Humans

Málokdy se mi stane, že mě pilotní díl až TAK zaujme. Můj vnitřní milovník sci-fi plesá, protože tenhle seriál nejen že operuje s Asimovými robotickými zákony, ale dokonce na ně přímo odkazuje. Samotný námět se nezdá být ničím novým, ale to vůbec nevadí, pokud je to uděláno kvalitně a chytlavě, což v tomhle případě je. Celé mi to připomíná svým nádechem výborné In The Flesh. Chytlo mě to za srdce. Chytlo mě to za srdce tak silně, že v duchu spílám za to, že tenhle seriál nevyšel na Netflixu nebo něčem takovém, protože čekat celý týden na další díl, je hotové utrpení. (26.06.2015)

Uhlazenější kopie švédského Äkta Människor, kdybych neviděl originál, možná bych hodnotil lépe. Potěšila mě tam vyžraná Katherine Parkinson, jinak podle mě ne úplně dobře vybraní herci. Když už kopírujou, tak by se měli snažit udělat to lepší, ale věřim, že kdo nezná originál tak se může pěkně bavit. (23.06.2015)

Tohle je jeden z nejhustších seriálů co sem za poslední dobu viděl. Nádherně propojené téma globálního problému s komorním rodinným dramatem, klasická SF témata zasazená do suprově blízkého prostředí, které snad nevyruší ani SF nemilujícího diváka. Výborně napsané, natočené i zahrané. A potěšilo mě, že to ani nebylo nijak zvlášť předvídatelné. (15.10.2015)

Britská sci-fi novinka Humans, ktorá je remakom švédskeho seriálu (nevidel som ho, takže porovnávaniu sa vyhnem) je zaujímavým mixom rodinnej drámy a detektívneho thrilleru skúmajúca otázky ohľadom umelej inteligencie. Odohráva sa v súčasnom svete, kde má akurát každý doma robota na nerozoznanie od človeka, ktorý mu pomáha s chodom domácnosti, musí rešpektovať zákony robotiky a podobne. No a pár týchto robotov má vedomie, dokáže rozmýšľať a cítiť ako človek. Ako? Prečo? Čo podniknú? Veď to už každý pozná z mnohých filmov, nedávno napríklad z Ex Machina ktorej by Humans mohli byť pokojne spin-offom. Neprinášajú síce nič nové, ale po (ehm, takmer) celý čas veľmi decentne a inteligentne pracujú s námetom umelej inteligencie, rozohrávajú dve línie príbehu, ktoré sa výborne dopĺňajú – jednu v domácnosti obyčajnej britskej rodiny, druhú na strane vyšetrovateľov ktorí sa pokúšajú vypátrať týchto „uvedomelých“ robotov, a to všetko zaobaľujú do priam bravúrnej atmosféry. Seriál presne vie kedy má spomaliť, kedy si nachystať jednu z mála akčných scén, kedy odľahčiť, zintenzívniť, kedy servírovať zaujímavé príbehové otázky a prekvapivé zvraty, ktoré neustále udržujú divákovu pozornosť. Prvých sedem epizód je tak prvotriednou sci-fi drámou, no a potom to príde. Potom príde finále prvej sezóny a všetkým pocitom z inteligentného, napínavého, prepracovaného seriálu podráža nohy ten priveľmi odfláknutý záver. Na všetky otázky z predošlých hodín je odpoveď až primitívne jednoduchá a takmer to vyzerá tak akoby záver dopísal osvetľovač počas obedňajšej pauzy. Všetky otázky ohľadom robotiky, umelej inteligencie, vedomia sú passé, pretože nakoniec to celé končí ako naivná, chce sa mi napísať až primitívna sci-fi rozprávka o tom ako kedysi SPOILER žil jeden vedec, ktorý si doma vytvoril pár robotov, ktorí majú aj consciousness. Prečo? Ako? Pretože jednoducho mohol, pche! Tí sa nepohodli a rozutekali rozhádaní do sveta KONIEC SPOILERU. V závere tak ostane po seriály mierne horká pachuť v ústach, čo je po predošlých prvotriedne atmosférických, napínavých a dramatických hodinách dosť škoda. Stále nadpriemerný kúsok, ale keby sa v závere aspoň málo posnažil mohla tu byť prvotriedna sci-fi dráma, takto vto bude „iba“ za CELKOVO: 3,5* (7/10), ale veľmi sa mi chcelo dať tu silnú osmičku. (11.09.2015)

Tak nakonec z toho není zajímavý a zajímavě vypadající seriál, ale jen pšouk. Začátek byl ještě skutečně slibný, mezi lidmi běžně dostupné spotřební zboží - humanoidní robotiční sluhové, přičemž jejich tvůrce zanechal na světě ještě několik o něco vylepšených vzorků - syntetiků s vlastním vědomím. Jak na to zareaguje společnost, mít kolem sebe místo "topinkáčů" najednou skutečně myslící tvory s vlastním vědomím, nové živé bytosti, jenž nevznikly přímým dílem přírody, ale byly vyrobeny? Samozřejmě jsou tu ti, kteří něco takového do společnosti pustit nemohou a nesmí, ti, kteří pod tíhou zkušeností nové tvory přijmou do společnosti, a ti, kteří mají vlastní cíle a plány, jak honby za umlčením a popřením skutečnosti využít. Tak takhle nějak vyzníval začátek... ~~~ Postupem času se ale celá tahle zajímavá premisa vytrácela na úkor záchrany ústředních syntetiků, nesmyslného jednání a rozhodování lidské rodinky a zvratů, vznikajících jen na základě nutnosti nějak seriál protáhnout. Ke konci už se nesmyslně začali chovat takřka všichni a celá lidská rodinka mě už začínala svojí zbytečností, plytkostí a vyšisovaností v příběhu docela slušně štvát a překážet. No a poslední díl jen tohle celé podtrhl - další ukázka něčeho, co mělo zajímavý nápad, poslaný postupem času ke dnu hloupostí zvratů a jednání postav. Po první sérii je to pro mě také poslední série. ~~~ PS: Nejlepší herec série: Will Tudor ztvárňujícího Odiho (aneb nejlepší syntetik byl ten porouchaný). (08.08.2015)