Po prečítaní spáľte

Já mám prostě nejradši ty slabší Coenovky (Hail, Caesar! je taky bomba!). Všechny spojuje to, že v nich hraje naprosto bombový George Clooney a mají bohaté obsazení, které v Burn After Reading doplňuje ještě taktéž skvělý Brad Pitt. A jako vždy tu hrajou naprostý dementy. což mi strašně sedí a i tentokrát jsem se hodně smál. Takže doháněčka bude pokračovat. PS : Perličkou na závěr je samozřejmě J.K.Simmons. Jo, tenhle film je hodně o pochopení scénáře mimořádnými herci. (08.11.2017)

Několik poznámek k příběhové struktuře filmu, která je jedním slovem obdivuhodná: 1, Výjimečnost Coenů spočívá v tom, že svůj film vedou ze zcela přehledné a otřepané expozice (až vás těch prvních 20 minut uráží) do bezmezně zamotaného konce. Zvolna se v tom ztrácíte, a když po skončení filmu přemýšlivě, kde konkrétně jste se ztratili, kde byl ten kritický bod, nemůžete ho za žádnou cenu najít. Zhruba od půle, aniž byste to postřehli, se takzvaně vezete a s vámi se vezou i postavy. Ale Coeni nepotřebují na matení diváka a konstruování zápletky nespolehlivé vypravěče, flashbacky, ani aristotelovské kolize, krize nebo peripetie. Vůbec ne, film vedou v takřka jednoduchém „seriálovém rytmu" (až se tím cítíte ošizeni). 2, Druhou zajímavostí (a sluší se dodat, že v kinematografii raritou) je nevídaná provázanost všeho ze vším. Je to až k neuvěření. Kdykoliv nějaká postava něco řekne, nebo udělá - sic sebetriviálnější úkon to je -, vždy to má návaznost na pozdější události. Coeni jako buldozer odmítají opustit již vyřčená přesvědčení a umanutě před sebou hrnou vše až do konce. Pokud Clooney cosi pronese o reflexu na střelbu, skutečně pak vystřelí; Frances McDormand jde na stejný film a směje se při stejné části; několikrát se zdůrazňuje negativismus šéfa tělocvičny a loser přes inzerát se objevuje na konci znovu a číhá na další kořist (a vystresuje přitom Clooneyho). A právě z tohoto povstává složitost odlehčených filmů bratří Coenů. Tato jejich technika se nazývá Chekhov's gun, tedy objekt v příběhu, který získá význam a důležitost až na konci, přestože se objeví už na začátku. Čili přesný opak techniky MacGuffin, což je naopak nástroj, který popohání charaktery a příběh, přestože žádný význam nemá – kupříkladu kostka v Transformerech. A Coeni mají takových Chekhov's gunů ve filmu doslova desítky. Rovněž oceňuji, že film lze číst buďto jako post-špionážní komický výjev, anebo jako drama se silnými charaktery. A kdybych měl kvalitu poměřovat glamour moronem Bradem Pittem, jdu na pět hvězd. (04.11.2008)

Bizarní charaktery, které jen tak někde neuvidíte, mají tváře známých hereckých es. Už tohle samo o sobě dělá z Burn After Reading povedený film. Jenže ono to není všechno. Tenhle snímek totiž disponuje i naprosto šíleným příběhem, který nemůže jen tak někoho nechat chladného. Ta konfrontace CIA a partičky šílenců jejichž osudy se až nečekaně nereálně propletou je vážně k popukání. (03.11.2008)

Ona je to taková Coenovská kravinka, ale já se celou dobu bavila, ani chvilku mě to nenudilo a i když to celé bylo jen o posedlosti jedné ženské, která prostě musela mít své plastické operace (mimochodem Frances mi tady strašně připomínala Dášu Bláhovou), ti herci byli tak skvělí (především Brad Pitt mě neuvěřitelně bavil), že to hravě zvedli až na 4*. (27.01.2009)

Scénář: Joel Coen, Ethan Coen .. Report back to me when it makes sense. __ Komplikované, absurdně černé, přehnaně sebejisté, komediálně krajně vyčpělé a ... většinou prostě slabé až nudné. Nějakou tu perličku předlouhého dění dodá, mimo několika záblesků v průběhu, až samotný závěr, jenže je to taková zkratka, která stěží zakrývá mnohé tvůrčí rozpaky. S dobrým záměrem napsanou, ovšem pouze průměrně zpracovanou, látku pak nevytrhne ani plejáda hereckých exhibicí, kdy mě zvláště odvázaný Brad Pitt hodně potěšil. (02.11.2008)