Papier bude modrý

Ve stejném roce, kdy Corneliu Porumboiu natočí satiristické dílo 12:08 Na východ od Bukureště, jenž se vrací k revolučním událostem z 22. prosince roku 1989, se ke stejnému dni, resp. noci z 22. z 23 prosince obrací také Radu Muntean ve svém filmu Papír bude modrý. On však zaznamenává revoluci poněkud odlišným dramatickým způsobem. Líčí nám příběh jednotky obrněného vozidla, především pak jednoho konkrétního vojáka, který prožije třeskutou revoluční noc. Po celou dobu sledování jde ze snímku cítit temná, nejistá a nebezpečná atmosféra, ve které si nemůžete být jisti ničím. Překvapilo mě, jakým způsobem jsou vůbec zachyceny boje mezi revolucionáři a vojáky. Zde si musíte dávat velký pozor na to, abyste nebyli zajati ba co víc zastřeleni. Ani pečlivá pozornost ke svému okolí, vám ale nezaručí, že se vám nic z toho nestane. Surové drama, které ukazuje revoluci v pravém světle. (13.06.2018)

Rumunská revoluce v roce 1989 v přímém přenosu. Chaos, nikdo neví co se děje a co by měl dělat. Posádka policejního transportéru, v jehož interieru se odehrává většina děje, má spojení s okolními událostmi především prostřednictvím vysílačky. Z ní zaznívá množství protichůdných hlášení a pokynů. Řadoví milicionáři (policajti) se rozhodují co dělat. Minimalistické, přesto naprosto strhující drama. Měl jsem pocit, jako bych zažíval rumunskou revoluci (která byla mnohem méně sametová než ta naše) na vlastní kůži. Marně jsem dumal nad tím, co bych těm nešťastníkům poradil já.... Můj zážitek z filmu umocnilo jeho uvedení na velkém plátně (Letní filmový maraton Vsetín 2008)... (21.07.2010)

Film mě nenadchnul, ale zaslouží pochvalu za hodnověrné ztvárnění válečného zmatku. Mírně upravený postřeh jednoho z recenzentů : oné prosincové noci v Bukurešti s tím, jak se hroutila Ceausescova babylónská věž, docházelo i ke zmatení jazyka. Pojmy, kterými je ve filmu postupně označována hlavní postava ("soudruh", "bratr", "voják", "terorista"), jako by rychlou výměnou přicházely o svůj obsah a otázku "KDO je přítel a kdo nepřítel ?" střídá naléhavější : "CO je vlastně přítel a co nepřítel ?" (04.02.2016)

Pre mňa sklamanie, čakal som od tohto filmu oveľa viac. Navnadí úvodná minúta, no potom nastúpi dosť veľká nuda, kde jednotka hľadá svojho vojaka po Bukurešti. Keďže išlo o obdobie, keď prebiehala rumunská revolúcia, ktorá bola o dosť krvavejšia ako tá naša, čakal som nejaké silné momenty a búrlivú atmosféru. Film je ale veľmi komorný, okrem jednej skupinky ľudí na ulici a jedného nákladného auta s vlečkou plnou ľudí nám nič nenaznačuje, že by prebiehala nejaká revolúcia. Áno, je tu prestrelka medzi vilou a autom a pár výstrelov padne aj pri budove televízie, ale inak sa nič nedeje. Jediné, čo dokáže zaujať, je tak len situácia vojakov, ktorí nevedia, na ktorej strane vlastne sú a ani z vysielačiek sa toho veľa nedozvedia. Zvyknutý na to, že rumunské filmy sa neboja použiť aj surovejšie prostriedky a že vedia presvedčivo naservírovať naozaj silné emocionálne momenty, tu sa mi nič z toho nedostalo. Jediný silný moment si vystrieľali v úvode a potom už nič iné neprišlo. Ak by ten moment bol na konci, možno by to bolo silnejšie a neočakávanejšie, ale na začiatku divák netušil, čo sa deje, takže to veľký efekt nemalo. Neskorší Munteanov film Marti, dupa craciun ma zaujal viac. (05.03.2021)

Film Papír bude modrý sice přišel dříve než festivalový zázrak 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny Cristiana Mungia, ale v mnoha ohledech se tomuto iniciačnímu dílu rumunské nové vlny vyrovnává. Munteanův snímek se také navrací do dob Ceausescovy totality, ale zaměřuje se na napjaté dny těsně před jejím pádem, konkrétně na dramatický příběh jednoho z dezertujících strážníků milice. Přestože jedna z dostupných oficiálních synopsí k filmu uvádí, že Papír bude modrý volí „metodu dokumentární rekonstrukce“, není takové označení přesné. Snímek je pořád pečlivě konstruovanou fikcí, v níž důmyslné uspořádání scén vede k silným emocionálním odezvám – dojem autentičnosti vyplývá (stejně jako u dalších filmů rumunské nové vlny) ze zvolených formálních prostředků. Dlouhé nepřerušované záběry, v nichž převažují celky, ale nejsou samoúčelným cvičením v minimalismu. Informační strohost vyprávění diváka nutí vyhledávat střípky informací jak z naturalisticky znějících dialogů postav, tak z různých typů (rozhlasového, televizního) vysílání, které obvykle probíhá mimo obraz nebo na malé obrazovce v jednom ze vzdálenějších prostorových plánů. Právě proto, že k získání alespoň trochu ucelené představy o vyhrocených událostech rumunské revoluce, je divák celou dobu nucen k aktivnímu sledování, je Papír bude modrý mistrovským příkladem historického filmu. (19.06.2013)