížíme po dobách, kdy věci byli jasnější a přímočařejší. "Polidštění" Bonda nabralo ve "Skyfallu" směr mcclaneovského (přesně řečeno ala "Smrtonosná past 4.0") utahování si z dnešní přesofistikovanosti a velikášského opěvování starých dobrý přímočarých způsobů. Jenže on nestárne pouze Bond, ale i my diváci, a tak můžeme spolu s hrdinou ohrnovat nos nad vyšpekulovaností, za kterou je vydáváno vlezlé permanentní odkazování k bondovskému kánonu. Přiznejme si, že okázalé dokládání, že tvůrci před psaním scénáře strávili hodiny pročítáním příslušné wikie, už dnes není projevem nadstandardní oddanosti či sebereflexivity díla, nýbrž jedním z hlavních schémat nových příspěvků do letitých franšíz. Naštěstí kromě toho a polopatické oidipovské linie (kdyby adoptivní maminka také se záporákem naklusala srovnat se zemí jeho rodný dům protkaný traumaty z dospívání, mohl být klid) také "Skyfall" do postmoderních bondovek navrací campovost klasických dílů, která se projevuje v charismatické vyšinutosti záporáka, směšnosti jeho nesmyslně přetažených plánů, moneyshotové nadreálnosti akčních sekvencí a především pak v celém vyvrcholení, které rovným dílem evokuje "Strašáky", "Sám doma" i "Sightseers". Díky tomu pak spolu s Bondem můžeme sice mrmlat nad chytroprdstvím současných blockbusterů, ale bez ohledu na to (potažmo i díky tomu) si i film prostě divácky užít. (06.04.2014)

Bonda jsem vždycky považoval za borce, který prostě zabije každýho a uteče i z epicentra zemětřesení mžikem oka a kromě toho žije v absolutně nerealistickém prostředí, kterému vládne britská MI5. Vždycky to tak bylo, než se objevil Daniel Craig a spolu s drsností Bondovské sérii přiřadil i realistično, které mi v jeho příbězích tak strašně chybělo. Perfektní to je například už v Casino Royale, které považuji za nejlepší Bond film. Následný Quantum of Solace byla zívačka a tak bylo třeba, aby se tvůrci vzbouřili a natočili něco...něco na co se prostě nezapomene a hodí do série opět trošku elegance. Skyfall je takový realistický nerealistický Bond neBond. Bond už není takový borec, jak ho známe, občas o něj máme i strach. Pořád tam jsou ale scény, které se o dnešní realitu ani okrajem neotřou. I tak je to ale skvělá zábava. Akce je dostatek. I když je decentní, dokáže zaujmout .Sam Mendes je skvělý režisér a tohle se mu prostě nedá upřít. Příběh také není špatný a konečně se současný Bond také vrátí trošku k minulosti. Nejlepší na celém filmu ale je bezesporu Javier Bardem. Tak skvělého záporáka jsem viděl naposled u Batmana, když se v nové sérii objevil Joker. A už tenkrát jsem si říkal, že takového záporáka asi nikdo nepřekoná. Každopádně když v půlce tohodle filmu na plátně vykoukne naprosto úchylnej Javier, měl jsem jasno. Nechci říct, že ho překonal, ale minimálně se mu vyrovnal. Vlastně i díky němu jdu v tomhle hodnocení tak vysoko. Bez něj by to byla hrozná nuda. No, co říct na závěr? Třetí film Daniela Craiga jako Bonda se vysloveně povedl. Už to pro mě není takový šok, jako při Casino Royale, ale pořád je to vcelku fajnová zábava, která se snaží být realistická, ale pořád je to jenom zábava. Ale tak, Bond stejně jiný nebude, tak co. (12.11.2012)

Miestami som skoro kolaboval blahom. Asi 100 minút je to "iba" vysoko nadpriemerná moderná bondovka. Parádne natočená, sústredená na postavy, dávajúca hercom dostatok priestoru, s luxusným záporákom, super hudbou, dokonale prehľadnou a pritom dynamickou akciou, precíznou stavbou každej scény a úspornými dialógmi, v ktorých nie je navyše ani jediné slovo. Lenže potom príde finále. Bože. Už od prvého záberu na zahmlenú Vysočinu som sa usmieval ako idiot, lebo mi docvaklo, že vyvrcholením bude čisto osobná, staromódna, rambo-westernová prestrelka. Niekde pri "Vitajte v Škótsku!" som už len chrochtal ako taká prasnica, keď ju poškrabeš na ceckoch. Možno najlepšia bondovka a rozhodne najlepší popcorn roku 2012. (28.10.2012)

Kruh se uzavírá v dokonalém a okázalém gestu pochopení sebe sama i (asi ne univerzálně všech) diváků. Krok dopředu i cesta zpět. Zahleděnost do sebe sama i zkoušení nových možností. Bond je, jaký je, a moc dobře si uvědomuje své limity a povinnosti a využívá je ve svůj prospěch. Výsledek je tak nostalgický i inovativní zároveň. Coby inventura po padesáti letech historie ideální. O něco podobného se neúspěšně pokusilo Dnes neumírej. Skyfall není bondovka pro každého, někomu přijde, že "tohle do Bonda nepatří", jinému naopak "tohle je až moc klišé", ale koho chytne, toho musí chytnout pořádně! Bond to říká jasně: srdce = cíl. IMAX filmu velmi sluší. Napodruhé ještě lepší. (26.10.2012)

Z filmového hľadiska najmenej bondovská bondovka, z pohľadu knižných predlôh paradoxne zrejme najbondovskejšia. Ale rozhodne najosobitejšia. Mendes síce nedrží vyrovnané tempo a ani v akcii sa necíti až tak doma, ale to sú len malé a zanedbateľné chybičky na kráse, nad ostatnými zložkami totiž už drží pevnú ruku. Scenár vie aj vďaka brilantným dialógom výborne predávať motivácie postáv a po stránke psychológie mu niet čo vyčítať. Škoda len že si príbeh v istých momentoch pomáha nelogickými barličkami. Výrazný záporák a silne osobné finále však výrazne pomáhajú a craigovská trilógia je uzatvorená v najlepšom slova zmysle. Zostáva iba dúfať, že neostane len pri trilógii, pri takto vysoko nastavenej latke by to bola škoda. (22.11.2012)