Import Export

Polodokumentární šokující příběh Olgy a Pauliho, jejichž příběhy se sice neprotnou, ale jsou si velmi podobné. Seidl nám oba hrdiny ukazuje bez pozlátek a natvrdo, což si u diváků moc sympatií nezískají, ael oba neherci své postavy zahráli velmi reálně. V tomhle filmu zažijeme plno nepříjemných zážitků, ať už se jedná o zákulisí videochatů, ponižování Ukrajinky Pauliho otčímem nebo pohled na umírající důchodci připoutaní na lůžko . Drsnej film, kterej není opravdu pro každýho, ale na kterej by se měl každej podívat, aby viděl, že někdo může na tom být hůř než oni. (23.02.2009)

"I may be old, but I'm still foolish." Mám stejný problém jako u filmu Lilja. Všechno je to moc pěkné, chápu proč to režisér dělá, ale nijak se mě to vnitřně nedotýká. S výjimkou starých lidí v nemocnici, to je věc, se kterou by mi připadalo zajímavé (a hodně masochistické) dál pracovat, ne to jenom takhle předhodit syrové. Seidlův filmový styl mi připoměl situaci, kterou jsem zažila. Petr Marek nám pouštěl studentskou etudu, která měla být dle zadání němá. Rovněž se tam odehrával depresivní příběh, který obsahoval staré lidi a smrt, a v poslední scéně proti sobě stál starý děda a jeho dospělá dcera, dívali se z okna a mlčeli. Petr Marek to okomentoval, že jde o dobře zvládnuté cvičení, ale ta závěrečná scéna, že to je přesně ta chvíle, ve které by normální člověk už promluvil. Vybavila jsem si to hlavně při scéně, kdy Olga odchází z domu a loučí se s matkou, ale tak nějak by se to hodilo i na celý film. Ale zase bych se nechtěla pouštět do debat, že některým lidem prostě není do řeči tolik jako ostatním. (06.05.2011)

Přiznám se, že jsem čekal více. Téma vypadá hodně slušně. Začátek na ukrajině sliboval velkou sílu. Nicméně po příjezdu Olgy do Vídně to vyšumělo. Druhý příběh byl ještě mnohem slabší. Kamera byla místy vynikající, ale ten scénář nebyl dobrý. Mít dva rozdílné příběhy, které se protínají pouze náznakově by ještě šlo, ale ani jeden nebyl výrazný. Pouze to klouže po povrchu. Zajímavé byly záběry ze Slovenska a místy slyšitelná slovenština a čeština. (31.05.2012)

Takže tady máme ženu z Ukrajiny, která jede vydělat peníze svému miminku (které ale zůstane v Ukrajině) do Rakouska a pak tu máme muže, který je z Rakouska jede z otcem makat do Ukrajiny. Ti dva se nikdy nepotkají. Tak, a tohle je celý film. Žádné emoce, žádná scéna bez hloubky, prostě nic, co by bylo zajímavé nebo artové. Teda ano, za celé dvě hodiny a něco tam je jedna jediná scéna, která má hloubku a emoce (ta, kde tančí někde ve skladě s tím důchodcem). Ale jedna dobrá scéna za celý film, který do toho všeho má ještě dvě hodiny? To je špatný vtip. Pak si budu pamatovat ještě ten karneval, ale tím to končí. Příběhy lidí, kteří mají smůlu, ale je to natočené tak, že to s nimi divák neprožívá a nakonec to vlastně ani neskončí. Možná Ulrich Seidl zaklíčoval nějakou strašně hlubokou myšlenku do těch blábolů důchodců, ale jestli tomu tak fakt bylo, tak je to celé oproti té naladě akorát tak na smích. Pak je v tom filmu hodně odkazů na Slovensko, třeba jedná část se točila v Luníku IX. Nebo taky máme Slovensko v té hospodě, jak tam balí tu Ukrajinku, tak na stole jsou tácky Zlatý Bažant (slovenské pivo). Ale abych pana Seidla jen nekritizoval - ty statické záběry ten film zachraňují a jsou na něm to nejzajímavější. Takže za to jedna hvězdička. A ta druhá za odvahu natáčet něco v Luníku IX. To je opravdu jen pro silné, ty záběry ve filmu to i jasně říkají. Ale art to teda není, vlastně mi ani nepřijde, že by se o to Seidl aspoň pokoušel... 2* (19.10.2018)

Stroze zobrazená bezvýchodnost, ponechanost a ponížení člověka v odlidštěném, bezectném světě peněz, moci a pohrdání. Je to silná výpověď, ale zploštělá. Osobně si mnohem víc vážím tvorby Kena Loache, Michaela Hanekeho a dalších, kteří akcentují lesk i bídu našeho společenského zřízení, ale jimž do filmu přestoproto pořád ještě prosakuje skutečná krása a zázračnost života samotného, jedinečné povahy existence, bytí, jakkoli vnějšně zostouzeného, přece ucvhacujícího. Seidl jako by se tím ponížením a lidskou hanbou a pokleslostí snad opájel. *~ (08.10.2022)