Réžia:
Andrzej WajdaKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Krzysztof PendereckiHrajú:
Artur Żmijewski, Maja Ostaszewska, Andrzej Chyra, Danuta Stenka, Jan Englert, Paweł Małaszyński, Maja Komorowska, Władysław Kowalski, Joachim Paul Assböck (viac)Obsahy(2)
Medzi poľskými dôstojníkmi, postrieľanými v roku 1940 v Katyňskom lese, bol i otec popredného poľského režiséra Andrzeja Wajdu. Ten sa k nemu vracia vo svojom zatiaľ poslednom filme a zameriava sa na príbehy ľudí, ktorých udalosti s rôznou intenzitou osobne zasiahli. Zaujímajú ho najmä osudy žien, ktoré stratili svojich manželov, bratov, synov. Niektoré z nich sa dostávajú do sovietskeho zajatia, iné hľadajú dôkazy o ich prežití, ďalšie apaticky čakajú, zmierené s tým najhorším možným scenárom. Film bol v roku 2008 nominovaný na Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Sám Wajda je držiteľom čestného Oscara za celoživotné dielo, ktorého získal v roku 2000. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (452)
Syrové, drsné a nesmírně kruté. Film mi v závěru velmi připomněl snímek Čekist (1992). Marně se snažili Rusáci Katyň svalit na Němce, pravda nakonec vyšla najevo. Není bez zajímavosti, že exhumaci a průzkum těl za války prováděli i přední čeští patologové. Katyň ja další z obrovských obžalob komunismu a Stalina. Je pochopitelné, že tento snímek točil Polák a je dobře, že to byl Wajda. Já tomu nemám skoro co vytknout. Katyň nesmí být nikdy zapomenuta. * * * * ()
Jeden z největších válečných zločinů (masakr polských důstojníků rudoarmějci) je silným, a v tomto případě trochu promrhaným námětem. Nečekal jsem nic "úžasného" a okázalého ve stylu amerických studií, spíše komorní, citlivý snímek mapující dlouhé roky tabuizovaný zločin. Přesto jsem byl zklamán. Celý snímek mě mátly dvě splývající hlavní hrdinky, paní generálová a paní rotmistrová, které smutní za ztracenými choti a jsou bezmocné vůči "novému Polsku", které dle diktátu svých rudých bratrů označuje za viníky masakru Němce. V závěru filmu dostane paní rotmistrová deník po svém muži, popisující poslední dny zajatců. Tak se konečně i divák "dočká" retrospektivně několika záběrů ze samotného aktu. Celý film mi přijde špatně řešen a myslím si, že s tak silným námětem mohlo být mnohem lépe naloženo... 60% ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Prostředí 8/10/// +občas dramatické a napínavé, prostředí je ztvárněno věrohodně -dějové skoky byly příliš velké, občas jsem se ztrácel vzhledem k tomu, že jsem o Katyni dodneška příliš nevěděl/// Zřejmě velice pravdivý film o osudech Poláků a jejich vojenských důstojníků. Pochopil jsem o co šlo, kdo to udělal a viděl jsem jak to udělal. Nesnadno se na tento film dívá. O to hůř v kontextu s novodobou polskou tragédií./// Celkem 70%/// ()
Z Wajdova dramatu je zřetelně cítit, že se režisér opravdu snažil a na výsledku mu záleželo. Jenže je to snaha tak nějak upachtěná, je to jako sledovat z nadhledu zamilovaný párek, který se chystá ke své první intimní schůzce, zoufale se snaží udělat dojem a z té křečovité snahy zbydou nakonec jen rozpaky. Přes veškerou režisérovu snahu je po převážnou většinu stopáže film studený jak psí čumák a mohl bych se v podstatě podepsat pod Mattyho komentář. Vzniklo sice obstojné historické drama, které může sloužit řekněme jako školní představení pro středoškolské studenty, ale od režiséra Wajdova formátu se zkrátka čeká víc. Jeho rané snímky z 50. let mě sice leckdy po obsahové stránce odpuzují, ale je v nich mnohem víc vášně, uměleckého rizika a filmově zajímavých momentů než v Katyni, kterou pojal jako společenský pomník obětem masakru. Závěrečná scéna exekucí sice zamrazí, ale skutečně dobrý film by se měl obejít i bez ní, aby diváka strhnul. Na Katyni mi vadí množství postav a rozptylujících obrazů tam, kde se měl tvůrce jít do hloubky. Zajímavý a svým způsobem typický je srovnávací moment mezi oběma okupanty polského území. Wajda se zcela záměrně snaží klást rovnítko mezi nacistické Německo a stalinistický Sovětský svaz. To vzájemné poplácávání po ramenou, úsměvy na tvářích a velmi podobné jednání důstojníků obou armád se v Katyni objevuje často. Celkový dojem: 65 %. ()
Překvapivě akademicky a chladně vyznívající (je všeobecně známo, že režisér je v zobrazované události silně citově angažován, neboť jedním z popravených byl jeho otec) historický velkofilm polského nestora Andrzeje Wajdy. Čtvrtou hvězdičku dávám hlavně za poněkud opomíjené závažné téma katyňského masakru, což je historická látka ponejvíce objevná, ukazuje totiž, že zločiny nacistického Německa a bolševického Sovětského svazu jsou si více než rovny... Škoda, že celý film nemá sílu závěrečné půlhodiny... ()
Galéria (73)
Zaujímavosti (15)
- Mezi filmovým zpracováním a historickou skutečností můžeme najít rozdíly. Příkladem může být scéna, kdy důstojník Rudé armády navrhuje hlavní ženské hrdince Anie (Maja Ostaszewska) nabídku sňatku, čímž by ji ochránil před jejím nemilosrdným osudem. Skutečnost však byla jiná. Dne 13. dubna 1943 byly zatčeny všechny ženy polských důstojníků, které se zdržovaly na polském území ovládaném Rudou armádou příslušníky NKVD, protože na základě jejich poštovní korespondence byly odhaleny jejich adresy. Následně ženy putovaly do Kazachstánu, kam byly deportovány. [Zdroj: Reflex.cz] (majky19)
- Předobrazem rotmistra Andrzeje (Artur Zmijewski) byl s největší pravděpodobností major Adam Solski, který ve svých zápiscích zachytil veškeré dění od sovětského zajetí až po násilnou smrt v Katyni. [Zdroj: Reflex.cz] (majky19)
- V Katyni zmizel i otec Krzystofa Pendereckého, který pro film napsal hudbu. (blackrain)
Reklama