Transformers: Pomsta porazených

Transformers: Pomsta předražených. Pověst nelhala, opravdu nejhorší díl z dosavadní trilogie. I když v tomto případě definovat "nejhorší" je asi jako určit, jestli se hůře z nového koberce odstraňují zvratky, stolice nebo skvrna od krve, vajec a třešní. Zaplať pánbůh za J.Turturra, jakožto malého ostrůvku uprostřed oceánu této nablýskané infantility.. Jednou přijde den, kdy si pro Michaela do jeho rezidence v Malibu přijde ten zespodu s trojzubcem a poté, co nepřijme jako odpustek akciový podíl v Hasbru, si jej bez milosti vezme sebou. A přidá k tomu stejnou hlášku, jako A.Pacino na konci Ďáblova advokáta: „Marnivost, rozhodně můj oblíbený hřích…“ (28.11.2011)

Není snadné určit, kde přesně se stala chyba. Proč totéž napodruhé již není totéž. Zpětně se mi jeví, že dvojka obsahuje nestřídmé množství těch chutných ingrediencí, jichž bylo v jedničce tak akorát: sexy záběry Megan Fox, souboje robotů, přihlouplé vtipy… . Všeho příliš a chuť žádná. Sytí budou odcházet nanejvýš hledači filmových odkazů (kdo viděl Matrix a quadrilogii Indiana Jones, v Bayově vykradeném univerzu nezabloudí) a robofilové, jež si užijí výstřednosti typu robo-karate nebo robo-nebe. 60% Zajímavé komentáře: Douglas, Cervenak, Marigold, Eddard, Triple H, ScarPoul, El Loco, mcb, Orthank, tomas.malo (02.10.2010)

Řečeno s Voskovcem, Transformers 2 destilují z normální reality světelný alkohol suprareality. ____ Jedna analytická poznámka k závěrečné akci, smím-li: Přes problematičnost této obří sekvence nám tu v rámci hollywoodské produkce vyklíčilo cosi nového – divák už není účastněn akce přímo, ale stojí jakoby v jejím středu a pouze zpovzdálí se otáčí k jednotlivým mikro-konfliktům jednotlivých mikro-subjektů (Megan, vojáci, Robot A, Robot B, Robot C, John Turturro, Sam, Samovi rodiče, stíhačky...). Akce je tedy decentralizovaná (můj obdiv tomu, kdo to byl nucen sestříhávat dohromady), ale divák vycentrován a umístěn doprostřed coby nerušený pozorovatel (typ „diváka s dalekohledem“); kdežto u většiny akčních filmů tomu je přesně obráceně – akce má jedno těžiště, jeden vektor, po němž se pohybuje, kupř. honička dvou aut, a divákovi nezbývá, než být takříkajíc u toho (typ „diváka s drobnohledem“). To by rovněž vysvětlovalo, proč nejsou jednotlivé mikro-konflikty v závěru Transformers 2 nijak provazbeny, proč se jednotlivé výjevy a objekty kladou jako volně plující znaky, které zůstávají izolované a rozpojené navzájem, a proč celá závěrečná půtka mnoho diváků tak znavovala – divák s dalekohledem není akcí zaplavován, není uváděn do pohybu, ale sám si vybírá, co bude sledovat. A to vysiluje. P.S. Jestliže se mi v jedničce nejvíce zamlouval odlehčený úvod (spielbergovský vklad „kluk a jeho auto“ a balení Mikaely), pak ve dvojce platí to samé o řádění v univerzitním kampusu. Jsou-li ovšem ty nejlepší scény v akčním filmu scénami neakčními, nutí mě to optat se Baye: „Nenadešel čas, aby ses vynořil z jezera svého jáství?“ (13.08.2009)

Lamentovat nad tím, že je a) ve světě Transformerů a b) ve světě Michaela Baye něco hloupého, je jako stěžovat si na pravidla hry poté, co ji začnete hrát. Jenže Bay najednou ta pravidla mění, tak i my si můžeme stěžovat. Směsice kovu a přefiltrovaých zvuků se slévá v jednu nenápaditou hromadu bez života, kde je všeho moc a už se tam nevejde film. Tatam je příjemný náboj předchozího dílu, tatam spousta pěkných nápadů. Zbyla jen hromada perverzních fórů a klasická bayovská fetiš, zabalená do líbivé, ale nudné omáčky. Vždycky dám přednost střídmější jedničce i s jejími méně přehlednými souboji - alespoň se tváří jako velkolepé vyprávění a ne jako velkolepý sestřih velmi drahých triků, který paradoxně nechává diváka totálně chladným. (19.06.2009)

Dvojka Transformers je lehkým zklamáním. A to především proto, že Bay dostal volnou ruku, neovládl se a trochu to přepískl. Jistě, akční scény jsou technicky dobře zvládnuté (ačkoli jsou občas nepřehledné), ale je jich příliš mnoho, takže při finální bitce už má člověk tendenci zívat nudou. Filmu by prospělo výraznější krácení, a to o dobrou půl hodinku, pak by tahle Bayova egomaniacká show byla stravitelnější. Hlavně v závěru snímku znatelně dochází dech, a to po stránce akční i té komediální. I tak ale druzí Transformers stojí za zhlédnutí, přestože nudné chvilky se oproti jedničce dostavují až příliš často. (70 %) (19.06.2009)