Femme Fatale

Haven't we met before, somewhere? -Only in my dreams. Tak můžu s čistým svědomím říct, že od Femme Fatale jsem čekal něco jiného. Čekal jsem "tuctovou" kriminálku, namísto toho jsem dostal příběh, který je zvláštně krásný. Pochopil jsem, co tím režisér chtěl říct a připomnělo mi to pár filmů s podobnou tématikou, ale radši nenapíšu které, abych nespoileroval. Začátek v Cannes je jednoznačně za plný počet, prostředek mě trochu nudil, protože jsem věděl (lépe řečeno odhadl) jak to je a konec se mi líbil. Proto zde po prvním zhlédnutí nechám 80 % s tím, že tohle rozhodně chci vidět ještě jednou. P. S. Práce s hudbou v tomto filmu hraničí se slovem geniální. P. S. 2. Rebecca je zatraceně sexy mrcha… :-) (20.11.2010)

Zapomeňte na záporáky ze Zjizvené tváře, Carlitovy cesty nebo Neúplatných, kteří byli gangstery, zloději a pašeráky s grácií, zavilostí nebo jen s pouhou prohnaností. Tady nám De Palma veškeré zloduchy představuje jako nadávající figurky, které ve vězení spoustu let čekají, aby se dočkali potupně chudého (ne)finále. A jestli jste kdysi fandívali Carlitovi nebo Eliotu Nessovi, tak i s tím je konec. Hlavní hrdinové se nám scvrkli na úlisnou, rádoby rafinovanou krásku a fotografa, který pobíhá odnikud nikam a bez větších potíží se sebou nechává manipulovat. Takže sbohem, klasický noire nebo kriminálko, přichází hluboce nudná hra na diváka, která ukáže, že všechna vodítka, která jste se snažili sledovat, vlastně k žádné zajímavé pointě nevedla, to jenom scénář se odhodlal v samém svém závěru zoufale vyměknout. (26.11.2008)

Dejové zvraty a prekvapenia sú vždy plusom, lenže De Palma tu vložil také sekvencie, teda hlavne tá z úvodu, že divák si nepamätá zvrat ani film ako celok, ale hlavne záchodové iskrenie v lesbo štýle. Banderas povedal, že rolu zobral len preto, lebo sa chcel podučiť režisérskemu remeslu od Palmu a výsledok po vyše 20 rokoch vidíme. Nenaučil sa vôbec nič. Lebo nemal veľmi z čoho. (03.06.2024)

Loupežnický úvod navnadil a scénka Rebeccy Romijin a Rie Rasmussen nažhavila, ale pak to sklouzlo do noirové podivnosti, která ne že by mi úplně vadila, ale přeci jenom mě začátek připravoval na trochu něco jiného. Přesto i poté film zůstával díky hlavní představitelce nehorázně sexy, takže se dalo ledacos přehlédnout a vše nakonec dospělo do zdárného konce, který mě docela mile překvapil a i potěšil. I když tohle není film pro mě a asi ho nedokážu zcela docenit, tak se mi líbil. 75% (18.09.2016)

toto je veľmi zvláštny film . . . sledovať som ho šiel po preštudovaní komentárov na csfd, takže som mal isté predispozície k sledovaniu filmu a rôznych významových i vizuálnych vychytávok, ktoré ma príjemne potešili. osobne sa prikláňam (tesne a s privretím očí) k tej časti, ktorej sa film páčil. Neviem presne čo, ale niečo na tom filme je . . . príťažlivé? Ale neviem čo. Presne ako samotná femme fatale. Čosi tam je. Je jasné, že tesne pred koncom to Palma pri písaní scenára utiahol do takej banálnej moralitky o rozhodovaní medzi životom a smrťou a tak podobne, ale aj tak to bol pozoruhodný film. Treba zhodnotiť, že De Palma je lepší režisér ako scenárista, dokázal to aj tu (aj keď treba to chápať na trochu vyššom levely: režisér je vynikajúci, scenárista obstojný), Rebecca Romijn-Stamos nepatrí k najkrajším ženám, aké som videl, ale všetko, čo má k dispozícii, dokáže trojnásobne predať a tým pádom na ňu človek zíza ako omámený a Banderas . . . tak tento človek je asi z toho skákania zo striech z časov Desperada (kedy som ho mal najradšej) unavený, pretože po roku 2000 buď hrá v totálnej hovadine, alebo hrá v lepšom filme, ale hrá to tak nejak . . . ako tu. V globále zvláštna, režisérsky a vizuálne precízne natočená mierne noirová záležitosť, film, ktorý si treba pozrieť, aby ste si urobili názor: či je De Palma altruista a vyžíva sa v pekných ženách a prekombinovaných tézach alebo je to chlapík, ktorý rozmýšľa viacvrstvovo a treba sa nad tým zamyslieť. Ja som niekde na hranici. (24.12.2006)