Papier bude modrý

Paradoxy a absurdita válečných dnů rumunské prosincové revoluce ve velmi realistickém hávu jednoho z vrcholných děl Rumunské nové vlny. Příběh skutečné polovojenské jednotky, která byla zmasakrována vlastními vojáky, když jim jela na pomoc, podobně jako smrt více než tisíce dalších lidí, učinily z této revoluce nejkrvavější převrat bývalého východního bloku. Situaci ve filmu dokumentuje i legendární Ceauşescův projev, v němž slibuje dělníkům zvýšit platy o deset procent... (16.05.2008)

Až do minimalismu sahající film, který stojí hlavně na svém provedení, které se snaží podat událost nanejvýš autenticky, civilně a bez zbytečného patosu. A i když sledujeme určité osudy hlavních hrdinů, přesto nemůžeme říct, že by nás s nimi chtěl Muntean více konfrontovat, sbližovat či hledat důvody vzájemné sympatie. Vytváří tak mezi námi a dílem distanci, která je ne vždy docela příjemná... Protože divák potřebuje někomu "fandit". (26.10.2008)

Ve stejném roce, kdy Corneliu Porumboiu natočí satiristické dílo 12:08 Na východ od Bukureště, jenž se vrací k revolučním událostem z 22. prosince roku 1989, se ke stejnému dni, resp. noci z 22. z 23 prosince obrací také Radu Muntean ve svém filmu Papír bude modrý. On však zaznamenává revoluci poněkud odlišným dramatickým způsobem. Líčí nám příběh jednotky obrněného vozidla, především pak jednoho konkrétního vojáka, který prožije třeskutou revoluční noc. Po celou dobu sledování jde ze snímku cítit temná, nejistá a nebezpečná atmosféra, ve které si nemůžete být jisti ničím. Překvapilo mě, jakým způsobem jsou vůbec zachyceny boje mezi revolucionáři a vojáky. Zde si musíte dávat velký pozor na to, abyste nebyli zajati ba co víc zastřeleni. Ani pečlivá pozornost ke svému okolí, vám ale nezaručí, že se vám nic z toho nestane. Surové drama, které ukazuje revoluci v pravém světle. (13.06.2018)

Film Papír bude modrý sice přišel dříve než festivalový zázrak 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny Cristiana Mungia, ale v mnoha ohledech se tomuto iniciačnímu dílu rumunské nové vlny vyrovnává. Munteanův snímek se také navrací do dob Ceausescovy totality, ale zaměřuje se na napjaté dny těsně před jejím pádem, konkrétně na dramatický příběh jednoho z dezertujících strážníků milice. Přestože jedna z dostupných oficiálních synopsí k filmu uvádí, že Papír bude modrý volí „metodu dokumentární rekonstrukce“, není takové označení přesné. Snímek je pořád pečlivě konstruovanou fikcí, v níž důmyslné uspořádání scén vede k silným emocionálním odezvám – dojem autentičnosti vyplývá (stejně jako u dalších filmů rumunské nové vlny) ze zvolených formálních prostředků. Dlouhé nepřerušované záběry, v nichž převažují celky, ale nejsou samoúčelným cvičením v minimalismu. Informační strohost vyprávění diváka nutí vyhledávat střípky informací jak z naturalisticky znějících dialogů postav, tak z různých typů (rozhlasového, televizního) vysílání, které obvykle probíhá mimo obraz nebo na malé obrazovce v jednom ze vzdálenějších prostorových plánů. Právě proto, že k získání alespoň trochu ucelené představy o vyhrocených událostech rumunské revoluce, je divák celou dobu nucen k aktivnímu sledování, je Papír bude modrý mistrovským příkladem historického filmu. (19.06.2013)

Film mě nenadchnul, ale zaslouží pochvalu za hodnověrné ztvárnění válečného zmatku. Mírně upravený postřeh jednoho z recenzentů : oné prosincové noci v Bukurešti s tím, jak se hroutila Ceausescova babylónská věž, docházelo i ke zmatení jazyka. Pojmy, kterými je ve filmu postupně označována hlavní postava ("soudruh", "bratr", "voják", "terorista"), jako by rychlou výměnou přicházely o svůj obsah a otázku "KDO je přítel a kdo nepřítel ?" střídá naléhavější : "CO je vlastně přítel a co nepřítel ?" (04.02.2016)