Femme Fatale

Velmi stylově a hravě natočená pochoutka, na které si smlsnou hlavně ti největší fandové (raného) De Palmy (viď, Rob Royi) ;), a jeho velkého vzoru, mistra Hitchcocka. Úchvatná několikaminutová úvodní sekvence (ve které se toho opravdu moc nenamluví – díky bohu), fatální scény (pád z balkónu, dívka v maskáčích, most), deja vu, striptýzek, šmírování, psychicky deptaný hlavní hrdina, femme fatale. De Palma takřka na vrcholu sil a hlavně – naprosto svůj! 90 % (13.08.2006)

De Palmovský triler v ktorom je najdivokejšia scéna Rebeccin striptíz. Klasické rozbité obrazy, dlhé zábery a nádherná žena - všetko na čo sme u Briana zvyknutí. Nezvyklá je práve žena v hlavnej úlohe, ale Rebecca priam žiari a je elektrizujúco erotická počas celej snímky. Problém vidím v tom, že režisér nehrá s divákmi čistú hru a kŕmi nás vecami, ktoré násladne zbanalizuje... (14.10.2005)

Tak tohle byl jeden z filmů, které jsem kdysi viděl, zdálo se mi tehdy, že je celkem dobrý, a podle této vzpomínky jsem ho takto před časem ohodnotil i na čsfd. Po dnešním návratu musím přiznat, že je snímek velice chabý, režisér si s ním sice vyhrál (ten rozdělený obraz s jinými úhly záběru nebo zoomem se velmi dobře uchytil v pornu), ale ve finále to pak vypadá tak, že si udělal radost, ale není to příliš sledovatelné. Jedna věc je ale jistá, Rebecca Romijn (tehdy ještě i Stamos) mi v tomto filmu přišla sexy tehdy i dnes, a zachránila tak jednu hvězdičku navíc. (29.04.2020)

Velmi podivný, rozporuplný a zamotaný film těžící především z režisérova umu a dvou hereckých hvězd. Po prvních (dost dobrých) patnácti minutách si říkáte, že to bude standartní tuctový thriller, jenže na konci je to všechno jinak. Jde jen o to jestli jsme na takovýhle vývoj příběhu ochotní přistoupit nebo ne. Když ano, určitě musí být zážitek z filmu stoprocentní. Jestli ne, tak dopadne tak nějak neslaně nemastně. (18.07.2004)

Tak sa mi zdá, že maestro de Palma stráca dych. Kde sú tie časy napínavých záplatiek a strhujúcich rozuzlení (Blow Out), kde sú tie časy zarytých detektívov (Snake Eyes), kde sú tie časy neohrozených ochrancov práva (snáď ani netreba menovať). Tie časy sú už preč a namiesto nich nám de Palma servíruje stokrát videnú a tým pádom nutne (a nudne) otrepanú verziu vlastného uvedomenia sa. Ani RRS to nezachráni. (08.09.2004)