Imaginarium Dr. Parnassa

Terry Gilliam jako novodobý Dante Alighieri využívající moderních prostředků k dosažení obdobných pomyslných úrovní, které s mistrně vystavěnou výrazovou formou dokážou zcela diváka vtáhnout. Věčné téma střetů dobra a zla, neukojitelná lidská zvídavost, objevování zrůdnosti v nás, posléze i nevyhnutelného zabřednutí do chaosu a zmaru. T. Gilliam svým osobitým nonkonformním stylem odstranil pomyslné hranice skutečnosti a fantazie, zdařile vykreslil lačnou temnotu i bizarní grotesknost a nastavil neokázalou tvář přetechnizovanému 21. století. Upřednostnil dávno vytěsněné prožitky, jako.. prach cest, tvrdé pryčny na uléhání, hlad… ten věčný hon za obživou. Ale také naprostou volnost a nesvázanost, svěží vánek ve vlasech a noční nebe poseté hvězd.. S tím jde ruku v ruce neochvějná soudržnost, jako významový článek spolku komediantů (jímž se člověk nestává.. s posláním rozdávat radost se již rodí). Tohle vše zažívají Tony Sheperd, Dr. Parnassus, Percy, Anton, Valentina i Mr. Nick, všichni si svůj úděl nosí v sobě navěky..(jak jim závidím). :-)) Imaginarium nelze naplno vstřebat po prvním zhlédnutí a proto si zatím ponechávám malou rezervu 4,5. (28.03.2010)

Nothing's permanent… Not even death. Vstupte do světa za hranicí fantazie a ještě dál. Účinkují: Colin Farrell hrající Judea Lawa. Jude Law hrající Johnnyho Deppa. Johnny Depp hrající Heatha Ledgera. A Heath Ledger hrající… Tonyho. Terry Gilliam udělal z nouze ctnost. Když totiž zemřel Heath, tak většina předpokládala, že tento projekt nikdy nebude dokončen, ale nakonec za Heatha zaskočili tři skvělí herci a tak mohl být film dotočen. Film, na který jsem se neskutečně těšil. A taky (bohužel) film, který mě neskutečně zklamal. Čekal jsem od Terryho ledacos, ale tohle ne. Film je neskutečně rozkouskovaný. Některé pasáže (tanec mezi střípky zrcadel) jsou skvělé, ale u některých jsem si říkal, na co se to sakra dívám. Ano, musím to říct… nudil jsem se. V některých okamžicích až moc. Naštěstí pro tento film, jsem nemohl spustit oči z Lily Cole (jo, je to kočka) a jednotlivé proměny (Law, Depp, Farrell) byly pěkně vymyšlené. Ale nemůžu si pomoct, v některých momentech film působí chladně až odtažitě a někdy to vypadá, že je i příběhově nedotažený (píšťalka - odkud ji vzal?) Možná jsem jen neměl náladu na trochu té divnosti, ale zatím mi to nedá a můžu napsat jen tolik, že tohle je jedno z mých největších zklamání. Slabší 3 hvězdy (hlavně za obsazení.) P. S. Bylo zvláštní sledovat Heatha Ledgera s vědomím, že tohle je jeho opravdu poslední film. (14.02.2010)

Zpočátku film působí roztržitě, neuceleně a bez jakéhosi rámce, který by mu dodal opravdový smysl. Teprve po skončení si člověk uvědomí, že ono zvláštní putování fantaziemi nebylo z hlediska čiré zábavy vůbec špatné. Samozřejmě málokdo by nečekal, že Gilliam bude svému fantasknímu světu rýsovat jasná pravidla, ale osobně jsem se nezbavil pocitu, že to chtělo nějaký hlubší význam, či pointu (viz Brazil), který by překračoval hranice archetypálního souboje boha s ďáblem... Zdá se mi, že zdejší vizuálně opulentní scény neslouží příběhu, ale právě naopak, což připomíná ještě o něco horší Pevné pouto... 5/10 (29.03.2010)

Gilliamovo alegorické imaginárium je doslova vratkým a kodrcavým double deckerem, který v sobě ukrývá všechno možné i nemožné, fungující i nefungující, krásné v ošklivém, staré či nové a zábavné spolu s nudným. Stejně, tak jako filmový ďábel pokouší duše všech smrtelníků možností volby, tak i Gilliem nutí diváka volit a v řadě případů je to volba dost nelehká. Ačkoliv je jeho imaginace bezbřehá a vizuální koncepce některých scén dokonalá a dech vyrážející, stejně mi v tom všem něco chybělo, možná nějaká ta pomyslná duše. Gilliam často vypadává ze symbolického řádu a místy nastoluje obrazové šílenství ad absurdum. Ve výsledku je Imaginárium přeci jen prázdným místem otevřeným hlavně divákově imaginaci. Tam, kde triky nestačí by měla přijít na řadu lidská představivost. Jenže ta moje zřejmě selhala a já odcházel z kina s pocitem, že Ledgerovou poslední rolí měl opravdu zůstat Temný rytíř. Místy imaginativně hravé, ale hlavně dekadentně nudné. 65% (novinářská projekce) (08.01.2010)

Gilliamův um se plně vyčerpal na vymýšlení, jak obechcat Smrtku, takže není divu, že zbytek je jen mdle navoněný kýč a lá hodně špatný Burton, který zapomínám, už když se na něj dívám. Nabízí se srovnání s Počátkem, který je sám takovým produktem imaginária, narozdíl od tohohle filmu nám ale nenabízí prefabrikovanou fantazii pečlivě opatřenou rozcestníky a iluzi prostoru pro vlastní snění. Nápady Gilliam sice má, ale ukočírovat je neumí. (31.08.2010)