Fantastický pan Lišák

V poradí šiesty celovečerný film môjho obľúbeného režiséra Wesa Andersona je plný hviezd: lišiak, jazves, bobor a niečo ako vačica... Málokto má v súčasnej americkej filmovej tvorbe taký humor ako Anderson. Dokazuje to už šiesty krát, tentoraz v jednom z najlepších zástupcov animovaných celovečrákov, aké som kedy videl (skvelá "bábková" animácia, dabing neštylizovaný a nepreexponovaný - niečo podobné použil aj Svěrák u Kukiho), veľmi netradičný humor plný irónie, sarkazmu a bizarností a celkovo veľmi zvláštne prepojený svet ľudí a zvierat - toto rozhodnie nie je rozprávka pre deti, aj keď (alebo možno "práve preto že") sa jedná o jednu z najlepších adaptácii diel roalda dahla do filmovej podoby ever. ten banjo doprovod hudobný je báječný. (09.07.2011)

Kombinace Roald Dahl a Wes Anderson zafungovala nečekaně dobře. Každý přidal tu svou trošku jinakosti a vznikl netradiční a velice milí animovaný film. Režisér dokázal svůj typiský rukopis vtisknout i přestože se jedná o loutkový film. Jeho tlumený humor vás sice nedostane do kolen, ale spíš překvapí a donutí trošku přemýšlet a to činí jeho tvrobu vyjímečnou a orignální a u toho filmu je to jednoznačně ku jeho prospěchu. (03.01.2011)

Na Panu Lišákovi je docela pěkně vidět, co se musí stát, aby i širší publikum přijalo a ocenilo Wesovu jinakost, absurditu a (především) nadsázku. To jest vyprávět ve formě, která je k těmto konceptům sama o sobě předurčena. Humor, charakterizace postav, výstřednost, péče o (komický) detail, dětská dospělost a dospělácká infantilie - to všechno (spolu s hereckým a tvůrčím ansámlem) zůstává při starém, jen je to pro mnohé teď nějak mnohem víc stravitelné, neboť je to teď konečně přece "jenom jako", případně "takové milé, pohádkové"... Jak se mi Pan Lišák líbil? Tuze. Smál jsem se, rozplýval jsem se, pochutnal si vizuálně i poslechově (dabing skutečně lahůdkový) a na konci si posteskl, že je film moc krátký (rys společný všem dobrým filmům). Přesto po dlouhé době nedám Andersonovi pět hvězd z fleku, ale snad až po druhé projekci. 80% (21.07.2010)

Velká sýrová loupež po andersonovsku. Takže nic pro děcka. Clooney je v liščí podobě snad ještě charismatičtější než obvykle, Dafoe má part z ranku nezapomenutelných a k tomu navíc Desplat à la Morricone, kterého lacině nevykrádá (jako mnozí jiní), ale naopak z něj fantasticky vychází. A on vůbec je celý tenhle film takovou fantastickou oslavou lišč... ehm, lidské fantazie a hravosti. (04.02.2010)

Nečakal by som, že Anderson staví až na takúto jednoduchosť spracovania, ale prekvapivo mu to všetko vychádza. Žiadny zamotaný dej, dialógy pestré, no priame bez zbytočných filozoficko-dvojzmyselných fráz. Občas nejaké to hluché miesto a klišé v dialógoch zbrdia celkový dojem, no až toľko sa ich nenaakumulovalo. Hudba samotná pridala filmu na percentách, navyše nadabovanie postáv je trefné a účelné. Takže tradícia nepustí a Anderson si u mňa opäť prilepšil o jednu hviezdičku. A ak ďalší jeho film ocením plným hviezdičkovým ziskom, tak bude mať odo mňa ich kompletnú zbierku. 75%. (12.05.2010)