Pochybnosti

Precizní (a snad proto trochu chladné) drama, které vám nenabídne komfort snadného závěrečného rozhřešení (což by při názvu Pochyby asi člověk čekat neměl) a které vám v hlavě bude možná vrtat ještě nějakou dobu po závěrečných titulcích. Divadelní původ je zřejmý, ale špičkové obsazení (kupodivu včetně Amy Adams) je nepřekvapivě lahůdkové. (24.01.2009)

Ve vytříbeném hereckém souboji Meryl Streep a Philipa Seymoura Hoffmana se překvapivě neztrácí ani Amy Adams, která tak dokazuje, že její herecký rozsah zdaleka nekončí u pomatených princezen. Pochybám by sice prospělo zkrácení některých scén, ale jako drama s přesahem jsou daleko kompaktnější, než zbytek letošních "oscarových vábiček", a v závěru se jim opravdu podaří přinést silnou pointu, která Vám z hlavy jen tak nepůjde. 8/10 P.S. Kázání o pomluvách bych tesal. (21.01.2009)

Bohuzial... A tak veeeelmi som sa tesila. A nakoniec obrovske sklamanie. Tak ako z konania sestry Aloysius, tak z celeho filmu. Urcite sa to da pripisat mojej absolutnej a nevyvratitelnej nenavisti voci Cirkvi ako takej, ale to je uz moj osobny problem. A pochybnosti o tom ziadne nemam... Rovnako ako o vynikajucich hereckych vykonoch. Ale to je uz druha vec. Tak ako saty NErobia cloveka, ani herecke vykony NEznamenaju automaticky vynimocny film :) (28.01.2009)

Pochyby jsou snímkem, který jakoby se neustále pohyboval na váhách. Pochybnosti Meryl Streepové na jedné straně a přirozená obrana Philipa Seymoura Hoffmana na té druhé přičemž Amy Adams se stává vrtkavým jazýčkem neschopným pevného rozhodnutí ke které straně se přiklonit. John Patrick Shanley převádí divadelní hru minimalistickým způsobem do filmové řeči a Pochybám tak nelze upřít jejich divadelní původ, neboť i přes umístění hlavního čtyřlístku do uvěřitelnějších kulis nedaří se mu pevně odbourat onen ráz. Ačkoliv v tomto případě to není na škodu, poněvadž to jediné o co tu opravdu jde je dialog a není se čemu divit, že všichni hlavní aktéři byli nominovaní na Oscara. Příjemné překvapení u něhož mně nemusí tížit svědomí z mého hodnocení. Bez pochyb 8/10. (18.03.2009)

Tomu říkám drama - trvalo necelé dvě hodiny, ale zaměstnalo mou pozornost na několik dalších dní. Chytrý, komorní film jako dělaný k dlouhým debatám mezi přáteli nebo k rozjímání během duchovních cvičení. Nahlíží do dnes již neexistující tradiční katolické kultury v době jejího soumraku v polovině šedesátých let, v době rozvolňujících se starých pořádků a počínajících revolucí církevních i společenských. Film, který mnohem více otázek klade, než zodpovídá. Cvičí diváka v pochybnostech týkajících se jednotlivého člověka i společenských změn. Pochybování tu však neznamená relativizaci pravdy, jen samozřejmých, snadných cest k ní, takových cest, kterým chybí pokora. Snímek bezprostředně potěší propracovaným scénářem a výtečným herectvím hlavních představitelů. Jinak však není továrnou na emoce - zaujme, napne, ale pro toho, kdo mu neposkytne dostatek pozornosti i po odchodu z kina, může být snadno zklamáním. Dává impuls mozkovým závitům a dál už je práce na nás. (11.03.2009)