Scarface

Zjizvená tvář možná není tak brutální a propracovanou podívanou, jakou jsem očekávala, i tak se jedná o mistrovský kousek gangsterského žánru a díky režijnímu umu Briana De Palmy a fenomenální kreaci Al Pacina se snímek zcela právoplatně řadí mezi klenoty světové kinematografie. Hudební doprovod, jehož melodie jednoho tónu, stále se opakujícího zneklidňujícím způsobem dokola, je typově podobná hudbě z Carpenterovy The Thing, je rovněž dokonalý. A ve scéně, v níž závěru filmu Al sedí ve svém koženém křesle a do toho hraje tato melodie, mě silně mrazilo... (18.01.2013)

Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně obměňuje docela klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Dvojí tendence filmu směřujícího (a) od jedince k systému společensko-zločinecko-politických vztahů a (b) od systému těchto vztahů k jedinci dosud představuje jeden z nejagresivnějších, nejošklivějších a nejpodmanivějších filmů osmdesátých let, a to zdaleka nejen těch gangsterských. Z hlediska výstavby scénáře i výsledného filmu je příznačné už to, že Zjizvená tvář nikdy nedovolí divákovi cítit se s postavami dobře, a to už kvůli tomu, že všechny postavy jsou od samého začátku v jistých ohledech odpudivé. Na filmu je přitom výrazně vidět kooperace dvou velmi odlišných tvůrčích osobností: otevřeně politického přístupu scenáristy Olivera Stonea a otevřeně cinefilního přístupu režiséra Briana De Palmy. Více jsem o filmu napsal na Poznámkách. (15.05.2020)

170 minut. 170 minut plných Al Pacina, drog a krve. 170 minut, ze kterých mě nenudila ani jediná minuta. A 170 minut, které si s radostí zopakuju - to je Scarface, opravdová legenda mezi filmy. Tedy nejen mezi nimi (kdo miluje, stejně jako já, hru GTA: Vice City, tak musel poznat lokace a příběh). Nevím, čím to je, ale k opravdovým klasikám a k opravdu dokonalým filmům je těžké napsat něco nového nebo něco duchaplného. Takže napíšu jen, kdo tenhle film neviděl, tak ať to rychle napraví, aby taky mohl obdivovat výkon Al Pacina (nominace na Oscara je jako kde?!) a krásu Michelle a Mary. Klenot, který nezestárnul. 100 %. (27.09.2011)

Nikdy bych nevěřil, že budu zklamaný z filmu od De Palmy s Al Pacinem v hlavní roli. Příběh mně celkově moc nezaujal, to samé jsem viděl již mnohokrát v lepším provedení (díky pane Scorsese). Mělo to sice slušný rozjezd, ale potom mně téměř tříhodinová sonda do života mafiána přestala bavit a bylo mi úplně jedno, co se stane s hlavními představiteli. Emočně prázdné, možnost aspoň malého ztotožnění žádná a vše zazdil podivný závěrečný masakr. Výsledným dojmem je jedna velká deprese a jistota, že podruhý už si to nepustím, navzdory skvělému Al Pacinovi a jeho bezvadnému španělskému přízvuku. (20.09.2003)

Nemůžu uvěřit, že jsem byl právě 170 minut přikovanej v křesle, aniž bych si to uvědomil. Jestli takovýhle gangsterky vznikaly dáávno před mým narozením, tak co se to dneska točí za slátaniny ? Má cenu psát něco dalšího ? Radši ne, nechci pořád opakovat, že je pro mě Al Pacino ztělesněním herectví. Tohle rozhodně nebyly vyhozený peníze a lepší '' filmový start '' toho nového roku si dokážu jen těžko představit - 100%. (01.01.2010)