Nový život

Scénu topenia mačiek si mohli odpustiť, nemám rád ich mňaukanie ani zabíjanie zvierat. Aj preto sa držím ďaleko od osád stredoeurópskych Indiánov. A keď Astrid povedala: „Já chci ven odsud!“, pripomenulo mi to aktuálne korona zatvaránie ľudí doma na hajzloch v rúškach. Film je celkovo pomerne nudný, pred spánkom zachraňuje aspoň príjemná husľová hudba, no naozaj mi chýbala väčšia dráma. Toto je totiž fašizmus v praxi a je zvláštne, že my ho dnes vidíme iba v podobe Hitlera či Mussoliniho a iných zverov II. svetovej vojny, pretože ten fašizmus má veľa podôb (dnes napríklad aj v potieraní akýchkoľvek od jedného povoleného názoru na liberálne témy či pandémiu). My si sypeme popol na hlavu za minulosť, no netreba zabúdať, že škandinávske krajiny boli najväčšími kolaborantmi a ostalo to v nich v podstate dodnes. Tento príbeh je spred polstoročia, ale keď si pozriete film Zlo (2003), napadne vám, že tie skostnatelé náckovsko-aristokratické štruktúry vládnu v krajinách ako Švédsko dodnes. (31.12.2020)

Harö přichází s dalším silným příběhem z nedávné skandinávské historie, avšak lákavé a kontroverzní téma ještě neznamená kvalitní film. Zde mi bohužel vadila jistá dramaturgická nevyváženost, film ničím nedokáže překvapit, spíše jen líně plyne a na emoce je dosti skoupý. Nekonají se ani vizuální orgie, prostředí kameramansky není příliš vděčné a ani herecké výkony, až na Mariu Lindquist, mě příliš neoslovily. Vychází jen mírně nadprůměrné drama, které v člověku hlubší stopu nezanechá, až na tu faktografickou. (01.08.2010)

Švédská a celkově skandinávská kinematografie si také drží furt vysokou laťku. Skvěle natočený film, který vyníkajícně vystihuje poválečné období ve Švédsku a všechny manýry této země, které v sobě nesli prvky fašismu a které postupně museli být v této zemi likvidovány. Velice drsný a pesimitický ale významný příběh se skvělým filmovým zpracováním... Doporučuji! Je na co koukat. 90% (06.12.2009)

Když člověk překousne to, že správcem domova pro mladé dívky je vcelku hezký mladík (což by v reálu asi nebylo úplně možné), dostane se mu silného a "krásného" zážitku, který je ještě umocněn tím, že film je natočen podle skutečné události (i když víme, jak to chodí:-)). Severská pochmurná atmosféra nechybí. Skvělé herecké výkony, především hlavních hereček. (19.10.2011)

Drama Nový život je vlastně snímkem o eugenice a malthusiánství, které byly v první polovině 20. století jako ideologie velice populární a hlásala je a inspirovala se jimi ve svém díle celá řada špičkových intelektuálů a umělců. Učení o tom, že je nutné zušlechťovat lidský genofond a bránit těm méněcenným v plození dalších neúspěšných, mělo ohlas právě v těch měšťanských usedlých a bohatých zemích, jako bylo Švédsko nebo Švýcarsko, kde podobné programy skončily až v první polovině 70. let. Vlivní publicisté a státní úředníci předpokládali, že právě chudí mají nekvalitní geny a jejich porodnost je nutné regulovat, a těmto snahám padla za oběť i hrdinka Häröova snímku. Její anabáze po ústavech a psychiatrických klinikách spolu s bojem za právo mít vlastní dítě je nesrovnatelně uvěřitelnější, tragičtější a procítěnější než barvotiskové emoce a manipulace v Renčově dílku Requiem pro panenku. Smutný, ale zajímavý a poučný film. Eugenice zasadil úder nacismus a jeho program likvidace méněcenných národů a duševně nemocných, který tento myšlenkový směr zkompromitoval, takže naštěstí nenapáchala větší škody. Celkový dojem: 80 %. (20.09.2010)