Nepodplatiteľní

De Palma a gangsterka, to je sázka na jistotu. NEÚPLATNÍ sice nejsou monumentálním kultem jako ZJIZVENÁ TVÁŘ a postrádají intimitu a fatálnost CARLITOVY CESTY, ale nabízejí svižně a suverénně napsanou (super dialogy!) i zrežírovanou a kvalitně obsazenou a zahranou chlapskou podívanou. A parádní finální přestřelku s kočárkem na schodech, byť u Johna Woo by to nebylo ani na úvodní rozehřátí. (14.11.2017)

BRIAN DE PALMA, THE UNTOUCHABLES (1987). Kovbojka v gangsterském hávu o věčném boji dobra se zlem, kde jsou už asi v desátý minutě karty rozdaný. ___ Je to tak americky velikášské, (nejen politicky) korektní, a tím pádem předvídatelné, že v průběhu filmu už jen rezignovaně přijímáme "pravdy" o tom, že zatímco skrz na skrz prohnilý Al Capone (mrazivě slizský De Niro sem bohužel vpadl, jak říká Pohrobek, z nějakého jiného filmu) musel mít ve své zvrácenosti naruby snad i ponožky, "správná čtyřka" na straně zákona nejenomže pochopitelně "nepopije, nezakouří a nesesmilní", ale navíc vládne i nakažlivě chlapáckým smyslem pro legraci. Mirek Dušín a jeho Timurova parta hadr. _____ (Nemohu pominout, na jakém pozadí příběh vyrůstá. Doba prohibice. Doba, do které z historicko-politického hlediska spíše mžouráme. Doba rozostřená, paranoidní a temná. S doposud nerozklíčovanými motivy jednání aktérů i událostí. A především doba, vzpírající se příliš jednoznačné, a proto v tomto kontextu hloupé, hře na hrdiny a padouchy... Příklad za všechny: Ironií osudu si E. Ness později vyvinul tak intenzivní vztah k alkoholu, že jej od něho takřka nemohli odloučit... . ) _____ Pod tíhou tohoto rozvrhu sil, v mých očích pak nutně i ona proslavená přestřelka na schodech vypadá spíš jako parodie na sebe samu. Nezachrání to už ani Morricone, ani nákladná dobová výprava, ba dokonce ani všechny tehdy pozitivní mužské ksichty v Hollywoodu (by) nemohli ten scénář rozpohybovat. Závěrečná, rádoby vtipná replika novináře s Eliotem Nessem o konci prohibice, v mých zařadila tento snímek do škatulky: TV program na sobotu večer pro konzervativní rodinku se dvěma mírně odrostlejšími dětmi. ___ Tak nevím. Byv odchován cynickým ethosem francouzských kriminálek, v nichž poslední svědek zpravidla umírá ranou policejního snajpra do zátylku, možná bych se na předem ideologicky nalinkované filmy, jako je tento, příště raději ani neměl dívat. ___ Zajímavý komentář: Pohrobek. (09.10.2008)

Ze všech "mafiánovek" mám tuhle DePalmovu epopej ze "správné strany" zákona rád nejvíce. Imponuje mi férový fízl Sean Connery i nejistý, ale vždy odhodlaný, Kevin Costner... Tvůrcům se podařilo vytvořit velmi sugestivní atmosféru Chicaga 30. let, ve kterém nebylo příliš jasno, kdo je zákon a u koho vymáhat právo. Příběh čtyř neúplatných, kteří se rozhodnou k bláhové křížové výpravě proti Al Caponemu, je natočen dostatečně svižně, přičemž zbývá i čas na prokreslení figur a vztahů mezi nimi. Některé brutální scény jsou obzvláště působivé a citace Ejzenštejna nemá chybu... Zkrátka fajnové hollywoodské drama se vším všudy. Osobně nemusím kmotrovské glorifikace mafiánských rodin, podvědomě jsem prostě na straně Eliotta Nesse a Jim Malona. (24.04.2004)

Z toho množství emocí a filmového umění, které dal De Palma do Neúplatných, jsem se kolikrát přistihl, že jsem zapomněl dole čelist. Akční stránce jasně vévodí dech beroucí scéna z metra, Morriconeho hudba dodává válce s alkoholem i záporáky nenapodobitelnou auru a herecká smetánka v ústředním týmu hvězd definitivně dodává pocit, že takhle už by se dnes gangsterka nenatočila, což je možná ten důvod, proč k těmhle zlatým s přibývajícími léty tíhnu čím dál víc. Prohibiční mafiánka je sice úplně jiná než cokoli od Leoneho, Coppoly nebo Scorseseho, přesto se zapsala zlatým písmem. Může za to sice dokonalá druhá polovina, ale i ta první, přestože v tempu občas překvapivě zadrhává, je svým způsobem nezapomenutelná, protože ta hmatatelná dobová atmosféra je úžasná. (18.06.2006)

Pokud máte slabost pro období prohibice a neodradí vás auta podivných tvarů, tak máte možnost objevit snímek, který servíruje dobu, v níž Chicagu vládl Al Capone, alkohol se převážel z Kanady po velkých bednách a neváhalo se vytáhnout z pod kabátu pistole všech ráží. Morriconeho hudba krásně dobarvuje jednotlivé záběry, atmosféra doby dýše z každé minuty snímku a samotná jména herců slibují parádní podívanou. Je dobře, že nedekorují pouze plakáty a obaly filmu, ale i scény, z nichž jsou mnohé nezapomenutelné. (28.01.2011)