Bílá paní

Na tú dobu si tu režisér dovolil pomerne dosť. Nádherná otvorená i skrytá satira vtedajšieho politického systému a ľudskej povahy. Miestami humorné, miestami vážne, tak správne vyvážené. A fantasy prvok tiež príjemne prekvapil, najmä to vcucnutie do obrazu bolo zábavné a pekne zrealizované. Silný nadpriemer. 85/100 (07.10.2019)

Bílá paní existuje, místo, aby strašila po nocích, tak koná dobro. Dokonce to umí i s hasákem, který si zapomene odložit, když se vrací zpět do svého obrazu. Bílou paní si zahrála Irena Kačírková. Ta v titulní roli přímo zazářila. Nejpovedenější protikomunisická satira a další trezorovka, neboť i zcela tupý kumunista se dovtípil, že jde o kritiku systému a milý film doputoval k ostatním skvostům naší kinematografie, které měli upadnout v zapomění. Scénář napsal Zdeněk Podskalský s Karlem Michalem, ten je mimo jiné i autorem povídky o bílé paní. (06.10.2009)

Tedy, popravdě řečeno: za minulého režimu to možná bylo jako satira ještě silnější, ale dá se náramně uplatnit i na dnešek. A to obsazení! Brodský, Hrušínský, Kopecký, Kačírková, Voska, Hajská, Trégl, Řehoř! A ty hlášky, ty hlášky. "Vodpusť mi to, Bílá pani, já v slabý chvilce uvěřila na Národní vejbor!" (21.12.2008)

----- "Mistr Jan Hus se nechal pro pravdu upálit." ----- "Mistr Jan Hus neživil rodinu !" ----- "Bílá paní" pro své velké i malé pravdy strávila ta nejlepší léta svého života pod zámkem ... Až přišla nová doba - revoluční a sametová - a vysvobodila ji z trezoru. Rozhlédla se a záhy zjistila, že jsme se nezměnili - a tak jen pobaveně sledovala, jak v nových podmínkách zkoušíme nové triky a kličky a vymýšlíme nové proklamace, zatímco odložený sametový plášť pomalu pokrývá vrstva prachu a špíny ... Ale pro nadpřirozené bytosti nemá čas se svými proměnami až takový význam - a tak "Bílá paní" s nevinným pohledem a s mírně shovívavým úsměvem může dál ožívat v dobách (ne)dávno minulých za pomoci trvale platného rčení: ----- "Věř, ale KOMU věříš, měř !" ----- (25.07.2011)

Znásilnění společnosti totalitní komunistickou mocí je snad nejlépe vidět právě na téhle politicko-sociální alegorické satiře... Všechno to relativizování a překrucování skutečnosti, pravdy, slov, jejich významu... Osobně jsem překvapen, že Zdeněk Podskalský mohl tenhle film natočit již v roce 1965. Postupné uvolňování a tání v éře 60. let bylo zjevné, ale takhle otevřený film bych skutečně čekal až za nějaké dva tři roky. Scénárista Karel Michal se zaměřil na frázovité vyprázdnění obsahu sdělení komunistického newspeaku a všechna ta klišé o budování a pravdě zanesl do kontextu reálného života jednoho typizovaného maloměsta...nestává se často, že vznikne filmové díle, kde doslova co obraz, co replika, to trefné pojmenování skutečnosti. V Bílé paní se tahle premisa naplnila...když si s tím spojíte obsazení téměř celé herecké dobové špičky (casting jak v Majoru Zemanovi:-) ), vyjde vám jeden z úhelných filmů naší filmové historie... a jak typické pro ni - (tragi)komedie... Podobné filmy: Farářův konec (16.11.2006)