Predčítač

Sophiina volba naruby aneb velmi bolestivý film o krádeži a navrácení čajové krabičky... Předčítač je hodně komorní, niterní film, což ještě podtrhuje zdánlivé televizní vyznění celého snímku, proměny Německa v běhu času mají tak dokonalý (pseudo)autentický rozměr, Daldry natočil zdánlivě (vizuálně) německý film (byť je německá strana účastna koprodukce, americká podstata snímku se ale nedá zastřít - nejkontroverzněji z filmu ční k snímku nepasující angličtina postav). Proces denacifikace poválečného Německa je jednou z nejúžasnějších záležitostí moderní historie (třeba v relaci s dekomunizací našeho státu po roce 1989), což jistě nezastírá její zásadní rozměr - jak byla nutně v konkrétních případech bolestná. Otázky viny mají univerzální platnost a Předčítač Stephena Daldryho (román Bernharda Schlinka jsem bohužel nečetl) chytře staví do korelace osobní zkušenost, lásku k literatuře a reflexe možných válečných zvěrstev. Jsou za válečné zločiny skutečně potrestáni ti praví? Může stačit divákovi těch několik zjevných rovin osobnosti k pochopení složité komplexnosti hlavní hrdinky? A není světská spravedlnost také jen divákem skutečné historické autenticity? Jak se vlastně lze vyrovnat se svou (národní) temnou minulostí? Film, který je v zemích bývalého sovětského bloku s do jisté míry analogickými ,,zločiny komunismu" více než aktuální... ,,Když se lidé jako ty nepoučí z toho, co se stalo lidem jako jsem já...jaký má potom vůbec tohle všechno smysl?" Podobné filmy: Sophiina volba (17.02.2009)

Strující a osobitý snímek nabitý intimitou, která však vyložene nebije do očí a tím pádem nenarušuje plynulost a tok děje. Ralph Fiennes se pro takovéhle role dost možná i narodil a překvapivě Kate Winslet v roli, ve které bych si ji doposud nikdy nedokázal představit. Drobné výhrady k uměle vyšponovaným momentkám díky rutinnímu klavíru, ale jinak vesměs spokojenost. Po dlouhé době inteligentní film s vážným tématem, zpracován tak aby si divák neukousal prsty nudou. A to se cení. Daldry přece jen není úplně marný. (15.05.2010)

Nehodlám sázet nadprůměrné hodnocení jen proto, že jde o hodnotné drama, s úžasnými herci (Kate bere dech, jen Fiennese nebrat, nevěřil jsem mu jediný cageovský pohled raněné laně) a s nosnými myšlenkami o kolektivní vině, trestu a odpuštění. Chybí totiž tah na bránu, každý potenciálně silný moment je následován vatou a Daldry hraje až moc na jistotu. Jeho předčítání nenudí, ale nebaví a emocionálně mě takřka dokonale míjí. 70% (15.01.2010)

Zpočátku komorní drama o nevšední lásce, které bez dlouhé expozice bleskurychle vtahuje diváka do zvláštní atmosféry, která trochu zavání až artovými filmy. Pocit pohlcení filmem je intenzivní a přestože si dvojice vyjadřuje lásku hlavně telěsně, působí Předčítač něžně a poeticky. V druhé polovině přichází na řadu holocaust a film přesedlává na rovinu soudní. To že částečně přepíná z romance někam jinam by vůbec nevadilo, přechod je to plynulý a nepůsobí nijak kostrbatě, jde o to, že se v závěru snaží z původního vztahu vymačkat co nejvíc slziček a to vypadá trochu jako pokus o opití rohlíkem. Výrazně to však Předčítači zazlívat nebudu, natočen je totiž výborně + velkou roli v celkovém zážitku hraje použití hudby a skvělé herectví Kate Winslet. 7/10 (27.01.2009)

Sotva jsem se oklepala z Nouzového východu, je tu Předčítač a přiznávám, že jsem nevěřila. Nevěřila, že Daldry po Hodinách natočí znovu hluboký film, co jen tak nevymizí z hlavy, a přitom se dokáže neopakovat, a že budu mít před sebou dva tak neskutečně působivé výkony Kate a zbytečné dilema, který je lepší. Zažila jsem s Předčítačem několik chvil, kdy mě přepadlo dojetí i vděk za to, jak citlivě a vkusně byly natočeny - od milostných scén, přes soud a uchopenou výzvu a naději v podobě nahraných kazet, až po zklamání a nicotu. Stejně tak na mě zapůsobilo ztvárnění mužova vnitřního boje mezi láskou k okouzlující ženě a odporem k odvrácené straně téže bytosti. To se pak těžko řekne skvost, ale je to tak. Je to skvost a obrovský filmový zážitek. (10.03.2009)