96 hodín

Bum, bum, bum, bác. Politická korektnost a multikulturalismus dostává na solar s razancí nevídanou. Pak jednu mezi oči a mozek se potácí do země snů. Pác, bum, prásk. Takto vyhroceně šovinistický film vůči jednotlivým etnikům (ani Francouzi z toho nevyšli se ctí) jsem nepotkal už nějaký ten pátek. Co z toho, že Liam Neeson hraje Bournova dědečka? Kde nic není, ani albánská mafie nebere. (15.06.2010)

V rámci nejčistších 'akčních filmů pohybu' dokonale efektivní pecka... podobná jako před lety Štvanec. Přebral se bournovský koncept kinetické akce a okamžitého rozhodování hrdiny-profesionála, vyprávění je rozloženo do celovečerní série honiček a potěšení se z kombinace pohybu postav v akci a pohybu informací přeneslo čistě na oživení žánrových konvencí v prvním zmíněném modu. Velmi opojné, velmi důsledné a velmi - fajn. (17.10.2008)

Unesli mu dceru a na oplátku dostanou kulku mezi oči. Kdo? VŠICHNI. Liam Neeson jako naštvaný taťka pobíhá po francouzských ulicích, mlátí lidi na letištích, střílí Albánce ne po dvou, ale minimálně po desíti a když si potřebuje malinko dáchnout, klidně přistoupí na bauerovské mučeníčko se dvěma hřebíky a elektrickou sítí. Stupeň nekorektnosti příjemně stoupá, tempo se zvyšuje a pět minut před koncem nikoho nezajímá, že je to blbé jako tágo a Maggie Grace vypadá i v teen mikince na pětadvacet. Hlavně že se nešetří kulkami, chladnými hláškami a Neeson nepolevuje ani když mu docházejí stopy. Vždycky si lze přeci vyzoomovat z foťáku i to, co tam není. Podstatné je, že se všichni náležitě baví. I love "ejtýs" ozvěny. :) (10.09.2008)

„Zabijte ho potichu, mám tu hosty.“ Zlí lidé jsou nepoučitelní. Už mohli vidět tolik filmů, v nichž hodný americký taťka vezme spravedlnost a střelnou zbraň do svých rukou… ale ne, oni si nedají pokoj. A tak dceru bývalého elitního agenta hned po uvedení diváka do nezbytného stavu nadrženosti (na krvavou a nesmlouvavou akci) osloví na pařížském letišti francouzský Leoš Mareš, bezpáteřní dohazovač bílého masa albánské mafii. Kdyby tak ubozí Albánci tušili, jak malými myšmi jsou v porovnání s kocourem, který jim jde po krcích. Že jeho výhružka „Najdu tě. A zabiju tě“ není planá, následně dosvědčí vážně míněným sdělením francouzskému Kevinu Spaceymu „Klidně zbořím Eiffelovku, když budu muset“. Z výrazu Liama Neesona lze vyčíst jediné – myslí to k smrti vážně. Což mysleli i tvůrci této super high conceptové akce. Proč by ne, vždyť podobné filmy sledujeme právě pro jejich přímočarost a nehumánní nebrání ohledů na kohokoliv, na cokoliv. Nepatřičnost „zabijáckých“ vět, použitých v různých obměnách už v tolika předchůdcích, jenom podtrhuje odklon od reality a únikový charakter těchto „kill ‘em all“ kousků. V současnosti, kdy ambicióznější snímky usilují o maximální realističnost a hrdinové povětšinou nevítězí kdovíjak suverénně (Bourneovo ultimátum, bitka ve Východních příslibech), je příjemné představovat si u rozumně dlouhých 96 hodin, že byste v případě únosu vlastní dcery dokázali totéž, co Bryan. Apendix: Z celého filmu jsem nabyl dojmu, že Luc Besson je pravičák nenávidějící Paříž, město plné úchylů a mafiánů odjinud. Doupě neřesti je navíc ironicky umístěno na Rue de Paradis. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, choze, castor, Niktorius, uzzi, gu-staff, Dallas, zdenny (18.11.2008)

Takměř dokonalý film, který nezpomaluje, před ničím neuhýbá, k problémům se staví čelem a řeší je přímo a od začátku do konce jede na 110 %. Pokud chytnete niť hned od prvních minut a v té rychlosti distribuovaných informací se stihněte bryskně zorientovat jako hlavní hrdina, náramně si tuhle jízdu užijete jako já. (27.10.2009)