Bílá paní

Neviem prečo som sa tomuto filmu tak dlho vyhýbal. Mal som totiž zafixované, že sa jedná o niečo v štýle Noc na Karlštejne. Cítim sa teraz ako kultúrne hovado. Ono totiž z hľadiska marxizmu-leninizmu sa nejedná o klasicky strihnutú ľudovú českú komédiu, ale o mix alegórie a civilnej komédie českej novej vlny. Je neviem či smutné, alebo vtipné, že aj dnes je tento film nesmierne aktuálny. Ak by sa točil remake, mohlo by sa jednať o niečo okolo eurofondov, z obrazu by mohla vystupovať napríklad Merkelová... (15.12.2015)

Příběh odehrávající se v malé vesničce, dokonale demonstrující situaci za socialismu, mi posloužil jako věrný ukazatel a potvrdil mi tamější dobu tak, jak jsem si ji představovala. Děj je směřován na zámek, dávné působiště Bílé paní nebo chcete-li modly, k níž se po dlouhou dobu obracejí místní obyvatelé se svými prosbami a strastmi. Ve filmu se vyskytuje tolik hlášek, dvojsmyslů a symboliky, což mi trochu připomínalo zamotanou síť, ale já s radostí objevovala a přemýšlela nad jejich pravým jádrem. Už sama víra v Bílou paní se tehdejšímu režimu nijak nezamlouvala a já v ní viděla pronásledování církve a prosazovaní čehokoli, co by mohlo ohrozit pevné postavení komunistické strany. Všudypřítomné degradování svobodné lidské mysli, omezování režimem, potlačování svých přesvědčení, názorů, všeobecný strach z pravdy. Nesmyslná ideologie, ovlivňování a oblbování lidí, doslova divadlo v každodenním životě, které místy připomíná slušnou komedii či frašku. Neskutečně odvážné pojetí, jehož poselství rudí páni neodhalili… Vystupuje zde herecká smetánka tehdejší doby, ať už je to Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký či Rudolf Hrušínský, přičemž nejsympatičtější postavu filmu pro mne představuje Brodský s rolí člověka, který se snaží jít proti proudu, tedy něco nejen neobvyklého, ale naprosto nepřípustného. „Věř, ale komu věříš věř.“ (23.03.2008)

Zajímavá satira na dobu budování a komunální politiku, kdy strana byla zákon a nezištná zázračná pomoc je nežádoucí, když ji nezařídil MNV. Absurdní podívaná mi sice nepřišla až tak vtipná, ale množství vynikajících herců nahrazuje hluchá místa ve scénáři, střídající se s vtipnými nadčasovými víceznačnými výroky postav. (27.11.2012)

"Ty si myslíš, že by nám... Že by našim pracujícím prospělo rozpatlávání fideisticko-idealistických nezdravě mystických smyšlenek?" "To chraň bůh!" Řekl bych, že to ve své době mezi lidi asi moc často nepouštěli, jestli vůbec. Je zvláštní, jak se dá k té satiře, která podle mně místy až zbytečně moc tlačí na pilu, postavit ze dvou stran. Z tehdejší doby a z té naší. Nevím, ze které z nich to je zábavnější. Ano, dnes se tomu už můžeme v klidu zasmát, ale neubírá to právě tu atmosféru, ten švih? Hrušínský tradičně skvělý. (11.03.2014)

Tedy, popravdě řečeno: za minulého režimu to možná bylo jako satira ještě silnější, ale dá se náramně uplatnit i na dnešek. A to obsazení! Brodský, Hrušínský, Kopecký, Kačírková, Voska, Hajská, Trégl, Řehoř! A ty hlášky, ty hlášky. "Vodpusť mi to, Bílá pani, já v slabý chvilce uvěřila na Národní vejbor!" (21.12.2008)