Nakonec přijedou turisté
Am Ende kommen Touristen
And Along Come Tourists
Réžia:
Robert ThalheimKamera:
Yoliswa von DallwitzHudba:
Uwe BossenzHrajú:
Alexander Fehling, Barbara Wysocka, Joachim Lätsch, Ryszard Ronczewski, Lutz Blochberger, Rainer Sellien, Lena Stolze, Roman Gancarczyk, Kazimierz Beer (viac)Obsahy(1)
Německý mladík Sven nastupuje náhradní vojenskou službu v polské Osvětimi – v místě, které je příliš úzce spjato s neblahým obdobím německé historie a kde Němce dodnes nemají v lásce. Pro Svena stejně jako pro jeho vrstevníky, kteří navštěvují zdejší muzeum, je válka i koncentrační tábory dávná minulost, pro někdejšího vězně Stanisława Krzemińského, který lágr v Osvětimi přežil, je to nezhojená rána. Proto je pro oba tak těžké najít společnou řeč. A vlastně ji vůbec začít hledat... Vyrovnání s minulostí je téma, k němuž se vedle evropských tvůrců má potřebu vracet i nastupující generace německých filmařů. Tento komorní příběh ovšem není z rodu filmů, jako byly Evropa, Evropa Agnieszky Hollandové, Pianista Romana Polanského či Člověk bez osudu Lajose Koltaie. Nabízí současnou osobní výpověď o tom, co zbývá z prožitého utrpení po více než půlstoletí, a zda jsme schopni ho pochopit a poučit se z něho. (MFF Karlovy Vary 2007) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (16)
Prvotna myslienka stretu minulosti s pritomnostou je viac nez uctyhodna, no v jej realizacii akoby prave ta konfrontacia absentovala. Film plynie, postavy sa rozpravaju, pytaju, niekedy dostavaju aj ake take odpovede, no nakoniec pridu turisti, za nimi aj titulky a najma pocit prazdnoty, pretoze tento film z mojho pohladu skutocne nic neriesi a povrchne sa len o nieco obtiera. Zaujimavy napad tak presumi a sanca sa rozplynie medzi prstami...2,5/5* ()
Aj vás frustruje, ako sa z niekďajšej pobočky pekla stalo turistické centrum plné stánkov občerstvenia a obchodíkov so suvenírmi ? Nie je to tak trošku výsmech - "hallóóóó, najprv sa prejdeme medzi vítrinami plnými detských hračiek, neskôr si obzrieme vlasy mŕtvych, ktoré sa nestihli zúžitkovať, a nakoniec si môžete zakúpiť Kit kat a pár pohľadníc." Samozrejme, nie je to až tak okázalé, ale predsa za celým súčastným Osvienčimom cítiť biznis ... Alebo totálnu apatiu a ľahostajnosť. Ako inak si vysvetliť, že mnoho barákov je dnes obývaných "normálnymi" Poliakmi ? Nečudo, že Sven - hlavný hrdina filmu - sa musí vyrovnávať nielen s obdobím, ktoré je preňho dávnou, neprežitou minulosťou, ale aj s faktom, že za ňu nesie historickú zodpovednosť ako príslušník nemeckého národa, zatiaľ čo sú tu iní, ktorí sú - mali by byť - zodpovední naozaj : nielen za to, čo sa pred viac ako polstroročím stalo, ale najmä za to, čo sa deje teraz. Ako sa (ne)prežité utrpenie a neskutočná bolesť stávajú vecou obchodu a predstieraného súcitu. A ešte tu je StanisławKrzemińsky, niekďajší väzeň, terajší zamestnanec v Osvienčime; tolerovaný pretože bol obeťou, no i tak v podstate ignorovaný a nepochopený, a teda znova len vsúvaný do pozície večnej obete. Muž, ktorého skutočné väznenie sa nikdy neskončilo, a ktorého život je s Osvienčimom spätý natoľko, že už je jeho večnou súčasťou ... Ako dopadne konfrontácia týchto dvoch, na prvý pohľad rozdielnych ľudí ? Ako možno konfrontovať minulosť s prítomnosťou, keď z miesta tragédie sa stalo miesto, kde "nakoniec prídu turisti" a zo samotnej tragédie milión variácií, ktoré ani pri najlepšej vôli najlepších ľudí nemožno úplne precítiť ? ... ()
Dobře zvolené téma, ale nakonec z něj není vyždímáno maximum. Ač se může zprvu zdát, že se dovíme víc o Osvětimi nebo německé historii, nakonec je to vlastně spíš takový příběh o "pracovní dovolené" jednoho berlínského studenta. Ten konec je docela zvláštní, nakonec přijedou turisté, ale jelikož nesnáším otevřené konce, tak mi tímto celý příběh vyznívá do ztracena.... ()
Na tento film jsem se dostal uplnou náhodou a díky pořadateli a jeho popisu jsem čekal spíše dokument. Šeredně jsem se spletl, ale když tak přemýšlím tak by byl nejaký dokument možná zajímavější. Film točený spíše pro festivaly aby si divák moc dlouho neposeděl. Přišlo mi to spíše jako taková rychlokvaška o ničem. Abych se přiznal tak mě ve filmu nejvíce překvapilo to, že nakonec opravdu přišli turisté. ()
Film sa snaží ukázať ako sa dnes mladí nemci snažia vyrovnať s temnou minulosťou, ale všetko to vyznieva príliš televízne a pocit, že pozeráte 154. diel Ordinácie v ružovej záhrade vás neopustí prekticky po celý film. Príbeh nie je úplne zlý , navyše pre mňa osobne je film zaujímavý tým, že bol natočený na miestach kde som osobne bol. Čo vám nakoniec po zhliadnutí v hlave ostane, bude pravdepodobne myšlienka na malý výlet do Poľska. Výlet do Krakowa, Osvienčimu či neďalekej svetoznámej jaskyne Wilniczka je skvelá voľba. Ja už som bol. Teraz je rad na vás. Nakoniec tí turisti možno predsa len prídu. 60%. ()
Reklama