Juno: Nezrelá na dieťa

V průběhu celého filmu jsem byl přesvědčený o tom, že Juno je jedním z nejkrásnějších, poctivých "čtyřhvězdičkových" snímků, jaké jsem kdy viděl. V poslední půl hodině ale přišlo tolik bezvadných scén, počínaje otcovými radami do života a konče finálním vyznáním lásky, že nelze zůstat na pomyslných osmdesáti procentech. Tohle bezvadné komediální drama má na víc. Co filmu asi nejvíce pomáhá, je opravdu úžasná Ellen Page, kterou jsem naposledy viděl v Hard Candy, a jejíž nadchnutí-se pro roli náctileté nechtěné budoucí maminy je přímo hmatatelné. Jako takové menší plus mne pak potěšily její koníčky, protože tak sympatická punková holka se zálibou v masakrózních hororových filmech se jen tak nevidí. A ten soundtrack! Vážně si nevzpomínám, kdy naposledy by mne tak potěšil výběr skladeb, které se táhnou napříč stopáží. Pohodové, klidné písničky bezvadně doplňují dramaticky-komediální stránku filmu. Juno je neobvyklé drama, které si sebou budu nosit ještě hodně, hodně dlouho. (13.08.2009)

Režisér Jason Reitman pomalu pomaloučku míří do topky mých nejoblíbenějších režisérů, jelikož si po fenomenálním celovečerním debutu Děkujeme, že kouříte a před vizuálně uhrančivým a tak trochu podprahovým Lítám v tom posvítil na Juno, velmi netradiční a otevřený snímek o negativním fenoménu generace Y. Přitom ale zachoval všechny charakteristické aspekty svého tvůrčího stylu - jeho film je vizuálně atraktivní (v případě Lítám v tom bych použil až výraz uhrančivý) a velmi esteticky vyvedený, opět se velmi ostře vymezuje proti tzv. americkému snu a dost zjevně tento zažitý mýtus kritizuje, jeho filmy nejsou šokující, ale cynické a, vydělíme-li z úvahy jeho debut, opět jde o velmi netradiční romantickou komedii, v podstatě až její antitezi... Seznamte se, Jason Reitman, pohrobek nezávislého amerického filmu... (10.10.2011)

Jako jo, je to takovej milej film, ale ze bych z toho byl nak hotovej, tak to v zadnym pripade. Problem je, ze i kdyz se film snazi tvarit desne originalne, tak na nem nic originalniho nevidim. Co se tyce hercu, tak Michael Cera je takovej malej pochcanek, kterej ma problem ze sebe vytlacit i to minimum dialogu, co ma. Garner taky nic moc, moc dobre nehraje a ani nak zvlast hezky nevypada. To Jason Bateman byl aspon sympatak. No a Simmons neni spatnej, jenze uz sem tak nak zvyklej ze Spider-mana, ze neskutecne prudi, takze mi tady nesed. A pak tu mame Ellen Page, ktera je fakt perfektni, akorat obcas sem jeji chovani moc nechapal a tudiz byla misty protivna. Celkove, i kdyz to je prijemne a dobre natocenej film s peknou hudbou a super Ellen, pochybuju, ze si za par dnu vubec vzpomenu, co se tam vsechno delo, navic, kdyz se toho moc nedelo a obcasnej vtipek to nezachrani. No tak po druhym skouknuti jsem se precejen bavil o poznani vic a hvezdicku pridavam. (18.03.2008)

Někdo si usmyslel: "Něchtené těhotenství sice není příjemná záležitost, ale zdravý člověk s chápavým okolím se z toho přeci nesesype a vypořádá se s tím důstojně." "Ba, ba," pokýval jsem hlavou: "to se může stát, ale kde bude to drámo?" V okolních věcech přeci! Bude mě mít rád, i když s ním jsem těhotná a přec po něm nechci, aby se o ono děcko staral? Nechám si jej, potrat či ho věnuji k adopci? A co tamten pár, je dobrý a klapne mu to? Kolem krouží životní osudy lidí, kteří svou duši servírují tak, jako by byli vyzváni na firemním večírku: "Řekněte nám něco o sobě!" Trochu se zajíkají a povídají o všednodenním. Pravdivě, ale nezajímavě... "Hej hola tvůrče, prohláškovat, prohláškovat, hrozí nuda, nejhorší hollywoodská noční můra! Nechť je tedy hlavní hrdinka napuštěna nepřirozeným cynizmem, ať film odlehčí vtipy, provzdušnit, vyvětrat! Aaaa, další pozitivní efekt to má, najednou již nemusí být tvé postavy tak propracované, v humoru se to schová," poťouchle radím. On na to slyší, však v okamžicích, kdy já bych byl cynický, on zcitliví a zase naopak. Cynizmus je to navíc sladký a já nejraději pelyněk. Silné **. (25.03.2010)

"This is even better than Susperia." Juno se nevyhne srovnání se Zbouchnutou a Napoleon Dynamitem. Což je vůči všem třem snímkům trochu nefér. Jedním si je sice podobná tématem a druhým zdánlivě "geek" atmosférou, ale jinak prakticky nic společného nemají. Oproti Napoleonovi jsou tady všichni normální, byť tu a tam poněkud výstřední, a řeší běžné problémy. Oproti Zbouchnuté se zase hraje na vážnější notu. Což ani v nejmenším neznamená, že by Reitman junior nezvládal navzdory vážnému tématu i skvostně a trefně pobavit. Navíc to umí bez tisíc a jedné variace na popkulturní hlášky. Znovu narozdíl od Judda Apatowa. Juno je velmi sympatický a příjemný snímek, který pro mě paradoxně brzdí zde nejvíce vyzdvihovaný klad. Ellen Page. Netvrdím, že nehraje výborně, ale někdy tlačí na pilu až přespříliš. A čistě osobně mě také bylo líto odsunutí Paulieho na vedlejší dějovou kolej. Ta postava je tak sympatická, že bych celý film nejraději viděl udělaný z jeho Tic-Tacového pohledu. (22.01.2008)