Ex Drummer

Belgický režisér Koen Mortier inscenoval něco jako filmovou performanci. Experimentální snímek natočený netradiční uměleckou formou, která se asi nejvíce blíží britskému kultovnímu Trainspottingu, společným jmenovatelem je jak prostředí sociálně vyloučené komunity drogově závislých a dalších vrstvev z absolutního společenského dna, přemíra násilí a expresivního výraziva, ovšem tam, kde Danny Boyle použil humor a metaforu, tam se Koen Mortier kvalitativně pohyboval o několik pater níže. Jeho primární záměr šokovat a provokovat diváky byl ovšem naplněn bezezbytku, v této souvislosti si dovolím použít známý citát surrealisty André Bretona, který tenhle film vystihuje až překvapivě: „Nejprostším surrealistickým činem je sestoupit do ulic s revolverem v ruce a nazdařbůh střílet, pokud možno do davu. Kdo neměl alespoň jednou chuť skoncovat tímto způsobem s titěrným systémem obvyklého zhanobování a oblbování, má již v tomto davu své vyznačené místo, a to s břichem ve výši hlavně…“ Po zhlédnutí Ex Drummera ale dobrovolně zůstávám v davu... (24.08.2010)

Moje blbost, že jsem si o tom nezjistil víc předtím, protože pak bych se na to nejspíš nepodíval. Náhodou jsem to objevil, viděl ty komentáře píšící o strašně divném filmu a někdy i o nejdivnějším filmu všech dob, přečetl si kus obsahu a měl jsem jasno, že tohle prostě musím vidět. No a nakonec jsem ani nedostal nic tak divného, prostě undergroundovější a skutečně punková verze Trainspottingu, ve které je záměrně úplně všechno co nejvíc hnusné a nepříjemné. Nebo se o to ten film aspoň snaží. Sice ten styl chápu, ale prostě není pro mě a místo pocitů znechucení ve mě vyvolává spíš jen velkou nudu. Navíc je to celé podkreslené hudbou, která jde taktéž mimo mě a u scény koncertu jsem měl co dělat, abych ji vůbec vydržel do konce - i s přetáčením. Musím uznat, že to má pár zajímavých filmařských nápadů, několik dobrých černohumorných scének, povedený konec a taky zajímavý námět, vlastně dokážu pochopit i pětihvězdičková hodnocení, jen mě to prostě minulo obloukem - a to dost velkým. Navíc ta urputná snaha být za každou cenu co nejdrsnější a ze všech zdejších trosek udělat naprostý odpad mi už místy připadala celkem samoúčelná. 2* (25.06.2022)

Jeden z nich je feťák, žijící se svou přítelkyní a dcerkou v bytě zavaleném odpadem. Druhý z nich málokdy souloží tak, aby netekla krev, udružuje poměr s plešatou matkou toho posledního, zatímco za zamčenými dveřmi je ve svěrací kazajce přikurtovaný k posteli už bůhvíjak dlouho otec. Třetí je gay, dříve terorizován a nyní terorizující rodiče. No a ten čtvrtý vše cynicky pozoruje z povzdálí a zkouší, jak až daleko může zajít. Tolik a ještě víc dobře natočené negace, hnusu, agrese a punku se do stopáže Ex Drummera vejde. (25.01.2010)

Velmi kontraverzní hudebně psychologický snímek o společnosti a každodeních rutinách okolo nás ovšem z pohledu jaký asi nikdo z nás vlastně vidět nechce.Film má několik podob a to hudební,komediální,dramatickou a brutální ...právě onem zajímavý mix a myšlenka filmu jsou tak hluboké,že jsem se od filmu nemohl odtrhnout!Pro náročnější diváky opravdová lahůdka! (28.05.2009)

huh... kazdy anarchista a punker non plus ultra must see... kazdopadne naloz tohohle kalibru jsem necekal. Mate proed sebou tenhle film? dobre si rozmyslete, jestli snesete naloz velmi husteho opovrhovani svetem, spolecnosti, jedincem bo proste systemem jako takovym..pokud vahate, odlozte radeji na jiny moment. A kdo normalne vychovany mel kdy choutky poznat absolut freelife zeme tulipanu,tak mozna vrati letenky ;o).... ja to zvladnul prave jen diky presvedceni, ze tahle sonda do recist holandskeho hudebniho (a spolecenskeho) undergroundu pridava nekolik stovek procent k realu... (21.09.2008)