Juno: Nezrelá na dieťa

Inteligentní? Ano. Osobitý? Ano. Zajímavý? Ano. Opravdový? Ano. Pohodový? Ano. Pět kladů, pět hvězdiček? Ale, kdepak. Z Juno mám podobný pocit jako před rokem z Malé Miss Sunshine; malý film, který potěší řadu diváků, ale mě nechává naprosto chladnou, protože se mnou nijak nepohne. Do takového Ztracena v překladu nebo Americké krásy má prostě pořád hodně hodně hodně hodně moc daleko. Po měsíci s z něj stěží vybavíte jediný moment. Tedy pokud budete vůbec vědět, jak se ten film sakra jmenoval... Dodatek 25. července 2010: V rozporu s předchozím stanoviskem přiznávám, že od dob, kdy jsem tento film viděla během léta 2008 ve Španělsku (tehdy u nás ještě známý kvůli své pozdější premiéře nebyl), uplynuly už dva roky a něco málo si s Juno pořád pamatuju. Potřebu vidět ho znovu jsem ale nepocítila. I když možná po letech změním názor. (11.08.2008)

Ťažká nechápačka ohľadne tých nominácií snímku na najlepší film, réžiu, herečku a scenár. Veď to je čistý priemer. Všetko je brané s takým nadhľadom ako by to bolo strašne fajn byť v 17tich tehotnou. Je pekné že Juno nešla na potrat a že našla pre svoje dieťa dobrých rodičov (ehm) ale bola mi totálne nesympatická ako to brala ľahkovážne. A jej vzťah s jej chalanom bol tiež o ničom. Najsympatickejší mi prišli však jej rodičia. (16.02.2008)

Juno je komedie, která se od začátku až do konce pohybuje v mnohokrát ověřených vodách amerického mainstreamu. V Evropě by podobné téma tvůrci zpracovali buď do podoby osudového dramatu nebo maximálně jako hořkou tragikomedii, Reitman ale natočil příjemný pohodový film o nepříjemných věcech. Pečlivě ulámal všechny potenciální hroty, takže hrdinka, která zjistí osudový průšvih v podobě nechtěného těhotenství, má skvělého chápajícího otce, macechu, která má - světě, div se - porozumění větší než vlastní máma, výbornou kamarádku, které je možné se vždycky svěřit a díky níž není nikdy sama, a konec konců i fajn kluka, se kterým i přes počáteční zádrhel hodlá navázat plnohodnotný vztah. Čím víc o ději uvažuju a podrobuju ho kritické analýze, tím víc zjišťuju, že je po obsahové stránce tak na 3 hvězdičky. Všechny potenciálně nepříjemné konflikty jsou už dopředu zaretušovány. Jen pro příklad, když se Juno rozhodne jít na potrat, nečeká ji skupina rozhořčených, bigotních a nepřátelsky naladěných demonstrantů, jak je to v Americe běžné, ale rozpačitá, komicky vyhlížející spolužačka, která evidentně neprotestuje z vlastní vůle, a celá scéna končí úsměvným dialogem. To, co film povyšuje nad průměr, jsou právě vtipné dialogy a řada hlášek, které vtipně posouvají děj dopředu, a i když už dávno nejsem teenager, myslím, že dobře vystihují pohled náctiletých, a zejména výborný výkon Ellen Page v hlavní roli, která je prostě jako hubatá praštěná puberťačka neodolatelná. Film disponuje navíc velmi dobře poslouchatelnou hudbou a zajímavé jsou už úvodní titulky s využitím animace. I když má tahle komedie řadu slabin, opravdu jsem se pobavil a odcházel z kina s příjemným pocitem, takže s oběma očima zamhouřenýma: 90 % celkového dojmu. (22.10.2008)

Ten pravý syr na moje makaróny. Proste ma to dostalo. Viem, že Ebertovo vzdychanie o filme roka je asi prestrelené, ale ten film je skrátka neodolateľný a ja nemám najmenšiu potrebu mu čokoľvek vytýkať. Vynikajúci herci (Ellen ich zatieňuje, ale aj ostatní sú presní a životní), svižný scenár, nesentimentálne dojímavý záver a aj trochu toho poučenia (napríklad, že Dario Argento točí najlepšie krváky). (04.06.2008)

Upgradnutá a zábavnejšia verzia Nabúchanej, v ktorej mladučká Ellen Page znova ukazuje svoj obrovský talent pričom jej herecký partner Michael Cera oproti nej pôsobí akoby veľa talentu nepobral. (čo možno nie je úplná nepravda) V konečnom dôsledku nie až tak nepochopiteľne vychvaľované ako Apatowove filmy ale nominácia na Oscara? Veď nebyť skvelej Ellen Page, asi by šlo o rýchlo zabudnuteľnú vec.. ale to sa už našťastie bavíme v rovine teórie. Ale pocit, že na danú tému sa natočili a stále točia aj lepšie snímky mi nezoberie nik. (02.02.2008)