Cesta do lesa

Další Vorlovina. Chápu co chtěl autor říci a ztotožňuji se s jeho myšlenkou. Má pravdu v tom, že vše nasvědčuje tomu, že se města postupně spojí v jedno jediné obrovské osídlení... Stačí se podívat na okrajové části velkých měst. Kde byly dříve vesnice, jsou dnes městské části, ty obce dnes připomínají již jen původní názvy... Ale nějak už to na mně jako v Cestě z města nefungovalo. Tohle je prostě volné pokračování a i když se děj spíše přesunul k rodině Bolka Polívky (resp. jeho synovi) než k Hanákovým nějak mně už to nebralo. Vorel jr hraje skvěle, a zase nám tu sprejuje a inhaluje aceton :-), tentokrát však coby lesní adjunkt při označování stromů napadených kůrovcem. Markéta nám už taky zestárla a mírně odula a její zvedání hlasu spíše iritovalo, babí umřela už v minulém dílu, Hanák rezignoval na město a dělá lesáka... Skvělej jak herecky tak postavou byl Jirka Schmitzer. Ta snaha ukázat že město je psycho a kántry je to pravé je tu moc násilná. Jak říkám, myšlenku jsem pochopil, ale kromě na nohou stjícího Vorla jr a vlastně i sedláka Polívky jsem hrdinům moc nevěřil. Samozřejmě kamera nádherná, záběry na panoramata s kopcemi v pozadí, červánky... Krásné, do toho všeho se filmem broudá všelijaká zvěř, ale já se moc nebavil. Sprostá slova ve filmu (např. navzájem se posílající do prdele Polívka - Holubová) bylo jak z Kameňáku a do poetického filmu tohoto typu mi moc nesedlo, i když pojednává o bodrých venkovanech a květnatá řeč se jaksi očekává... Pokud bude třetí pokračování - cesta k rybníku o rybářích, tak už na to asi nekouknu... Za mne to jsou tři nasušené lysohlávky. * * * (28.06.2013)

Protože strašně nenávidím jedničku, čekala jsem, že mě bude dvojka srát ještě víc. Ale nestalo se. Jako jasně, sralo mě to taky, ale Cesta do lesa byla pro mě mnohem víc koukatelnější, než Cesta z města, kterou po pár minutách musím vypnout. Ta jednička má v sobě prostě pro mě něco tak neodbytně iritujícího, že ji ani po letech nedávám. Tohle bylo celkem snesitelný, ani ten Vorel mi tady tak moc nevadil, narozdíl od těch Gymplů, Vejšek a podobně. Možná je to i tím, že v Cestě do lesa nejsou ty otravné dementní písničky (ještě ke všemu zpívané falešně). Ani ta Schlezinger mi tu nepřišla tak nesympatická a herecky neschopná jako v jedničce. Asi si tenhle film znovu pouštět nebudu, ale rozhodně jsem to čekala horší. (26.10.2019)

Taková pohádka z mechu a kapradí, kde je vše krásné a po sklepácku jednoznačné, naivní a miloučké (Tessie by se z toho zaručeně poblila :-D). Ovšem přes všechnu tu nadsázku nemohl být život na venkově zachycen jasněji, zvláště pak pro diváka sedícího v multiplexu, který si buďto s radostí zavzpomíná, má-li na co, nebo se nestačí divit. (14.10.2012)

Zidealizovaná, no triezva. Jednoduchá, ale nie naivná. Obrazovo pekná a predsa viditeľne človekom dotvorená. Taká je cesta lesom dnes. Očistná sila stromov a zelene totiž - rovnako ako kedysi - umožní ľahšie dosiahnuť pochopenie zdanlivo nezmieriteľných strán, potvrdiť limity dnešnej (ne)slobody, nebáť sa muchotrávky červenej a trpko sa pousmiať nad ironicko-výstižným zhodením idealistických právd zelených vyznavačov prírodného odtrhnutia sa od ruchu anonymno škodlivého veľkomesta. Dobrý film nemusí byť vždy nutne ktovieako prekomplikovaný a niekoľkoplánový. Cítiť poučenú silu rebélie, vysmievajúcej sa v minulosti všetkému na prvý pohľad negatívnemu, dnes čiastočne chápanému. Po všetkých tohtoročných v kine videných depresívnych sebaanalýzach a násilnostiach, snažiacich sa ma presvedčiť, že toto je svet dnes a takto ho mám prežívať, pretože všetko je v prdeli a každý je len osamelo frustrovane depresívny tupý šukací stroj bez schopnosti citového zblíženia, je toto pre mňa film roka. A zďaleka nie len pre toto. Jednoducho, s čistou radosťou som si užil hodnotovo mi blízky film. (08.10.2012)

Velmi příjemné překvapení. " Cesta z města " se mi líbila, ale od této dvojky jsem moc nečekal. Nevím, čím to přesně je, ale tenhle film má prostě své kouzlo. Mám rád filmy, které se odehrávají v lese a tady je les prostě skvěle natočen. Tak dobrou kameru jsem v CZ filmu dlouho neviděl, naposledy snad ve " Venkovském učiteli ". Skvěle jsou natočeny např. dřevorubecké záběry a hon na divočáky. Herci mi, zde prostě sedí a na to " Vorlovské přehrávání " jsem již zvyklý, takže mi nevadí. Sice zde není, tak nabitý soundtrack jako v prvním díle, ale i to málo stojí za to. Není to sice film pro každého, ale kdo má " Vorloviny " rád, tak určitě nebude zklamán ( jako to bylo např. u filmu " Ulovit miliardáře " ). (18.07.2013)