Tunelové krysy

No vida, že to jde, když se chce. Po neuvěřitelné sračce BloodRayne II velké překvapení. Ten film je o několik tříd lepší. Režisérsky se Boll celkem vytáhl. Scény v tunelech jsou klaustrofobické, nějakých emocí se taky dočkáme a nevypadá to tak levně. Slabší 4* (7/10), protože stále tam jsou určité chyby. Ale nejlepší Boll. (25.06.2010)

Vlastně ani nevím proč, ale dneska v podvečer jsem dostal po dlouhé době zase chuť, pustit si něco od Uwe Bolla. Ani se mi nechce věřit, že jsem to právě napsal, protože tenhle režisér je v mé TOP 5 největších ocasů mezi hororovými režiséry a jeho kousky jsou mnohdy neskutečné sračky, ale občas jsem narazil i na něco poživatelného v jeho tvorbě. Mám skoro všechny jeho kousky, z nichž snad polovinu jsem se ještě neodvážil ani pustit, ale Tunnel Rats jsem už cca před 11 lety viděl a matně si pamatoval, že to zas až takový průser nebyl, navíc jsem neměl chuť na horor, ale válečný kousek. A i po letech musím uznat, že to zas až taková katastrofa není. Je tu několik slibných – krvavých scén, potemnělé tunely a postupné vyvražďování v nich taky nebylo marné – jen ta přestřelka v táboře amíků (to byla herecká a akční parodie). Navíc mi nevadí, když nikdo, nebo skoro nikdo ve filmu nepřežije… (07.11.2020)

3 * za film, kterej co do scén na povrchu je při nejlepším průměr (navíc výhrady ohledně taktiky - takovej tábor by se prakticky nedal ubránit), ale 4. * za tunely, skvělou až horovou atmosféru a hudbu a za pohled z obou stran. To jsem dosud viděl snad jen v Železnym trojúhelníku. Silně naturalistickej film, ale uvěřitelně a přirozeně. Můj první zářez legendárního režiséra. Objektivně to není veledílo, ale své body si zaslouží. (31.03.2009)

Boll je skutečně režisérská nula první kategorie. Tento film je na 3*, ale přesto v něm dokázal svojí neschopnost. Položte si otázku, co Boll tomuto filmu dal? Čím ho ozvláštnil? K ničemu nedojdete. Tento film udělalo prostředí, příběh, filtr kamery a klaustrofobické prostředí tunelu. Boll? Ten nic nepřidal, pouze natočil již zmiňované věci a tím to pro něj haslo. Žádné dobré záběry, žádné ozvláštnění čehokoliv. Pouze pár dobrých krvavých efektů. Nejpve jsem mu pochválil útok na tábor, ale čím více běhali američtí vojáci přímo pod hlavně vietcongu, tím víc jsem kroutil očima. Grimasy mrtvých byly jak z válečného filmu z roku 1962, chybělo už jen klasické odhození pušky tři metry daleko, otočka o 360 a smrt. Film trvá 90 minut z toho 30 představuje pár postav, které mi za celou třetinu filmu nedokázal vůbec přiblížit. 60 minut trvá prolézání tunelů. To se okouká za dvacet minut a divák tak celých čtyřicet jenom tupě čumí a sleduje kdy bude konec. Scény v tunelu jsou tak špatně natočené, že sice zažijete hnusný pocit ztísněnosti, ale zároveň nemáte tušení, kdo tam zrovna leze. Celkově jsem neměl pocit, že sleduju film z vietnamské války, ale maškarní bál na párty Playboye. Vojáci nesázeli téměř žádné hlášky, ani se pořádně neposlali do prdele, nerozbili si hubu, místo toho vedli desetiminutové rozhovory o tom, jaký chtějí mít dům, až se vratí (jak originální). 55% 22.08. 2010 (22.08.2010)

Konečně! Konečně, někdo natočil válečný film s malým rozpočtem, který nestojí za starou bačkoru. Já osobně od Uweho viděl jen dechberoucí Dárfůr a hodně komorní nízkorozpočtový Auschwitz. I když to podle jeho filmografie vypadá spíše že je popelářem (je to samý odpad) než filmařem, já na něj nemohu říci nic špatného. Ale třeba jsem měl jen kliku na ty lepší filmy. Nicméně tunelové krysy se povedly. My co známe PC hru Vietcong i další kousky, které nám umožnily virtuální výlet do bojujícího Vietnamu jsme si mohli lezení tunely nejednou vyzkoušet. Známe tu vůni vlhké země a kořínků, stísněný pocit v úzkých průlezech, strach co může číhat za rohem v křižovatce štol i paranoiu z booby traps. Uwemu se toto podařilo divákovi věrně přiblížit. Řada diváků (pokud vůbec) si u americko - vietnamského konfliktu asi vybaví boje v džungli, vrtulníky Huey či osamocené americké palposty kdesi v divočině. Boj se však vedl i v podzemí. Vietnamci vybudovali po vzoru Japíků za druhé světové pod zemí úctyhodnou síť chodeb, skladišť, štábů, nemocnic atd... jako důsledek americké vzdušné nadvlády. A pokud měl být sklad zničen, pak někdo musel vlézt do stísněné díry v zemi. O tom, že Amíci byli co se týče mohutnosti postav úplně někde jinde než Asiaté se asi nemusím rozepisovat. Většina štol šla prolézt jen po břiše po jednom muži. První měl v ruce baterku a zbraň. Nic pro klaustrofobiky. V těch větších se dalo lézt po kolenou a v blízkosti velkých center se v chodbách dalo i stát. Zkrátka, kdo se zajímá o Vietnam - směle může do tohoto snímku jít. Nebude se nudit. Velká spokojenost. Dávám čtyři naostřené bambusové hroty. * * * * (25.01.2013)