Che Guevara: Revolúcia

Asi bylo účelné, aby jste chvíli měli pocit, že sledujete dokument, což dodávalo autentičnosti, nicméně akce bylo po skromnu, celkový děj byl, nechci použít slovo chudý, ale jedná se o film, který doporučuji lidem, kteří se o problematiku alespoň trochu zajímají, jinak se jedná o nezapamatovatelné dílko o historii 20. století na Kubě... (23.03.2011)

Víte co mají společného hlemýždí závody, posun ledovců a Soderbergherovo čtyřhodinové monstrum o typovi z triček mladých levicových aktivistek? Vražedné tempo. Kdyby tímhle tempem probíhala revoluce na Kubě, tak by jí v Zátoce sviní porazili i kontras z řad veteránů z První války. To je těžký. To pak všichni herci můžou hrát jak o život a Benicio by si mohl i prst v prdeli ukroutit a ze slibného námětu přesto vznikne jen děsivá nuda. P.S. Mělo mi dojít, co to bude za adrenalinovou jízdu, když je pod scénářem podepsanej Terrence "Uspavač hadů" Malick. (29.07.2010)

Řekl bych, že snímek o tak významné a konzervativní postavě světových dějin na zasloužil výraznější film. V Che jeho hlavní postava téměř zaniká mezi ostatními. Nehrát ho Benicio del Toro, tak bych možná chvílemi ztrácel přehled, který ten fousáč vlastně Che je. Scénáristé rozložili těžiště na hodně pilířů, a tak ten hlavní, po kterém se film jmenuje zaniká ve změti ostatních. Z tohoto filmu nelze poznat, proč respektive kvůli čemu se Ernesto Guevara stal ikonou, také díky tomu, že se tvůrcům zkrátka nepodařilo vtisknout mu jakýkoliv charakter. Možná takovým byl i v skutečnosti, o čemž pochybuji, ale pak bych zvolil rozhodně svižnější formu vyprávění. Film možná popisuje hodně událostí, ale spousta z toho je zbytečný plevel, který film zbytečně natahuje a devalvuje téměř na hraný dokument. Jako prohru režiséra beru přestřelku v závěru filmu. Tu se mu totiž podařilo natočit bez šťávy a zajímavosti. (19.10.2009)

No... když jsem uvěřil řečem o nezaujatém pohledu a možnosti vytvořit si vlastní názor, byl jsem opravdu naivní. Sodenbergh dělá z Guevary, když ne ikonu, hypermoudrého člověka, který sype tolik životních pravd a inspirujících vět, že by to stačilo na volební kampaň průměrného politika. Pokud ale na tuto častou hru biografických filmů přistoupíte a oprostíte se od zjištění, že dvouhodinový film o charakteru Ernesta Guevary nevypovídá o moc víc než tričko s jeho podobiznou, můžete si film i užít. Hrdinům jsem fandil a přál jim úspěch, což vzhledem k tomu, že víme jak to dopadlo, bylo nečekané. Forma opět zvítězila nad obsahem. (12.12.2009)

Benicio Del Toro a role pro něj přímo stvořená. Je to sice klišé nad klišé, ale během filmu mě snad jedinkrát nenapadlo, že ten Del Toro hraje dobře, já jsem prostě viděl Che Guevaru, respektive uchrchlaného zpoceného santusáka s doutníkem v koutku. Ach, vidět tak ty zklamané dívčí výrazy, kde že je ten hezounek v baretu z legendární fotky. Vytknout by se dala dost roztroušená struktura vyprávění, která chvilkama zbytečně odvádí pozornost od toho důležitého, jen abychom byli stále ujišťováni, že film si zakládá na historických událostech. Jenže dokumentů na toto téma jsou mraky, proč to cpát i do filmu. Přitom scény vyloženě dramatické a filmové jsou nejlepší a nejzábavnější. Proto jsem se také tetelil blahem v poslední třetině, kdy došlo na prachobyčejnou řežbu, výborně natočenou řežbu! Tak s chutí do druhého dílu..... (20.07.2010)