Na západní frontě klid

Kto by už nepoznal príbeh plný hrôzy a utrpenia prvej svetovej vojny z perspektívy nemeckých vojakov? Svet mladých mužov, ktorí sú nútení bojovať v brutálnych podmienkach a čeliť neustálym útokom z oboch strán konfliktu, chytí za srdce takmer okamžite. Na verziu z roku 1979 to ale nemá. Nadpriemer. 75/100 (08.03.2023)

Surové, ľudské, autentické. Western Front zaujme svojím vizuálom, ukazuje drsné prostredie bojov a prepája životy niekoľkých úplne obyčajných ľudí, ktorí majú životnosť kratšiu ako otvorené mlieko. Hra na hrdinov skončila. Toto je vojna v tej najviac špinavej podobe. Skoky od fronty k vyjednávaniu síce trochu rušili,ale nie natoľko, aby sombdal menej než 9/10. (30.10.2022)

Vizuálně profesionální zpracování klasického románu, které je zde ohlodáno na kost, kdy zbývají pouze válečné výjevy a chybí psychologie postav a hlavně hrdinové, které by diváka dějem provázeli. Zbyde tak pouze řada krásných záběrů na zarámování ale jinak nic, čím by se film jakkoliv odlišil od jiných válečných filmů. Odkaz na román je tak spíše na obtíž, pokud divák očekává filmové zpracování knižní předlohy. (06.11.2022)

Toto protiválečné drama nepřekona to Pahorek Pork Chop (1959) od Lewise Milestona. Novejsi film 1917 byl vic niternejsi. Na rozdil od neho zde tvurci nevoli perspektivu, ze by se pripoutali k jedne postave. Tento snimek se zameruje na marnost valky a ma zaber az do konce roku 1918. Jde o pekny portret nacionalismu, chaosu a šílenství boje. Chybi ale emocni hloubka. O hrdinovych kamaradech se nic nedozvite, tvare v zakopech jsou zamenitelne. Ani dramaticka struktura neni dobra. Na rozdil od filmu se Remark diplomatickym jednanim ani velenim nezabyval. Berger chce zde diváky přiblížit co nejvíc válce. Film působí neesteticky, je neuvěřitelně temný, ale přesvědčí vás, že oprávněně. Nazev filmu zustal zachovan zrejme z komercnich duvodu. (11.11.2022)

Už dlouho mě nějaký film svou vizuální i motivickou kýčovitostí, lacinou efektností zobrazovaného utrpení, hysterickou tezovitostí postav jako věšáku na instantní moudra a mizernou dramatickou výstavbou neiritoval jako NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID (2022). Slasher bez hravosti a napětí, melodrama bez emocí, alegorie bez nápadu. ______ De facto jde o dvouapůlhodinovou verzi slasheru, v níž sériově umírají psychologicky se nevyvíjející typové postavy s jedním akcentovaným rysem. Scény malých dějin se střídají se scénami dějin velkých... se zlým Němcem, hodným Němcem a poživačnými Francouzi, kteří tu svou bezcitností zapříčiní druhou světovou válku. ______  Co se zprvu v případě "druhého života uniforem" jeví jako slušný nápad, se přitom brzy stane ubíjejícím koncepčním vzorcem cyklického filmu: každý jeden motiv se několikrát osudově zopakuje, aby akcentoval nesmyslnost války - a došlo to i blbcům (plakát, šátek, statek, cvrček, psí známky etc.). ______  Fatálností, načasováním a rozložením úmrtí, patosem proslovů před následnou smrtí (jakmile se začne postava chovat úplně bizarně, pokud možno v rozporu s dosavadním temperamentem, brzy umře) a hlavně pak finální scénou jde de facto o melodrama, ovšem bez emocí... takže nepřináší žádné potěšení. ______ Tato mechaničnost, tupost a melodramatičnost se pak promítá i do celkového vizuálního uchopení, nekonečných panorám na krásu krajiny a každodennosti zjizvenou vzápětí nesmyslnou válkou, do dlouhých steadicamových jízd utrpením při útoku na zákopy, do zpomalovaček a do vyšisované barevné koncepce. ______ Roztomilé lištičky v úvodních záběrech zpětně chápu jako varování, jaké banalitě proboha hodlám věnovat následující hodiny života. Podívejte se raději na JDI A DÍVEJ SE - případně na verzi NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID z roku 1930, která ani po osmaosmdesáti letech nezestárla, zatímco ta netflixovská je stará už teď. ______ Ano, já vím, měl jsem to vědět, vždyť je to Netflix. Ano, já vím, opakovaně se nechávám napálit. (30.10.2022)