Príbeh dvoch sestier

Docela příjemné překvapení. Po ne příliš vydařených výsledcích z výdělků v zámoří a vcelku průměrné kritice jsem očekával další podprůměrný asijský remake pro teen publikum, ale z výsledku jsem rozhodně překvapen. Herecké obsazení je složeno na rozdíl od konkurence překvapivě z herců, lokace jsou velmi líbivé, hlavní hrdinka ke zulíbání, hudba fenomenální a pointa (sice posté, ale posté dobře) mě opět přichytila nepřipraveného. To by byly všechny klady, na druhé straně barikády stojí příběh, který je na pár místech vyloženě nesmyslný a určitě mu neprospělo, že byl přetvořen vlastně jen kvůli té pointě. Originál jsem neviděl, prý je o něco složitější, tak si jej zkusím sehnat, ale Příběh dvou sester se dle mého povedl více než dobře, tak nějak na tři a půl hvězdičky. (20.04.2009)

V kategorii Dětský a přístupný horor od 13 let přibyl další kousek. Jedna jakože useknutá hlava opravdu nestačí. Napětí často mizivé, ale co je největší průser je Emily Browning. Viděl jsem ji nedávno hrát s Tomem Hardym, který se do ní měl zamilovat a už samotná představa že by se do takto šedé existence kdokoliv dokázal zbouchnout je pro mě nereálná. Pokud v Nezvané divák příjde na závěrečný zvrat ještě před půlkou filmu, vlastně je vymalováno, protože nic víc nenabízí. 40% (11.02.2016)

Takhle to dopadne, když scénář píše víc lidí a mezi sebou se nedohodnou. U nekonečných seriálů je to jedno, ale v takhle krátkém filmu (který ale i tak působí zdlouhavě a nudně) jsou všechny ty neshody znát. Protože třeba tam, kde v Šestém smyslu si Shyalaman dával majzla na to, aby to dávalo i zpětně jistou logiku, tady se prostě jen mate divák tím, že se mu podsouvají fakeové výpovědi i okolních postav (otec v autě když mluví o sestře třeba), matou tělem, ani nenaznačí důležité detaily (divné, že psychoterapeut sestru vůbec neřešil, že?, jako by o nic nešlo; a ostatně to byl terapeut na prd, když za skoro rok nezjistil, že... no, nechci prozrazovat pointu, ale prostě to nedává smysl, ani ten šestý, natož třetí) nebo ta ptákovina se změněným jménem prozrazená úplně nakonec... Jako chápu, účelem bylo šokovat strašně nečekanou pointou, ale když film stojí jen na tom hapruje v detailech průběžného dosavadního příběhu - proto se mi nelíbí Obvyklí podezřelí, protože to je nuda až na půdu postavená jen a jen na té konečné pointě. Sice tu hraje můj oblíbený herec David Strathairn, ale jinak jsem měl pocit, že koukám na libovolný TV thriller pro ženy, jaké dávají o víkendu na Prima Love v osm večer. Jo, a hlavní herečka mi přišla že přehrává, a když jí nová macecha řekne, že zhubla, zato tátu vykrmila, musel jsem se smát, protože oba herci působí přesně naopak. (03.06.2020)

Jsou dva typy hororů - ty přímé, které postraší, ale dějové moc nepřekvapí a potom jsou ty, které se celou dobu snaží vydávat za něco, co v závěrečných minutách naprosto převedou naruby. The Uninvited je tím druhým typem a ačkoli se dal závěrečný twist odtušit (podobné dějové schéma se už minimálně párkrát objevilo), jsem spokojen. Obsazení hlavních rolí je božské a mrzela mě absence nějakých odvážnějších scén, které jsou v poslední době do podobných snímků s oblibou poměrně násilně cpány. Tyhle samice by si to prostě zasloužily. Potěšil rovněž i David Strathairn. Je to sympaťák s neuvěřitelným charisma a divím se, že se neřadí mezi Hollywoodskou elitu. Jako bonbónek na mě působila vysoko nad průměrem čnící hudba. (25.04.2014)

Předělávky mého zamilovaného korejského skvostu jsem se přímo děsil, tudíž je pro mě mírně pozitivní dojem z amerického remaku a nulová chuť dštít na něj oheň a síru velkým překvapením. Otrocký, dehonestující přepis se nekoná, i když podobnosti tu samozřejmě jsou. Američané látku uchopili dost po svém, takže myslím, že i pro ctitele originálu nemá smysl se rozčilovat, že tohle je v remaku tak či onak... Zapomeňte na otcovu novou přítelkyni, která svým nepříjemným zjevem a chováním neustále vzbuzuje pocit ohrožení, na smutnou a plachou sestru, již ta druhá musí ochraňovat, na prvotřídní bubu scény (v předělávce jsou nanejvýš dvě průměrné) vyháněné nahoru silnou tísnivou atmosférou, na krásnou melancholickou hudbu... Pardon, nechal jsem se unést. Průměrný, formálně povedený thriller s nadpřirozenými prvky není také k zahození. (07.06.2009)