Imaginarium Dr. Parnassa

Pět - není co řešit. Málokdy se v mém komentáři něco takového objeví, ale: Člověk, kterého Imaginárium nudilo, zklamalo, nebo nudilo a zklamalo dohromady, zkrátka nemá fantazii, nedokáže se u filmu zamyslet a nechce se mu snít. Tak. Imaginárium je totiž skvělé - každou vteřinu, v každém záběru z něj čiší typický Gilliam, jehož magický svět bych poznal snad i poslepu. Bývá už samozřejmostí, že tenhle americký Python nesáhne vedle ani při výběru herců - tady se opět trefil do černého. A hned několikrát. Senzační Ledger, Depp, Law i Farrell. Okouzlující Lily Cole, Christopher Plummer, kterému nedělá problém v jednom záběru vypadat jako houmles a v dalším hned jako důstojný mág... A v neposlední řadě Tom Waits, jeden z nejlepších ďáblů filmového světa. Tleskám všem. A přeji si, aby Terry Gilliam nikdy nepřestal vyprávět příběhy (přece víme, jak je to pro svět důležité, ne?).__P.S. Vydané DVD nabízí (na dnešní mizerné poměry) nebývalou porci zajímavých bonusů. Z rozhlasového interview s Heathem Ledgerem ("Za tři týdny dokončím natáčení nového filmu Terryho Gilliama") mi ale bylo sakra úzko. (07.08.2010)

Překvapivě umírněná Gilliamovina, která se díky Ledgerově skonu krapet zvrhla v něco, co lze vnímat jako poctu jemu jako jednomu z největších herců své generace, blablabla... Osobně to vidím tak, že když měli všichni Tonyové hrát stejnou postavu, tak prostě využili svého umění, aby to tak vypadalo, a ono to tak kupodivu skutečně vypadá;) Jinak je Imaginárium pro Gilliama typicky vizuálně svébytné, má zajímavé herecké obsazení i mimo postavu Tonyho, a správně nadpřirozený příběh, kterému vévodí ďábel Pan Nick a ožralý bůh/prorok Parnassus. Body navíc získává Gilliamově pohádce o síle a moci obrazotvornosti i lolitka Lily Cole (ačkoliv co jsem viděl fotky, je převážná část její přitažlivosti prací maskérů a vizážistů;)), ale postrádal jsem pořád něco, co by mě vtáhlo. Takhle jsem byl celou dobu "venku" a byl si plně vědom toho, že jen sleduju další Gilliamovo dílo - jiné než těch pár, co jsem viděl, zajímavé, ale ve vzájemném srovnání co do významu pro můj život filmového fanouška nejslabší. Dost mi to připomínalo Mirrormask, ale ta mi díky svojí větší vizuální vyhraněnosti přirostla k srdci víc. Takže to bude na nějakých 70%. Jo a kdyby vás zajímalo o čem to je, přečtěte si komentář od Mariuse, napsal to daleko líp než bych to zvládl já. (23.05.2013)

Imaginárium není nejlepší Gilliam, to ani omylem. Je ale vlastně typyicky Gilliamovský, navíc ale velmi vyzrálý, rafinovaný a v režisérových vizích zachází snad vůbec nejdál. Herecký koncert zde předvádí snad úplně všichni zúčastnění (Plummer je skvostně uvanený, Ledger nevyzpytatelný, Lily Cole skrz na skrz slaďounká, Garfield zase žárlící.. No a Waits? Waits, to je ďábel) a to celé rámuje Gilliamova fantazie, mezí neznající, občas levně digitální, přesto dech beroucí. Z Deppova monologu o smrti mrazí. A Heath ve své poslední roli nezklamal... (14.02.2010)

Nejslavnější pohrobek legendárních Monty Pythonů zřejmě natočil (jistěže nevědomky a nezáměrně) filmový pomník především sám sobě. Imaginárium Terryho Gilliama. Vítejte! --- Absolutní synkretismus, staromilské nimrání se v detailech a vůbec výtvarné i obecně umělecké staromilství dosti okatě prezentované, občasné montypythonovské výstupy a výjevy (angličtí ,,bobíci" tancující v minisukních a síťovaných punčocháčích, hlava vyjíždějící z pískového podloží atd.), úžasně fantaskní svět moderního mýtu či autorské pohádky pro dospělé, surrealistické vize a obrazy oslňující imaginace... Terry Gilliam je skutečně jedinečný a nezaměnitelný tvůrce a jeho autorský rukopis je jedním z nejvýjimečnějších v dějinách fenoménu zvaného kinematografie. Srší a srší nápady, je to vulkán imaginace.. Jeho film je místem, kde promlouvá především obraz a jeho nespoutaná fantazie, kde však také povážlivě vázne dějová složka a narativní světy jsou trochu nepřehledné a nejasně koncipované. Celkově jsem měl z Imaginária trochu rozporuplný pocit - na jedné straně geniální vizuálno a přehršel nápadů, na straně druhé trochu okoukaná a nepůvodní faustovská historka o lidské touze být nesmrtelným. Mefistofelská variace s tváří Toma Waitse byla ovšem sugestivní a zábavná. Celkový dojem tedy převážil do pozitivna, Terry Gilliam je po nepovedeném grimmovském intermezzu zpět. (30.03.2010)