Hodina obrany

O tom, jací jsme byli. Při některých pasážích se mi ježily chlupy na rukou. doufejm, že již nikdy nic podobného nezažijeme. Pan Sovák je velice sugestivní.+++Nový koment 30092016-Pan Sovák je zde excelentní, což se nedá říci o scénáři. Ale budiž, jako vzpomínka na doby minulé to jde. Konec se mi zdál zbytečně useknutý. (27.10.2009)

Tady je jen vidět, jaká je škoda, že se pan Sovák živil skoro výhradně komediemi. V těch byl taky vynikající, ale tady z něj jde mráz po zádech. Byl jsem ve výzkumáku od konce 70. let, až takhle se tedy neblblo, ale podobných absurdit bylo dost a pan Uhde to napsal pěkně. Škoda že považoval za nutné přidat ty druhé plány, kdyby to celé gradovalo jen v té hlavní zasedačce, bylo by to podle mne lepší. Ovšem motivační apod. školení po roce 1990 na svoje zpracování ještě čekají, s povinnými jásoty, zvoláními apod. Strach už nejde z kádrováků, ale oni je zastoupili jiní. (12.07.2016)

"Plýýýn!" Dám ruku do ohně za to, že Jiří Sovák našel pro svoji postavu předobraz v některém z opravdových vysloužilých lampasáků, s nimiž se v životě setkal, a proto je tak přesvědčivý. A vzhledem k tomu, že s minulým režimem se rád neměl, určitě ho tohle sarkastické třičtvrtěhodinové rýpnutí muselo velmi bavit. Závěr nemá chybu. (12.09.2015)

"Masku uchopíme za lícnice, tak, abychom hřbety rukou měli proti sobě... zhluboka vydechneme... nasazujeme hezky pomalu... napřed na bradu... Hergot, dyk nemůžu dejchat! " Prvních 10 minut nemá chybu. Sovák je dokonalý. Kdo to nezažil, ten se nepobaví. Do teď si ze základní školy pamatuji ten smrad gumy a zatuchliny z téměř zpuchřelých plynových masek. Bohužel, po vtipném začátku přijde obrat o 180 stupňů, sranda skončí a už se jen melou psycho žvásty, které skončí tak 10 minut před koncem, kdy to zase stojí za to... (08.02.2016)

Zařadí-li ČT do vysílání Hodinu obrany po filmu Noc rozhodnutí (jak se to stalo 15.3.2009), pak očekáváte monotematičnost o neblahé české historii z roku 1939... A ona přichází humoreska Milana Uhdeho odehrávající se v jednom československém socialistickém výzkumném ústavu, kde se vypije nejen dost alkoholu, ale hlavně tam řádí školitel v podání Jiřího Sováka, který slibuje, že udělá pépéčko. PéPé alias protiatomová pyramida skládající se z lidských těl. Kdo nezažil nasazování plynových masek a měření obličeje, nepochopí. Smutnější je, že dnes jsou podobní školitelé, jen s tím rozdílem, že vás neoslovují "soudruhu", ale "příteli" a vypráví vám kompetentně o klíčových kompetencích... "Jsme se zasmáli. Konec nebezpečí. Pokračování příště." (15.03.2009)