U mě dobrý

Film, kterému v první polovině citelně chybí nosná dějová linka a který je ozvláštněn až jakousi nerudovskou expozicí plnou figurek a charakterů (zde svou volbou) z okraje společnosti, je především tuzemskou variací na všechny ty Podrazy a Dannyho parťáky (tedy heist movie). A protože je českým filmem, jejich velký podvod je podvodem ušmudlaným, pitoreskním, místy švejkovským, podvodem malých rozměrů, ale přesto mu nechybí grácie a lehkost, kterou mu dodává především postava Bolka Polívky. Žánrový rastr komedie se realizuje primárně skvěle zvládnutou situační komikou a mnohé gagy se skutečně mimořádně dobře povedly (šamponová pěna, jeseter...). Příznačná je také Hřebejkova výrazně nostalgická retro stylizace, tentokráte do porevolučních let, a jím reflektovaná Praha vypadá přesně jako dnešní Ukrajina či jiná postsovětská republika, rozhodně symbolická geograficko-historická paralela. Škoda té žánrové schizofrenie, první polovina snímku měla být možná potlačena na úkor žánrově čistého ,,podrazového" filmu. Těžko říci, proč se tak nestalo. Jan Hřebejk se možná bál, a proto vsadil na osvědčenou formu oddechové retrokomedie, kterou on u nás umí asi nejlépe. A povedla se mu. U mě tedy rozhodně dobrý... (06.06.2008)

Problémy moderní doby převedené v přezábavnou taškařici, v níž postavy zažívají jeden trapný moment za druhým. Tu se musí vypořádat s multi-level marketingem, tu generačním "konfliktem" (říká, že Plastici jsou sračka. NE, fakt!?), ondy s problémy rybaření či, a to už se trochu dá sledovat, skořápkáři. Načrtnutá nic s jednou vlastností, s jedním koníčkem, s jedním způsobem obživy - všichni samozřejmě s dobrým srdcem. Tak jako mladému pankerovi z U mě dobrý, chybí zřejmě i Hřebejkovi ideový nepřítel (nacismus, komunismus), kterého měl v Umíme si pomáhat, Pelíškách či Pupendu. Na ty se dalo koukat, byť možná že ne právě proto. Silná * za chytře vymyšlený plán a solidního Polívku. (11.01.2010)

Príjemná letná variácia príbehu o zlatej rybke. Na splnenie jej prianí túžobne čakajú všetci tí, čo uvidia kominára a rýchlo hľadajú gombík na gatiach, tí čo v túžbe za fantastickým úlovkom prepečlivo chystajú rybárske náčinie, tí čo túžia po dovolenke svojich snov, tí čo predávajú predražené žieraviny a karcinogény eufemizujúco označené ako kozmetika, tí čo predvádzajú peep show, a za ňou ako satisfakciu za utratené peniaze podvodné hry a v neposlednom rade aj tí, čo sa nechajú na tieto atrakcie nalákať. Všetkým je spoločná predovšetkým túžba zahrať si s ostatnými, so sebou aj s osudom, aj keď podvedomie musí našepkávať, že žiadna veľká výhra sa konať nebude. A tak v popredí príbehu je súboj partie neambicióznych pijanov so škrupinkármi, odierajúcimi sviatočných buranov s nabitými peňaženkami. Ako niekdajšieho škrupinkového hráča a pravidelného návštevníka podobnej krčmy na dunajskom ramene ma práve tento film nesmierne potešil. (12.08.2008)

U mě dobrý to má u mě dobrý i navzdory tomu, že první polovina je roztahané nic. Celý film by se to asi vydržet nedalo, ale naštěstí se to v druhé půlce překlopí do "také malé české blbinky o jednom geniálním plánu", které to v ošuntělých šusťácích s pár desítkama tisíc korun v kapse na zaprášené pražské burze sluší i ve stínu neonů a vypulírovaných obleků Dannyho parťáků. O tom, že Polívka si v roli Mrklase alias Mr. Classe přihřívá polívčičku o třídu chutnější než zbytek ansámblu není třeba vést sáhodlouhé disputace. Je tomu prostě tak. Škoda toho, že se více netlačí na komediální strunu, místy by to bodlo. Těch pár záblesků patří k tomu nejlepšímu co je zde k vidění. Dobrá je ve školních škamnách synonymem pro průměr a U mě dobrý, tak ve výsledku nezůstává svému názvu pranic dlužno. (15.05.2008)

Nakoľko sa čoskoro chystám do kina na najnovší Hřebejkov filmový počin Učitelka, rozhodol som sa, že si predtým pozriem aspoň jeden z jeho filmov, aby som sa trošku pripravil. A osobne musím povedať, "U Mě Dobrý" je podľa mňa jeden z jeho lepších filmov. Okey, nemyslím si, že ide o super silný film, ale rozhodne som bol spokojnejší, než s mnohými jeho inými filmami. Môj problém však opäť tkvie v tom, čo Hřebejk robí asi stále. Veľmi dlhé spoznávanie postáv s veľmi komplikovanou prvou polkou, kde má človek pocit, že sa len veci dejú, aby sa diali, a trvá to veľmi dlho, než sa konečne dostaneme k zaujímavejšej časti filmu. A nie je to vyslovená nuda, ale človek už čaká, kedy sa konečne niekam dostaneme a a kam sa to má vlastne celé posunúť. A vadilo mi to asi všade, kde túto techniku filmovania použil. Pretože si myslím, že ak sa človek rozhodne podať jednoduchý príbeh s dobrými postavami, tak je to oveľa zaujímavejšie. A práve tam vstupuje druhá polka filmu, ktorá je ako česká verzia filmu Ocean's Eleven: Je to vtipné, výborne sledovateľné, má to skvelý spád a aj dobrý humor. Myslím si, že stojí za to dostať sa do druhej polky filmu, len človek sa musí do filmu dostávať až okolo 50 minút a to je skutočne viac než dosť. Nepotrbujeme tak dlhé predstavovanie postáv. A nepotrebujeme milión scénok, ktoré len ukazujú postavy ako niečo robia, len preto, aby sme to vedeli. Potom sú filmy strašne komplikované na pochopenie a veľmi ťažko sa sledujú. Treba robiť veci jednoduchšie. A možno by som si potom našiel viac cestu k jeho filmom. Každopádne, dúfam, že sa v "Učitelce" nesklamem. Hodnotenie: B- (04.08.2016)