Scarface

Zjizvenou tvář jsem viděl už před lety, ale i když si zcela běžně vybavuji detailně mnoho snímků ze vzdálené minulosti, neodvážil jsem se tenhle film hodnotit, protože u mě nějak zapadl. Nyní jsem ho viděl podruhé a přiznám se, že vzhledem k vysokému hodnocení fanoušků mi přinesl velké zklamání. V podstatě bych se mohl podepsat pod Limův komentář. Brian De Palma má na svědomí jednu z mých nejoblíbenějších gangsterek Carlitovu cestu, ale tentokrát mě jím vyprávěný příběh kubánského zločince přišel hrozně zdlouhavý, hlavní hrdina necharismatický a závěr filmu, jak to jen říct, prostě a jednoduše hloupý. Celá závěrečná bitva o luxusní vilu je jak z nějakého hodně špatného akčního filmu. Michelle Pfeiffer je sice krásná, ale prostor ke hraní velký nemá, Al Pacino se sice snaží, ale tentokrát spíš přehrává, a především platí, že ve filmu je docela slušná spousta vaty. Snad jedině střetnutí s kolumbijským gangem v úvodní části mi udělalo radost. Po emocionální stránce mě hrdinové i antihrdinové snímku nechali úplně v klidu. Celkový dojem: 45%. (22.11.2009)

Původní, příběhově přímočarou, gangsterku Howarda Hawkse rozvedli scénárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma do velkolepého díla, které zalidnili postavami, propracovali charaktery a taky bohužel hodně zpoplatnili době, která si to dle antikomunistického diktátu prezidenta Jimmyho Cartera žádala. Tony Montana, uprchlík z Kuby, které pevně vládl Fidel Castro, je symbolem protikomunistického odboje, který lidu uctívajícímu červenobílé pruhy s bílými hvězdami na modrém podkladu toliko imponuje. Ale každý, kdo se dokáže přes toto dobové zakopnutí tvůrců přenést, ten si tuto impozantně vystavěnou „cestu na vrchol“ vychutná. Stoneovi se výborně podařilo vyhnout se „kmotrovskému“ vykreslování postav, kde i proměnu „těch dobrých“ v „ty zlé“ už dokážeme dopředu částečně odhadnout. Zde si nikdo nemůže být ani na minutku jistý, zda-li se někdo změní a hlavně proč. Nejobsáhlejším a nejproblematičtějším vývojem tak prochází samotný Tony Montana, v naprosto famózním podání Ala Pacina, na kterém Stone reflektuje působení těch nejprimitivnějších dobových faktorů jako drogy nebo peníze. Brian De Palma to navíc pojal jako stylizovanou cestu, ve které je třeba použít i toho nejbrutálnějšího násilí (motorová pila nebo závěr nechť mi dají za pravdu). Takže jako celek film působí jako velkolepě obsáhlá freska, která se však dokáže zabývat i těmi nejniternějšími detaily. Scarface se sice nedá označit jako jedna z možných definicí gangsterského žánru, ale za jeden z pilířů rozhodně ano, což rozhodně není málo. (24.07.2005)

Hodně, hodně zvláštní gangsterka, pro mě osobně absolutní vrchol žánru. Přesto pro řadu jiných lidí jeho naprostý propad, hodně jich vám řekne, že se s tím filmem nedokáže ztotožnit, protože jim ta syrovost, chladnost, brutalita a naprosté vynechání emocí celkem vadí. A tím rozpory ohledně toho, o čem a jaká vlastně je Zjizvená tvář, rozhodně nekončí. V roce 1983 za ni byl Brian De Palma nominován na post nejhoršího režiséra (Maliny), dnes se najdou tací, včetně mě, kteří by nejradši udělili filmu několik Oscarů. Stejně tak se najdou lidé, kteří budou pořád dokola omílat, jak by se měla Zjizvená tvář zkrátit, stejně tak tu bude jiná skupina, kam patřím i já, která by film klidně ještě o půl hodinky prodloužila. A rozpory se nevyhnuly ani jejímu pochopení. Zatímco scénárista Oliver Stone kontakty s podsvětím sice měl, celý film považoval jen za pouhou satiru na život gangstera a tím pro něj zůstává i dodnes. A pak se zeptáte na názor kriminalisty a ti vám dosvědčí, že je to jeden z nejrealističtějších snímků o amerických gangsterech 80. let, dokonce i v hierarchii vysoce postavení kriminálnící dnešní doby si hlavní postavu Zjizvené tváře - Tonyho Montanu - často berou za vzor. A to jsem se ještě nezmínila, že Tony mimo celé kultury Ameriky 80. let (a tím myslím skutečně vše; od hudební scény až po módu) zaujal i Saddama Husajna. Takže, víte co, vykašlete se na to, jak někdo tenhle film vnímá. Ačkoliv na jedné věci se často shodnou všichni: Al Pacino je ve Zjizvené tváři naprosto bezkonkurenční a snad nikdo by jeho postavu nedokázal zahrát líp. (17.07.2007)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Brutální mafiánský film o vzestupu a životě kubánského imigranta a později drogového bosse Tonyho Montany (Al Pacino). Realisticky natočený příběh ze světa drog a peněz, kde zvítězí ten nemilosrdnější a dravější, taková trochu odlišná verze amerického snu, kde platí "Svět je Tvůj". V paměti utkví některé scény - spoutaný Tony svědkem zabití kamaráda Kolumbijcem s motorovou pilou, Tony sledující televizi a bezpečnostní kamery v přepychovém bazénu s pěnou, závislý téměř odepsaný Tony šňupající kokain z celé hromady drogy na stole, nebo rozhalená Tonyho sestra mstící se bratrovi za sexuální žárlivost na ni a za zabitého manžela. Přesto tato emočně dosti chladná gangsterka nedosahuje kvalit nejlepších žánrových kousků, jako Kmotra a Tenkrát v Americe. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2335-zjizvena-tvar-scarface/videa/ (31.05.2009)

Ultimátní film o vzestupu jednotlivce a jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, v USA kult největší. Už od první scény s Tonyho výslechem je zřejmé mistrovství jak de Palmy, tak Stonea a Pacina, podávajícího tu nejlepší herecký výkon své kariéry. Nepatřím mezi lidi, co u každého druhého filmu žehrají na dabing, ale konkrétně tenhle film se MUSÍ vidět v originále kvůli rozkošnému znásilňování angličtiny a Alovu přízvuku. Parádně napsané postavy i děj, parádně natočené. Brutální, krvavý a paranoidní rauš s famózními dobovými songy, vrcholící památným masakrem, který se nachází v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. Zlatá osmdesátá. (26.08.2005)